Angel Beats!

Dojímání na hraně zákona s nadpřirozenými elementy a hlavní hrdina postupně řešící osobní strasti jednotlivých postav - typický rukopis Džuna Maedy, autora předloh k seriálům Kanon a Clannad. V Angel Beats! jsou tyhle osvědčené elementy namixovány s akcí a až groteskně nadsazenými komediálními scénami a seriál mezi jednotlivými polohami vcelku hladce přechází. V průběhu postupně odhalujeme, jak posmrtný svět vlastně funguje a proč se v něm postavy ocitly, často v rozporu s tím, jak je to prezentováné v prvních dílech, což z něj činí celkem zajímavou podívanou. Negativně se ale projevuje nízký počet epizod, kdy v druhé půli děj spěchá rychle kupředu a na kvanta postav vůbec nezbývá čas. A nepřišlo mi, že by bylo všechno dostatečně vysvětlené - např. proč byla Kanade v posmrtném světě dříve než Otonaši. (04.07.2010)

Hysterickou anime komedii nelze takto jednoduše zaškatulkovat, prapodivný svět areálu střední školy, v němž vybraní studenti (ostatní figurují jako NPC, boti (?)) po své smrti v reálném světě (??) bojují střelnými zbraněmi (???) proti předsedkyni třídní rady - Andělovi (????), aby porazili "Boha" (končím s otazníky :-)) a nezmizeli nadobro, vás zanechá úplně paf. Nejenom, že je posléze všechno naruby, ale hlavní hrdinové prožili smutné tragédie, se kterými se odmítají vyrovnat. Tím pádem se tu v jednom dílu mixují naprosto groteskní ztřeštěnosti se silnými, vážnými emocemi a traumaty. „Přijmi svůj život.“ Nějakým zázrakem to dokonce i funguje. (12.03.2019)

Upřímně? Zas taková pecka to nebyla. A pardon, ale kromě první půlky 9. dílu to smutné taky nebylo vůbec. Rozjezd je rozpačitý a konec mi přišel strašně natahovaný. No a úplně závěrečná pointa nedává z časového hlediska vůbec smysl. Každopádně nápad je zajímavý, místy je to dost vtipné, animace je pěkná, soundtrack, opening a ending též, postavy jsou taky víceméně fajn a rozhodně je to milionkrát lepší než celá nepochopitelně přeceňovaná Haruhi Suzumiya. 6,5/10 (11.03.2015)

Velmi osvěžující počin. Příběh je neotřelý a velmi originální, postavy jsou jednoduše bezvadně napsané, sympatické (Yuri, Otonashi i Kanadě nejde nfandit) a když už se pustí do šaškáren, tak si ten úsměv neodpustíte. Už jste se někdy zasmáli, když postavy umíraly? Zpomalené scény s třídním jetpackem mě doslova rozsekaly. Nalezeneme i pár slzoronících scén, ale nepřišly mi vůbec nucené, přehnané a nadbytečně frekventované; jen vysvětlující a podbarvující děj potřebnými fakty, možná vyjma cukrkandlového konce, který byl tentokrát vyjímečné povedený, milý a hlavně pro ty postavy zasloužený. Jediný drobný neduh je nešikovný sprint ke konci, jak už tu mnoho přede mnou napsalo: První polovina je taková bezstarostná a najednou spurt s vyvsvětlivkama, vážné věci a konec. Moc jsem si přál, aby byl seriál tak 2x delší, protože se mi z tohoto světa neodcházelo lehce. Angel Beats! si mě vskutku získaly. (06.05.2015)

Když zemřete, aniž byste se smířili se svým životem, skončíte v Očistci, kde musíte navštěvovat střední školu. Ano i s takovou zápletkou bylo v Japonsku schopní přijít a já se tomu ani nedivím. Hlavní mužský protagonista je tradičně stoprocentní klaďas, kterému na ostatních záleží a ženské protagonistky jsou naopak méně křehké než obvykle a ve výsledku tu ani nemáme úchylné momenty, na něž byste mohli být zvyklí. Celý příběh se točí vlastně kolem velkého nepochopení všeho a všech kolem sebe a následného smíření, což je zpracované velmi dobře, ale i tak tomu ve výsledku něco chybí. S anime jsem ale jinak spokojen a dávám mu 75% (20.06.2020)