Chladné srdce

Vyměnit srdce za kámen a oproštěn od emocí zbohatnout. Myšlenka, která se objevuje ve více pohádkách. Opakovaná transplantace dopadne na jedničku, v IKEMu by po Obrmichlovi sáhli všemi deseti. Nedělňátka mají vystaráno, zavolají si Sklenáříčka. Co máme dělat my, ubohá úterňátka, nám pohádka neporadí. Diskriminace vládne i pohádkovému světu. (16.08.2015)

Mezi studiovými pohádkami jedna z nejlepších. A v dětství jedna z mých nejoblíbenějších. Velmi mě děsila hlavně ta proměna skřítka z malého ve velkého. Jak postupně roste a jeho hlas vypouští proroctví. A právě to mě celé dětství provázelo. Samozřejmě výborné obsazení, skvělá Aťka Janoušková a skvělé kulisy. Jako by se ani nenatáčelo v interiéru. Povedly se i triky. (08.03.2020)

Výborná předloha Wilhelma Hauffa, kterou v tomtéž roce výborně v rozhlase zpracoval Karel Weinlich, se v televizi stala v podstatě nekoukatelným dílem: hlavní chyba tkví v obsazení Martina Dejdara do hlavní úlohy - jemu se ta ušlápnutost v hospodském kolektivu vážně věřit nedá (a také je ke škodě díla v tv inscenace oslabena), skřítek Sklenáříček (alias Zlatapán) vypadá jako mimozemšťan z tureckého filmu 80. let a jediné, co vypadá trochu k světu, je obr Michal alias Velký Michl v podání Vladimíra Kratiny. Slabé. (18.03.2015)

Nějak nevím, jak to hodnotit. Beru to morální poselství, stále platné, stále aktuální, ale přece jen to ztvárnění mi přišlo podivné a Dejdar chvílemi poněkud tupě hrající, nevím, jak jinak to vyjádřit. Docela mě mrzelo, že některé věci se odbyly krátce nebo jednou scénou, protože celkově pak hlavní postava nevíme, jaký měla charakter, jestli v ní bylo něco dobra, nebo šlo už od začátku o lenocha, kterému se nechce dělat (o čemž by svědčilo, jak nechá zkrachovat sklárnu ještě v době, kdy má své srdce), a stejně tak vlastně chybí ten okamžik uvědomění, kdy ho šutr místo srdce začne tlačit a život se mu znelíbí - jen o tom mluví, ale ten zlom nevidíme. Potěšila mě Aťka, a chudák vzhledem k tomu, co na ni navlékli, to odehrála myslím nejdůstojněji. (29.04.2019)

Není to špatné, ale na příbězích sahajících k náboženskému vidění světa mi vadí, že ona proměna k lepšímu vyvěrá ze strachu. Hrozba trestu je sice pro lidskou společnost důležitá, ale není to o dobrotě srdce. Když mnozí věřící častují nás ateisty poznámkami "vy nevěříte v boha, abyste si mohli hřešit", vypovídá to spíš o nich než o nás. (28.04.2019)