Réžia:
Xavier DolanScenár:
Xavier DolanKamera:
Stéphanie Anne Weber BironHrajú:
Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider, Manuel Tadros, Benoît Gouin, Patricia Tulasne, Monique Spaziani (viac)Obsahy(2)
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen
nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto
iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a
zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který
ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy
umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (132)
Hubert byl velmi zlý, arogantní, hysterický a sprostý spratek. V šestnácti letech se takto chovat k matce? Ale pravda je, že děti se chovají tak, jak dalece jim to rodiče dovolí. Měl příliš povolenou uzdu a potřeboval párkrá dostat přes hubu... Místo do internátní školy se mu měl věnovat psycholog, evt. psychiatr. Škoda, že nebylo možno proniknout více do jeho nitra, proč cítil až takovou nenávist. Nikdo mi nebude namlouvat že jen proto, že se domníval, že je nechtěné dítě. Víc jsme se v podstatě nedozvěděli. ()
Tak tohle jsem viděl až po shlédnutí druhého počinu od Dolana... Je působivé, že prakticky můj vrstevník je schopný něčeho takového.. Byl byl opatrný s přívlastky jako "estetika nové vlny" atd. Rozhodně je pravda, že Dolan si s formou hraje, Otázka jestli to chvílemi již není klišé a manýra (zpomalené záběry, super 8 (či co?) flashbacky, digitální zpovědi).. A nejzajímavější na filmu se stává zpověď mladého homosexuála, generační výpověď a docela slušný psychologický vhled do problematiky... Trochu jsem si vzpomněl na Vincenta Galla, který také hraje a točí a také se předkamerou dostává do brutálních hysterických poloh.... A přestože výtek by možná bylo i víc, tak neuznání tohoto talentu by byla ode mne asi jen závist... :) ()
Dolanův debut se mimo přirozené nevyspělosti (což ale není nikterak zásadní problém) jeví i jako tematicky sevřenější celek než Imaginární lásky. Až v nich se začíná naplno projevovat jeho manýristický styl demonstrován zálibou v pestrostobarevných kompozicích a vytříbeným sladěním hudby a dějových situací, v níchž se hrdinové nacházejí, nemluvě o působivých zpomaleních a notné sebeironii. Zabil jsem svou matku podobné postupy využívá jen zčásti a daleko méně se zabývá formálním vzezřením. Navzdory využití podobné strategie promluv do kamer jako v Imaginárních láskách je film odlišný. V jeho druhém počinu nejsou postavy součástí příběhu, pouze artikulují to, čím procházejí i postavy filmu. Ve svém prvním snímku je ale na to Dolan sám, což dodává větší míru autobiografičnosti. Je jasné, co chce říci a lze mu snadno porozumět, film ale jakoby srážela přílišná touha po sebevyjádření. Ke cti ovšem slouží Dolanovi to, že si nenárokuje nijak „objektivní“ a tu jedinou pravdu. Zabil jsem svou matku je spíše filmem-názorem, radikálním v nahlížení skrze optiku samotného aktéra. Menší problém je i nepříliš výrazný posun postav, což je ale pochopitelné, jedná-li se o film, jenž analyzuje určitý problém. Na 19 let je to přesto velmi kvalitní počin, jehož míra ztotožnění závisí na naší zkušenosti. Jen se bojím, aby Dolanovy filmy nebyly zakonzervované v čase, tj. nebyly jen módní záležitostí. ()
Film nám predstavuje vzťah matky a syna, ako by to bolo bežné, že syn nenávidí matku a podľa oslavných komentárov si to myslí veľa ľudí. Ja to tak nevidím, ja si myslím, že väčšina v našej spoločnosti zažíva presný opak. Hlavná postava v tomto príbehu nie je ničím poľutovaniahodná. Správal sa ako pubertálny fracek a hlavne ani nebol dospelý, jeho matka mala plné právo mu niečo vyčítať. Samozrejme ani ona to so sympatiami nevyhrala a správala sa ako typická hysterka. Celkovo dosť nudný artový film o pocitoch, ktoré prežíval v sebe len tvorca, no ja som sa v nich nenašiel. ()
Milý malý film, který kdyby méně tlačil na pilu, mohl být velký. Za normálních okolností by to bylo tak na tři hvězdy (celkem nápaditě nasnímané /šálky, nevěsta,.../, dobře zahrané /i když někdy méně by bylo více/, výborná hudba, nicméně jen průměrný námět, byť částečně autobiografický), ale vzhledem k tomu, že to dělal Dolan v takovém mládí (*1989), tak je to hvězda navíc. Škoda že se nevěnoval víc vztahu s Antoninem, klidně mohl oželet nějaké balastové sekvence (proč př. to zmlácení?) v jeho prospěch. Nicméně se jistě máme v budoucnu od Dolana na co těšit. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (6)
- Snímek si po své premiéře na filmovém festivalu v Cannes v roce 2009 vysloužil osmiminutový potlesk publika ve stoje. (oje)
- Práva na uvedení filmu byla po premiéře prodána do více jak 20 zemí světa. (Wences)
- Chlap, který ve filmu ukazuje Hubertovi (Xavier Dolan) a Antoninovi (François Arnaud) byt, je otec autora filmu Xaviera Dolana. (dwdb)
Reklama