Med
Bal
Bal - Honig
Miel
Honey
Réžia:
Semih KaplanoğluKamera:
Baris ÖzbiçerHrajú:
Erdal Beşikçioğlu, Bora Altaş, Alev Uçarer, Tülin Özen, Daniela Valentine, Kamil Yılmaz, Erhan Keskin, Hasan Özgen, Özkan AkcayObsahy(1)
Šestiletý chlapec Yusuf je jedináček. Se svými rodiči žije uprostřed lesů v hornaté krajině severovýchodního Turecka. Chlapec téměř nemluví a je citově vázán ke svému otci, kterého provází při jeho cestách po lesích. Otec je včelař a své úly dává vysoko do korun stromů. Yusuf s otcem sdílí jeho intimní vztah k přírodě, učí se od něj rozeznávat květiny a pomáhá mu při práci se včelami. Ve škole je Yusuf outsiderem, a i když stále touží po pochvale od svého učitele, nedaří se mu ji získat. Třetí díl slavné trilogie o životě básníka Yusufa nás zavádí do jeho dětství. Režisér věnuje pozornost těsnému sepětí člověka s přírodou i vnitřnímu vývoji malého hrdiny. Díky vynikající kameře a výjimečnému výkonu sedmiletého Bory Altaşe dosahuje snímek natočený v pomalém rytmu až meditativní atmosféry. Síla filmu je podpořena i absencí hudby, jež dává prostor zvukům panenské přírody. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (34)
Zakončenie trilógie o básnikovi Yusufovi. Tentoraz mapuje jeho detstvo a vzťah z otcom. Paradoxne aj keď sa jedná o retrospektívny príbeh, odohráva sa v súčasnosti. Nedá sa povedať či je tento diel lepší, alebo horší. Režisér totiž rozpráva svoje príbehy v rovnakom duchu. Je to niečo na poli všedné a na poli poetické. Tu možno krásu umocňujú lesy a príroda, ale stále je to hodnotovo čisté a vizuálne podmanivé. Celkom som si túto trilógiu obľúbil. Nie je to síce natoľko uhrančivé ako Ceylanové diela, ale Kaplanoglu svoje postavy pozná a rovnako ako u Ceylana je aj jeho svet na pokraji vyhynutia. Jeho postavy sú ale mne a myslím si, že sa nájdu aj viacerý, vo svojom hľadaní pomerne blízke. Pekný film o detstve, vajciach, mlieku a mede. ()
Film, ktorý (paradoxne) najviac vyniká v scénach, ktoré sú absolútne tiché. V obrazoch, v náznakoch, v pohľadoch, v jednoduchosti elementárneho nádychu a výdychu. Spojenie autor-divák geniálne zafungovalo pri záverečnej scéne - zatvoril som oči a povedal si (ticho, najtichšie): "TERAZ" - a bol koniec. Prenádherný spirituálny zážitok. ()
V klidu se usaďte, odsuňte stranou všechny starosti a problémy a nechte se pomalu unést do krajiny nám poměrně neznámé. Strávíte tak alespoň krátký úsek ze života s malým, okouzlujícím klučinou Yusufem a můžete tak jako on vnímat nejen zvuky lesa, ale i déšť, bouřku a zpěv ptáků. Film je téměř beze slov a hudba tam nezazní žádná, přesto je film velmi působivý, který si vás navíc podmaní zvláštní průzračností celého příběhu. Mimo jiné, je zde hezky nastíněné vnitřní sepjetí otce s malým Yusufem. Všechno umocňovaly nádherné záběry kamery, kde se mně osobně nejvíc líbil měsíc v nádrži s vodou a s tím i související scénka. Smutné, ale krásné. ()
Zlatým medvědem ověnčený výstup do drsných hor, v nichž prožívá své dětství uzavřený chlapec Yusuf, hypnotizuje svou pomalostí, básnickými kompozicemi i nádherně sytou ztišenými emocemi postav. Semih Kaplanoglu pomalu odříkává svou lyrickou báseň o mlčenlivé lásce a bolestné nesmělosti, kamera Barise Ozbicera kouzlí nádherné obrazy a „Med“ odtikává svůj čas ve zcela jiném tempu, než je v dnešní kinematografii zvykem. Hořkosladké strnutí v překrásné filmové poezii a další z vrcholů letošních Varů. [MFF KV 2010] ()
Co si budeme povídat, tento film není pro každého, a přesto může zasáhnout měrou nebývalou každého, kdo se podvolí jeho tempu, celkovému charakteru, který lavíruje na hranici hraného a dokumentárního filmu, a přesto nelze mluvit o hraném dokumentu... Snad jsem se ještě u žádného filmu necítila tak útulně. Vizuálně i zvukově se jedná rozhodně o perlu, kterou naprosto podtrhuje civilní výkon všech účinkujících, u nichž člověk nemá vůbec pocit, že ve filmu účinkují. Oni v něm žijí... Film, který bych ani nenazvala filmem, nýbrž nádhernou a neopakovatelnou životní freskou... Rozhodně chci vidět i další dva filmy z celkové trilogie. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (5)
- V celé trilogii se pracuje převážně s přirozeným světlem. Na filmech pracoval pouze malý tým osvětlovačů. Režisérův záměr byl, aby ve filmu byla tma, když je skutečně tma. Proto v různých scénách opravdu skoro nic nevidíme. Jedná se například o scénu setkání se psem, nebo výpadku pojistek ve filmu Vejce (2007) či závěrečné lesní scény ve filmu Med. (M.Niccals)
- Scéna s Měsícem ve kbelíku vody je jedním z autobiografických prvků. Odkazuje na přistání Apolla 11 na Měsíci. Tuto událost zažil Semih Kaplanoğlu jako malý chlapec a byl jí fascinován. Zároveň je odraz Měsíce ve kbelíku zdánlivý a samotný měsíc je pro malého chlapce nedosažitelný. (M.Niccals)
- Přestože ve všech filmech trilogie Vejce (2007), Mléko (2008) a Med vystupuje hlavní hrdina Yusuf, nejedná se o tutéž postavu, ale o tři různé Yusufy, kteří jsou básníci. Nasvědčuje tomu fakt, že v každém filmu má Yusuf jiné příjmení. Režisér totiž neměl v úmyslu sledovat stále tutéž postavu, ale jeho záměrem spíše bylo zpracovat jakýsi jungovský archetyp básníka. (M.Niccals)
Reklama