Tora! Tora! Tora!

Je zajímavé, že dvě země, které v době konfliktu stály proti sobě, tedy USA a japonské císařství byly s to sednout za stůl, či se postavit za kameru a natočit film o téhle neblahé kapitole svých dějin.Ani jedna země nemá být nač hrdá.Je to celé ostudné, a sice jak ze strany agresora, tak ze strany toho, kdo byl napaden.Je jistě komplikované udržet v plné pohotovosti celou flotilu lodí a hlavně ohromné množství lidí, ale jestliže mám zprávy od rozvědky, tak je jistě nutné dělat něco jiného, než američtí velitelé různých stupňů v Pearl Harbor dělali.Ale to už je pasé.Film je jistě dobrou výpovědí o události, která zásadně změnila běh 2.svétové války.Technicky jsou bojové scény udělány podle mého názoru dobře.Ty počítačové hrátky u remaku na mne příliš nepůsobily. Srdcervoucí cajdákovité scény nejdříve na obloze s ženskou ve stíhačce, poté ve skladu padáků jsou ohavné.Tenhle film z r.70 vysoko převyšuje svůj remake. Tak si říkám, že bychom mohli spolu s Němci, Francouzi, Italy a Angličany natočit cosi o tom, co předcházelo dohodě v Mnichově. (15.10.2008)

V hodnocení filmu Tora! Tora! Tora! budou diváci nutně vždycky znova rozdělení na dvě dosti jasně vymezené skupiny. Milovníci historie, znalci vojenské techniky a přemýšliví lidé obecně, budou nadšeni z jeho dokumentární přesnosti a hodnověrnosti (byť samozřejmě z hlediska dnešního poznání má film po těch téměř padesáti letech své limity), z přesné rekonstrukce událostí, ze snahy ptát se po důvodech a souvislostech, milovníci konstruovaných příběhů s přesně dávkovanými pointami a vemlouvavě servírovaných emocí, budou nutně přesně to samé odsuzovat. Každopádně jde o film bez happy endu, což je mi samo o sobě velmi sympatické. Pozoruhodné, i když pochopitelně také dobově příznačné, je zdůrazňování japonského váhání nad útokem. Samozřejmě se nabízí otázka, není-li tento rys v rozporu s historickou skutečností příliš zdůrazněn (neumím posoudit), ovšem vykreslení Japonců nikoli jako všeho špatného schopných zloduchů, ale jako myslících lidí s vlastními názory, ambicemi, a přesvědčením, je mi velmi sympatické. Ztvárnění amerických velitelů místy poměrně silně připomíná Hlavu XXII. To samozřejmě není nic proti filmu, spíš to dokládá genialitu a přesnost Hellerova nesmrtelného literárního díla. Že před tímhle tématem tvůrci neuhnuli, ale naopak na něm do značné míry celý děj vybudovali, je rozhodně nutné vysoce ocenit... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: sportovec, flanker.27, Marigold (30.10.2011)

Po velmi dlouhé době jsem se dnes vrátil k údernému svazu Čúičiho Naguma a znovu jsem se ujistil v názoru, že japonsko- americký režisérský triumvirát natočil o této události před více jak padesáti lety snímek, který už asi nebude překonán. Proč si to myslím? Protože tvůrci tehdy jen s pomocí několika upravených letadel a nějakých těch maket dosáhli podobného dojmu jako před nimi Britové se svým filmem  Battle of Britain (1969). Jasně, byla tady celá řada nepřesností, ale na ty už poukázal Marthas85 (jeho technické připomínky najdete v sekci Zajímavosti), takže já už si mohu své kritické poznámky v tomto směru odpustit, a jen se zmíním, že jsem si nemohl nevšimnout amerického vlivu zejména při scénách mocně podbarvených patriotismem (boj dvou P- 40 proti Itajovým Zerům byl sice hezký na pohled, jenže nebyl zrovna reálný, protože Nippon byl v roce 1941 na vrcholu nejen v kvalitě svých letadel ale hlavně v kvalitě svých letců, kteří už měli v té době něco odbojováno). Já nepatřím k lidem, kteří by věřili konspiračním teoriím, ale v případě Pearl Harboru prostě čuju nějakou zradu. Co vím: Prezident Roosvelt chtěl podpořit evropský (respektive britský) boj proti Třetí říši, ale veřejné mínění, potažmo zákonodárci byli proti; japonských válečných provokací byla celá řada a tou nejvýraznější bylo potopení dělového člunu Panay; zákonodárci odmítali navýšit armádě a námořnictvu rozpočet; v době útoku nebylo v přístavu jediné opravdu cenné plavidlo. Pak přišel nálet, který totálně zničil dvě zastaralé bitevní lodě a šest dalších vážně poškodil, jenže tato plavidla byla v první linii naprosto nepoužitelná. Důležité byly tedy "jen" ztráty na životech, jenže právě pro ně se názor americké veřejnosti sjednotil s tím prezidentovým, armáda a námořnictvo se dočkaly svých financí, US Navy se po opravách a modernizacích vrátilo všech šest druhosledových bitevníků, ale hlavně byl nastartován gigantický plán na vybudování moderního námořnictva. Takže ať hledám, jak hledám, japonské vítězství v tom nenacházím, a o tom překvapení si myslím své. Hlavně si ale myslím, že takhle se mají točit válečné velkofilmy, a pokud mají současní filmaři k dispozici téměř všemocnou CGI, nechápu, jak mohou vznikat paskvily typu Pearl Harbor (2001). A teď nemyslím ten romantický roub, já hlavně nechápu, proč si Michael Bay nenechal vygenerovat historicky věrné kopie lodí. Asi mu to bylo u knedle. Za drobné připomínky tam bude mínus, ale za to, jak to tenhle filmový dědeček s přehledem natírá současným snímkům doplňuji i pátý kousek. / Poučení: Kdo je připraven, není překvapen. 5*- (16.07.2023)

za týden to bude 75 let , obdivuji mladé američany a všechny mladé lidi kteří šli proti nepřátelům , které zblbli egoističtí vládci světa , 1941 jsem se narodil a byli jsme krmeni komunisty že válku vedli jen rusové díky za tento film i za bitvu u Midwaye spíš je mi smutno že válčí se dál a kreténi stále chtějí moc no coment deda :-)PS nechtěl bych zažít Perl Harbor mám rád Martina Balsama ahoj deda :-) (26.11.2016)

I FEAR ALL WE HAVE DONE IS TO AWAKEN A SLEEPING GIANT AND FILL HIM WITH A TERRIBLE RESOLVE! Film měl prachy. To jde vidět. Závěrečný útok na Pearl Harbor je totiž neskutečně adrenalinová záležitost. Všechno je v plamenech. Lodě, letadla i námořníci. Zera prolétávají kolem lodí tak blízko, že můžou vidět okýnkem do kuchyně, cože to bude zrovna k obědu. Film potěšil tím, že Japonci skutečně mluví japonsky a ne jako v Bitvě o Midway, kde si to valí po anglicku a také film potěšil objasněním co a jak. Nevěděl jsem dřív o pozadí celého tohoto incidentu. (05.05.2015)