Slávnosť v botanickej záhrade

Vlak bratří Lumiérů nás hned na začátku Slávnosti v botanickej záhradě přiveze do vinařské vesničky Babindol, do světa, kde se ještě dějí zázraky, kde se blázní, tancuje a miluje, kde ještě potkáte potulné muzikanty a potomky Daidalovy, kde slunce může vyjít i v noci, pokud tomu dostatečně věříte, do světa svobody a radosti, do světa Ela Havetty, v němž na hodinu a půl zapomenete na všechna vaše trápení. (07.01.2008)

Chaotická nesourodá slátanina - zoufalý pokus o surrealismus z něhož bohužel vzešla jen podivná směsice barev a hysterických výlevů party bláznů ... prokládaná stupidním chováním, hloupými žvásty a zakončovaná dávkami idiotského smíchu který měl zřejmě navodit atmosféru komedie. S ohledem na rok vzniku kdy došlo k „uvolnění mravů a závanu svobody“ předpokládám, že nemalá část realizačního týmu byla silně pod vlivem LSD a THC. (20.09.2009)

"Musíme veriť, rešpektovať zákony fyzikálne a nebáť sa!" __ Až kým som nevidel ĽALIE POĽNÉ, považoval som SLÁVNOSŤ za najlepší slovenský film v jeho dejinách. __ Úžasná juhoslovenská bakchanália, na míle vzdialená všetkým tým vážnym, ťažkopádnym a melodramatickým domácim filmom pred ním aj potom. Film, z ktorého mi je dobre, pri ktorom mám radosť, ktorý mi dáva pocit, že život je fajn. Koľko je takých v histórií slovenskej kinematografie ? (Päť a pol. Doslova!) __ "Ale ja som nebol. ani ma nevolali, a ani som neprišiel. Ja som triezvy! - A to ja už zasa nie!" __ Parádna oslava prostej ľudskej existencie z časov, kedy dedina ešte skutočne žila. Niekto by mohol povedať, že také časy nikdy neboli, že sú len filmovým zázrakom, ale ja som na juhoslovenskej dedine vyrástol a viem svoje... __ Babindolský Rubín, slovenské palmy, 8 šantivých dcér a Hostinec u Dvoch krčiem... to je kult. __  K tomu Vincent Šikula v jedinej svojej filmovej roli muzikanta a mladý chudý Julo Satinský. __ "A je písané, aby  syn človeka (Elo Havetta) v roku tridsiatom veku svojho prvým zázrakom sa zjavil a slúžil radosti." (01.12.2021)

Nadšené básnické svědectví o imaginativní moci květnic, jejích obyvatel, rostlin a mříží, která má platnost hlubokého vyznání a tvářnost (zdánlivě) ledabylé karnevalové hry. Jen málokdy mi zatím ve filmu přišla podobnost rostlin a lidí tak závratná. Alespoň na rub listů si znamenám verše Milady Součkové: "Violko v úvoze u silnice / poženou přes tebe kavalkádu / trse violek, svitku poezie / drne vyrvaný kopytem v trysku! / Violko vonná v parku zvěřince / vysetá v květnatou arabesku / cítíš zápach? potěš smutnou šelmu / trse violek, svitku poezie! / Violo z údolí Ilýrie / proměno na úbočí sonetu / proto tě miluji poezie / pro tvůj list, podkovu kopytníku / pro tvou zvláštní rudou plnou trysku / pro tvůj klid nesmrtelné květnice." (05.02.2014)

Další slovenská poetická podivnost, nerad takhle zobecňuju, ale už je to takový desátý film od našich sousedů, které jsou jeden jako druhý, nesouvislý děj, cáklé postavy, zároveň je to hodně barevné... Já tomu zkrátka nerozumim. Takže moje hodnocení je tím pádem hodně zaujaté, asi to má navíc než na jednu hvězdičku, ale já v tom vážně neviděl vůbec nic. (04.04.2009)