Zabil som svoju matku

Dolanův debut se mimo přirozené nevyspělosti (což ale není nikterak zásadní problém) jeví i jako tematicky sevřenější celek než Imaginární lásky. Až v nich se začíná naplno projevovat jeho manýristický styl demonstrován zálibou v pestrostobarevných kompozicích a vytříbeným sladěním hudby a dějových situací, v níchž se hrdinové nacházejí, nemluvě o působivých zpomaleních a notné sebeironii. Zabil jsem svou matku podobné postupy využívá jen zčásti a daleko méně se zabývá formálním vzezřením. Navzdory využití podobné strategie promluv do kamer jako v Imaginárních láskách je film odlišný. V jeho druhém počinu nejsou postavy součástí příběhu, pouze artikulují to, čím procházejí i postavy filmu. Ve svém prvním snímku je ale na to Dolan sám, což dodává větší míru autobiografičnosti. Je jasné, co chce říci a lze mu snadno porozumět, film ale jakoby srážela přílišná touha po sebevyjádření. Ke cti ovšem slouží Dolanovi to, že si nenárokuje nijak „objektivní“ a tu jedinou pravdu. Zabil jsem svou matku je spíše filmem-názorem, radikálním v nahlížení skrze optiku samotného aktéra. Menší problém je i nepříliš výrazný posun postav, což je ale pochopitelné, jedná-li se o film, jenž analyzuje určitý problém. Na 19 let je to přesto velmi kvalitní počin, jehož míra ztotožnění závisí na naší zkušenosti. Jen se bojím, aby Dolanovy filmy nebyly zakonzervované v čase, tj. nebyly jen módní záležitostí. (19.11.2012)

Je to vážně skvělé. První dílo Xaviera Dolana a taková pecka. Já sice jako první viděla "Je to jen konec světa", ale to ničemu nevadí. S klidem můžu říct, že je Xavier hrozně sexy i když je gay. I když vlastně asi proto, že je gay. Každopádně je to výborně vyvážené a řev ani emoce tam rozhodně nechybí. (05.11.2017)

Konečne hmatateľný filmový tvar...o dospievaní, vzťahu matka-syn a homosexualite. Kompozične vymakaný, rozprávaním neokázalý a intenzívne emócie dolujúci. Rozhovory/hádky nezaobalené do škrobenosti, maximálna citlivosť pri konfrontácií rozličných vyjadrovacích prostriedkov a spaľujúce verše z druhého plánu. A koniec? Nemohol byť krajší. (19.03.2013)

Režisérsky debut Xaviera Dolana, ktorý si v tomto filme zahral aj hlavnú rolu a napísal aj scenár. A to mal v dobe uvedenia tohto filmu /2009/ iba 20 rokov! Stvárnenie veľmi komplikovaného vzťahu matky a jej syna nebolo, napriek názvu, až také úderné ako som zvyknutý z novších Dolanových filmov. Napriek tomu veľmi kvalitný debut s ktorým Dolan dobil festival v Cannes. 70% (10.08.2016)

Film nám predstavuje vzťah matky a syna, ako by to bolo bežné, že syn nenávidí matku a podľa oslavných komentárov si to myslí veľa ľudí. Ja to tak nevidím, ja si myslím, že väčšina v našej spoločnosti zažíva presný opak. Hlavná postava v tomto príbehu nie je ničím poľutovaniahodná. Správal sa ako pubertálny fracek a hlavne ani nebol dospelý, jeho matka mala plné právo mu niečo vyčítať. Samozrejme ani ona to so sympatiami nevyhrala a správala sa ako typická hysterka. Celkovo dosť nudný artový film o pocitoch, ktoré prežíval v sebe len tvorca, no ja som sa v nich nenašiel. (25.10.2021)