Dcéra najlepšieho kamaráta

Film o hledání štěstí, který v konečném důsledku obhajuje utilitaristickou vizi morálky Jeremyho Benthama a Johna Stuarta Milla. Taková nezávislá, více rozjasněná a méně "zkažená" verze Americké krásy, ve které hlavnímu hrdinovi trvá mnohem méně času, než se odhodlá jednat bez ohledu na to, co si o jeho činech budou myslet jiní. Na komedii málo vtipné, na drama málo emocionální. Jenže právě tím i zvláštně upřímné a realistické. Normálně bych napsala, že mě svou umírněností, svým optimismem a svým nadšením pro písně Deana Martina The Oranges chytlo za srdce natolik, že ho chci vidět v kině podruhé. Jenže já už na něm podruhé v kině byla. (13.12.2012)

Celkem příjemné překvapení - především co se hereckého obsazení týče. Velice rád jsem viděl Hugha Laurieho hrát také v něčem jiném než Dr. Housovi. Zajímavě propletený zamilovaný troj-čtyř-nebo co já vim kolikaúhelník dává prostor pro nesčetné množství společenských fopa, úsměvných situací ale i řešení problémů. Takový ten klasický případ filmu, kde na komedii to je moc málo vtipné, na drama moc málo vážné a na romantický film tam je moc komedie a dramatu, ale nějakým zvláštním způsobem mi to ani trochu nevadí. Film jsem si užil a jsem spokojen. (16.08.2013)

Leighton Meester balila Hugha Laurieho už v Dr. Houseovi (dívka se sporami na mozku), ale podařilo se jí to až ve West Oranges v New Jersey. Vzhledem k tomu, že vztahy se staršími muži jsou mi bližší než košile, neřešila jsem, na čí stranu se přiklonit, a v komentáři si výjimečně odpustím filozofování na téma "kam až má člověk právo v rámci svého osobního štěstí zajít?", a řeknu jen, že oranžští jsou stejně průměrní jako moji nebo vaši sousedé (jen ta vánoční výzdoba je u nás díkybohu uměřenější), vypravěčka příběhu je psychicky i vizuálně komplikovaná, ale párek "hříšníků" je k sežrání. Ostatně na Davida s Hughovýma psíma očima by se člověk nedovedl zlobit, ani kdyby brutálně zavraždil žárovičkového sněhuláka. (více zde) (22.07.2013)

Vyprcat o čtvrt století mladší kikinu je nepochybně sen každého padesátníka. Vyprcat však o čtvrt století mladší kikinu, která je dcerou nejlepšího kámoše, to už je něco, co by si měl každý padesátník dvakrát rozmyslet a raději vrátit tu viagru zpět do lékárny. Mohlo by pak vzniknout roztomilé, společenské fopa a docela hutný materiál pro kulantní film. To by se toho ovšem musel chytit nějaký inventivní scénárista a ne nevyžvaněný trotl, co má pravděpodobně na svědomí třeba i tuhle úděsnou sračku a zpotvořit to na nudnou, trapnou a tupě ukecanou homodramakomedii pro otylé jedince s diskutabilním pohlavím. A House to vzal asi jen proto, aby si ještě aspoň na chvíli mohl zafranckovat s nějakou pětadvacítkou. (23.03.2013)

Překvapivě moc milá a velmi příjemná pohodovka, ve které jsou sice všechny charaktery a vztahy zobrazeny jen povrchově, nejdou pořádně do hloubky a zkrátka nejsou úplně propracované, ale zároveň je to celé velmi příjemně napsané, celý film uteče jako voda a po skončení se u mě dostavil lehce hřejivý pocit. Mezi ústřední dvojkou to správně jiskřilo a především v první půlhodině mezi nimi nechybělo ani skvělé napětí. Film, na který si pravděpodobně za pár měsíců už nikdo ani nevzpomene, ale občas takový oddechový film, který ukazuje, že člověk by se měl někdy vykašlat na všechny předsudky a myslet jen na sebe, nemůže uškodit nikomu. 70% (16.03.2013)