Rudá carevna

Vidět Marlene na fotografii není jako vidět Marlene ve filmu, teď už to vím. Vskutku velice uhrančivá a atraktivní žena dodnes, což teprv ve své době! Anděl s ďáblem v těle. Děj přímočarejší než jsem čekal, expresionistické skulptury zajímavé (avšak poněkud rušivé ), spousta davových scén. Milovníci zvonů si přijdou na své... (30.06.2013)

Mladá Dietrichová v historickej dráme z obdobia novovekého Ruska, alebo ako sa naivná pruská princeznička svojimi intrigami na ruský trón dostala. Pochváliť musím atmosféru - ruský palác pôsobí ako veľká temná mučiareň; všade je viac tmy než svetla a výplň tvoria ohyzdné sochy. Na druhej strane, príbeh a spomínaný prerod budúcej ruskej cárovnej je prerozprávaný iba skokovite. Celkovo chýba historickejší podtext. Keď sa nový cár dostane na trón, mení svoj naturel o 180 stupňov - z blbca vyžívajúceho sa zo smrti sa mení na panovačného diktátora - táto výrazná zmena nie je nijako vysvetlená. Naviac cítiť z filmu, že sa ešte stále nevie nabažiť zvuku ako nového filmového prvku - keď zvonia zvony, tak doslovia hučia, keď hrá palácová hudba - je tak silná a vtieravá, že je až odpudivá. Filmu by prospela aj kratšia stopáž, od polovice mu dochádza dych. (13.03.2021)

V rešpektovanom filmovom štúdiu PARAMOUNT, pod záštitou šéfa ADOLPHA ZUKORA, vznikali výnimočné exotické snímky, s obľubou vo využívaní európskych režisérov, ako sú napríklad Ernst Lubitsch, či renomovaný Josef von Sternberg, a jeho dvorná spoločníčka Marlene Dietrich, títo nesmierne povolaní tvorcovia, nakrúcajú pozoruhodný “historický” , povedal by som, že aj veľkofilm o cárovnej Kataríne II. , ktorá uspela v tzv. dámskej revolúcii. Som v Rusku - 18. storočia, a mám reálny pocit, že sa nachádzam v danej, prislúchajúcej dobe, a pritom som nevytiahol päty z prešpikovaných amerických ateliérov, kde sa postavili ohromujúce KULISY, a k tomu sú doplnky, ako MASKY, kostýmy a výprava, s tým, že bohužiaľ, bez akejkoľvek odozvy od americkej Akadémie filmových umení a vied, ale aspoň že niektoré kategórie ešte nejestvovali. A kašľať taktiež na historické nepresnosti, to nie je v tomto snímku podstatné, záleží najmä na obsadení hlavnej herečky + samotná štylizácia poňatia celkového dojmu, vytvára určitý pocit strašidelnosti a strachu, ako v klasických expresionistických filmoch. Nazval by som to povinnosťou, prečo sa vrátiť o viac, ako 80 rokov, pretože sa to oplatí ! (18.06.2017)

No tak tohle mě ukrutně nebavilo. O životě a vládě carevny Kateřiny Veliké se nedoví člověk nic, jen že si vzala dementního následníka trůnu, měla panovačnou tchýni a nakonec se nějak dostala k moci (díky Wikipedii za doplnění informací). Příběh prakticky neexistuje, zato film hýří spoustou prolínaček, vysvětlovaček, stovkami scén plných zvonů, ohyzdných soch a burácející hudby. Císařský palác připomíná dům hrůzy a samotná Marlene Dietrich tady nemá co hrát a tak se o to ani nepokouší. Rusové jsou ukázaní jako totální primitovové a barbaři... no zkrátka výstavní sračka, která má bůhvíproč 78%. (20.05.2016)

i když údajně natočený přímo podle vzpomínek Kateřiny Veliké, přesto nejde o žádný historický film, spíš o hodně groteskní a ponurou pohádku, velmi výrazná je vizuální stylizace, jinak škoda, že většina filmu se odehrává před Kateřininým triumfem, takže Marlene Dietrichová hraje převážnou dobu naivku s vykulenýma očima a otevřenou pusou, teprve v poslední části obě, Kateřina i Marlene, ukazují, proč se z nich staly takové osobnosti.... (12.03.2008)