Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Miestami skutočne nervy-drásajúce, bohužiaľ s priemernou réžiou, ktorá dokáže síce vybudovať úžasnú scénu plnú napätia, ale hneď ju potopí v množstve nepotrebných vedľajších línií (Edwin, susedka a jej dcéra...) a zbytočných scén. Film by sa dal krásne zostrihať o minimálne pol hodinu. Hlavné hrdinky sú úžasné a podávajú strhujúce výkony, ale koniec filmu je nevýrazný a zhruba tri scény v poslednej polhodinke by mohli byť lepšími závermi. Nemožno prihodnocovať pri pohľade na dobu, práve naopak, boli to už štyri roky od Hitchcockovho famózneho Vertiga... (03.05.2009)

LFŠ '07 - Rivalita a nevraživost představitelek obou hlavních rolí byla dokonale přenesena i na filmové plátno. V úvodu film zastihne sestry v raném věku. Jedna (Baby Jane - Bette Davis) slaví úspěchy jako mladá talentem oplývající zpěvačka, druhá (Blanche - Joan Crawford) tiše závidí v ústraní. V dospělosti se ovšem karty obrací. Na Baby Jane si nikdo ani nevzpomene, kdežto Blanche (nyní upoutaná na kolečkové křeslo) neustále přijímá děkovné dopisy za mnoho jejích filmových rolí. Psychicky labilní Jane pomalu začíná sestru terorizovat. Výsostně je zde vyobrazen přerod Jane z "šílené na smyslů zbavenou". Hrůzostrašný vzhled Bette Davis je ještě umocněn přehnaným líčením. Mistrně budovanou atmosféru spolu s hereckými výkony vidím jako nejsilnější složky filmu. Pozn.: Jediné, co mě po projekci utěšilo bylo to, že jsem na tom nebyl psychicky špatně jen já, ale i kamarádka, která na filmu byla se mnou. V následném alkoholovém oparu jsme si pak na Baby Jane ani nevzpomněli. (28.07.2007)

Tenhle film jsem dlouho odkládal, částečně kvůli jeho délce, která mi ale ve finále vůbec nevadila. Nenudil jsem se a užíval jsem si tu velkou psychologickou hru. Skvělé herecké výkony ústřední dvojice Bette Davisové a Joan Crawfordové jsou to, na čem si tenhle snímek hlavně zakládá. Je to velmi povedené hororové drama, které by si žádný fanoušek žánru neměl nechat ujít. (20.10.2011)

Film, kterému pomník postavil seriál Feud: Bette and Joan (2017). Zajímavé to setkání dvou bývalých hvězd samozřejmě je, zajímavý je i posun do jiného žánru, který před válkou nebyl obvyklý. Masky jsou výborné. I ta retrospektivní recepce klasických filmů uváděných v televizi po třiceti letech. Ale to je asi tak všechno. Celý ten poválečný diskurz o tom, že my to děláme lépe a oni to dřív dělali naivně až hloupě čili nezajímavě je vysloveně komický. Těžko měřit kvalitní melodrama s hysterickým hororem o ztracených iluzí. (27.05.2020)

,,Sister, sister, oh so fair, why is there blood all over your hair?" Film ze skupiny Kdo se bojí Virginie Woolfové - taková ta skvěle udělaná mrazivá americká klasika se sugestivními výkony, zde především v podání Bette Davis, která, skřehotající písničku navlečená v dívčích šatičkách, předvádí výkon, na jaký se nezapomíná. Ústřední píseň I´ve written a letter to daddy" se spolu se zhoršujícím se psychickým stavem Jane proměňuje z roztomilé dětské písničky do skřípajícího hororového songu. A divák je až do konce napjatý, jak tohle může skončit... Jediné, co mě rozčilovalo byl obézní ,,nápadník" Jane se svojí příliš milou maminkou. (28.09.2012)