Děti z Diyarbakıru

Naozaj smutný príbeh z pohľadu detí, ktoré prišli o všetko a odpoveď na otázku "Prečo?" zostáva mimo akéhokoľvek ľudského chápania. Bol to naozaj pútavý film už od samého začiatku, aj keď počas svojho priebehu sa tu vyskytli aj menej dynamické fázy, ale konečný efekt a dojem bol v mojom prípade naozaj nadpriemerný. Ulicami srdca Kurdistanu - Diyarbakıru som sa sám pred pár rokmi prechádzal, a tak to na mňa zapôsobilo ešte viac ako za normálnych okolností. Drsný príbeh o deťoch ulice, ktoré už asi nemajú ani čo stratiť podáva pozoruhodný pohľad do detskej psychiky a myslenia, ale aj o úžasnej vzájomnej podpore detí s podobným osudom. Tá atmosféra bola naozaj silná... (12.03.2014)

Vítěz Febiofestu 2010 je typický festival killer, ušlechtilá nuda poplatná obecným představám angažované tvorby. Jakoby společenská potřeba převážila nad ostatními filmovými a estetickými hledisky. Přijde mi to nefér, ale děje se to i na jiných festivalech (i v tomhle se tedy Febiofest přiblížil světu). Viděl jsem všech 13 soutěžních filmů a jsem si jistý, že tam byly zajímavější kousky. (02.04.2010)

Naléhavá obžaloba režimu, který nejen, že je násilnický, nedemokratický, polovojenský (byl jsem tam a taky i na policii) ale také asociální. Je to podáno tou nedrsnější formou, skrze děti. Senay Orak předvádí velmi přesvědčivý herecký výkon, někdy jej omezuje na své doširoka otevřené oči, které říkají vše. A tihle Turci podporující takovéhle vrahy by chtěli do EU. Nejvíc jsem byl vyděšen z absence jakékoliv sociální organizace, která by se o děti postarala a zabránila smrti nemluvněte. No islámský svět se mi hnusí odjakživa a toto dílo mě v tom jenom upevnilo. (28.06.2012)

Velmi prekvapivy vitez Febiofestu 2010, ovsem tento vyber poroty slozene vyhradne z divaku me nijak neurazi, spise naopak mu fandim. Jednalo se o prijemnou filmovou fabulaci, kdy naprosto stavim stranou pocit, ze v realu si do vsech dusledku nedokazu takovy pribeh predstavit, a to ani v krajich, ve kterych se odehrava. Co me vsak tesi, od existence souteze na Febiofestu divaci vzdy vybrali film ze zeme, ktera neni na zapad od nasich hranic - Estonsko, Srbsko a nyni Turecko. Jde o nezpochybnitelne voditko, co by si divaci v nasich kinech prali a podporuje to tezi, ze by se nase zkostnatela distribuce mela zacit orientovat na zeme, jejichz kinematografie jsou jiz nekolik let objektivne kvalitnejsi nez ve Francii, Italii ci angloamerickych zemich. (06.04.2010)

,,MÁ ZAHRADA RŮŽÍ UVADLA. ZŮSTALY MI ŠRÁMY NA SRDCI. PROSÍM O POMOCNOU RUKU, PLÁČU O POMOC. KDE JE KURDISTÁN, MÁ RODNÁ ZEMĚ? ............PROSÍM O POMOCNOU RUKU, PLÁČU O POMOC. KDE JE KURDISTÁN, MÁ RODNÁ ZEMĚ?“..... /// Je to rebel! – řekli si Turci a taťka dostal kulku do palice. Aby se to nepletlo, dali jednu i mamině. A siroty po nich zůstaly. Nikam po ránu nechodily (hej more a už vůbec ne na socialku!) a jen (chvilku) čekaly, jestli jim ty prachy – který došly, bude někdo doplňovat. Je vás moc (řekl si asi Bůh, a nechal nemluvně umřít.....) a ve dvou se líp táhne (tož kurva, to víme...). A co jako na to mám říct já? To jako takhle doopravdy se s tím ti Turci v Turecku neserou? (Co by na to řekl král Šahriár?) Škola života. Žádnej čas na noční můry.... (leda že by se čirou náhodou)....vobjevil ten vrah – kterej je mimochodem taky taťka. Další z těch filmů, ve kterých jde o víc než o filmařinu. Vzpomeňme na Požáry nebo Rozchod Nadera a Simin. Teď by jeden pro změnu začal podporovat PKK, i když nemá smysl se zabejvat jejich politickejma myšlenkama. Jde jen o děti (oběti a nástroje politickýho boje) a pátrat po pravdě bych nechal jinejm. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, proč bych si měl pamatovat ksichty dětí, kterým sejmu rodiče. 2.) Hledám nějakou definici pro ,,sociální stát“. 3.) Thx za titule ,,fureg“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.03.2012)