Med

Film, ktorý (paradoxne) najviac vyniká v scénach, ktoré sú absolútne tiché. V obrazoch, v náznakoch, v pohľadoch, v jednoduchosti elementárneho nádychu a výdychu. Spojenie autor-divák geniálne zafungovalo pri záverečnej scéne - zatvoril som oči a povedal si (ticho, najtichšie): "TERAZ" - a bol koniec. Prenádherný spirituálny zážitok. (07.07.2010)

Možná si říkáte, že z Turecka můžou vzejít jen slaměné chýše naplněné k prasknutí fakíry co každou chvíli, jen tak, aby řeč nestála, foukají z košů krajty a šplhají na lana, která očividně nemají nikde uvázání. Ale chyba lávky. Filmem Med se Turci až nehezky odkopali. I u nich může vzniknout nebezpečně krásné umění naplněné poetikou a smutkem veškeré existence. Jaká to radost truchlit nad sebou samými už jen proto, že jsme živi. Film je pomalý. Jako slimákova existence. Krásný. Jako motýlí řiť. Cizokrajný. Jako sousedův žlučník. Intelektuálně na výši. Jako snacha tetičky prezidentovy ženy. Svůj. Jako láska při předstíraném orgasmu. Film Med, je film, který vás bude bavit, i když ho za to budete proklínat. Probuďte se jen proto, abyste mohli zase elegantně zachrápat. Šup ho, Turek zase útočí. Zase nás bere ztečí. (14.09.2012)

V klidu se usaďte, odsuňte stranou všechny starosti a problémy a nechte se pomalu unést do krajiny nám poměrně neznámé. Strávíte tak alespoň krátký úsek ze života s malým, okouzlujícím klučinou Yusufem a můžete tak jako on vnímat nejen zvuky lesa, ale i déšť, bouřku a zpěv ptáků. Film je téměř beze slov a hudba tam nezazní žádná, přesto je film velmi působivý, který si vás navíc podmaní zvláštní průzračností celého příběhu. Mimo jiné, je zde hezky nastíněné vnitřní sepjetí otce s malým Yusufem. Všechno umocňovaly nádherné záběry kamery, kde se mně osobně nejvíc líbil měsíc v nádrži s vodou a s tím i související scénka. Smutné, ale krásné. (22.11.2014)

Krásný, téměř meditativní snímek, ve kterém mají hlavní role ticho, smutek a žal a celé je to orámováno krásnými záběry pro nás exotického světa. Bolest a pocity hlavního hrdiny se na diváka přenesou skrze umně zkonstruovaný scénář, který je prost jakéhokoliv emočního nátlaku (a to je vzhledem k tématu velmi neobvyklé), výbornou prací s mizanscénou a především neuvěřitelně upřímným hereckým výkonem malého "velkého" hrdiny. Jeho smutné oči mě doprovázely ještě hodně dlouho po shlédnutí filmu. (26.04.2017)

Zakončenie trilógie o básnikovi Yusufovi. Tentoraz mapuje jeho detstvo a vzťah z otcom. Paradoxne aj keď sa jedná o retrospektívny príbeh, odohráva sa v súčasnosti. Nedá sa povedať či je tento diel lepší, alebo horší. Režisér totiž rozpráva svoje príbehy v rovnakom duchu. Je to niečo na poli všedné a na poli poetické. Tu možno krásu umocňujú lesy a príroda, ale stále je to hodnotovo čisté a vizuálne podmanivé. Celkom som si túto trilógiu obľúbil. Nie je to síce natoľko uhrančivé ako Ceylanové diela, ale Kaplanoglu svoje postavy pozná a rovnako ako u Ceylana je aj jeho svet na pokraji vyhynutia. Jeho postavy sú ale mne a myslím si, že sa nájdu aj viacerý, vo svojom hľadaní pomerne blízke. Pekný film o detstve, vajciach, mlieku a mede. (22.08.2015)