Med
Bal
Bal - Honig
Miel
Honey
Réžia:
Semih KaplanoğluKamera:
Baris ÖzbiçerHrajú:
Erdal Beşikçioğlu, Bora Altaş, Alev Uçarer, Tülin Özen, Daniela Valentine, Kamil Yılmaz, Erhan Keskin, Hasan Özgen, Özkan AkcayObsahy(1)
Šestiletý chlapec Yusuf je jedináček. Se svými rodiči žije uprostřed lesů v hornaté krajině severovýchodního Turecka. Chlapec téměř nemluví a je citově vázán ke svému otci, kterého provází při jeho cestách po lesích. Otec je včelař a své úly dává vysoko do korun stromů. Yusuf s otcem sdílí jeho intimní vztah k přírodě, učí se od něj rozeznávat květiny a pomáhá mu při práci se včelami. Ve škole je Yusuf outsiderem, a i když stále touží po pochvale od svého učitele, nedaří se mu ji získat. Třetí díl slavné trilogie o životě básníka Yusufa nás zavádí do jeho dětství. Režisér věnuje pozornost těsnému sepětí člověka s přírodou i vnitřnímu vývoji malého hrdiny. Díky vynikající kameře a výjimečnému výkonu sedmiletého Bory Altaşe dosahuje snímek natočený v pomalém rytmu až meditativní atmosféry. Síla filmu je podpořena i absencí hudby, jež dává prostor zvukům panenské přírody. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (34)
Co na to říct. Pro mě nejhorší film festivalu, který jsem vybral na základě ocenění a hodnocení na IMDB. Začátek byl sice slibný a nebyla to úplná nic neříkající blbost, ale za medvěda to fakt nestálo. Jako většina tureckých filmů, mě však i tento spíše zklamal a začínám mít pocit, že když tureckou kinematografii do budoucna budu prostě ignorovat, o nic zásadního ani nepřijdu. (3/10) [MFFKV 2010] ()
Hezky natocene, krasna priroda, vesnicka architektura... Ale strasti a trampoty jednoho ne uplne inteligentniho tureckeho chlapce me asi v polovine zacaly nudit. To je opravdovy festivalovy snimek, po jeho zhlednuti se tvurci poplacaji po zadech, mozna se vytahne i nejaka soska a pak se na film zapomene. Prvne v Turecku... ()
Kluci na celém světě touží po "spravedlivém světě", přičemž si velmi citlivě uvědomují příkoří, kterých se jim dostává od jiných, a daleko méně již příkoří, které jiným způsobují. Na vysočině (nedivil bych se, kdyby se tam objevil zákmit Pernštejna) žije Yusuf. V prostředí sice omezeném (rodina, škola), ale propleteném složitými vztahy (otec, matka, učitel, spolužák). Yusuf se dosud nenaučil jasně a srozumitelně vyjadřovat (je ještě dítě!), a právě to dává filmu nezvyklou dramatičnost. Film má ovšem nejen místní, ale i časovou dimenzi. Tak jako nelze zkrátit nebo urychlit čtení Ezopovy bajky nebo jezení jablka, nelze ani uspěchat jeho postupné "získávání zkušenosti". Film není zatížen zbytečnými symboly, a pokud ano, tak jedním, českým, "MohaMED". ()
V klidu se usaďte, odsuňte stranou všechny starosti a problémy a nechte se pomalu unést do krajiny nám poměrně neznámé. Strávíte tak alespoň krátký úsek ze života s malým, okouzlujícím klučinou Yusufem a můžete tak jako on vnímat nejen zvuky lesa, ale i déšť, bouřku a zpěv ptáků. Film je téměř beze slov a hudba tam nezazní žádná, přesto je film velmi působivý, který si vás navíc podmaní zvláštní průzračností celého příběhu. Mimo jiné, je zde hezky nastíněné vnitřní sepjetí otce s malým Yusufem. Všechno umocňovaly nádherné záběry kamery, kde se mně osobně nejvíc líbil měsíc v nádrži s vodou a s tím i související scénka. Smutné, ale krásné. ()
Zlatým medvědem ověnčený výstup do drsných hor, v nichž prožívá své dětství uzavřený chlapec Yusuf, hypnotizuje svou pomalostí, básnickými kompozicemi i nádherně sytou ztišenými emocemi postav. Semih Kaplanoglu pomalu odříkává svou lyrickou báseň o mlčenlivé lásce a bolestné nesmělosti, kamera Barise Ozbicera kouzlí nádherné obrazy a „Med“ odtikává svůj čas ve zcela jiném tempu, než je v dnešní kinematografii zvykem. Hořkosladké strnutí v překrásné filmové poezii a další z vrcholů letošních Varů. [MFF KV 2010] ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (5)
- Přestože ve všech filmech trilogie Vejce (2007), Mléko (2008) a Med vystupuje hlavní hrdina Yusuf, nejedná se o tutéž postavu, ale o tři různé Yusufy, kteří jsou básníci. Nasvědčuje tomu fakt, že v každém filmu má Yusuf jiné příjmení. Režisér totiž neměl v úmyslu sledovat stále tutéž postavu, ale jeho záměrem spíše bylo zpracovat jakýsi jungovský archetyp básníka. (M.Niccals)
- Všechny filmy trilogie jsou natočeny na 35 mm film. Režisér pracoval s klasickým filmovým materiálem i na svých pozdějších filmech, nicméně postupně zanikající laboratoře schopné filmy vyvolat ho donutily přejít na práci s digitální technologií. Dle svých slov by na ni ale nikdy nepřešel, kdyby nemusel. (M.Niccals)
- Scéna s Měsícem ve kbelíku vody je jedním z autobiografických prvků. Odkazuje na přistání Apolla 11 na Měsíci. Tuto událost zažil Semih Kaplanoğlu jako malý chlapec a byl jí fascinován. Zároveň je odraz Měsíce ve kbelíku zdánlivý a samotný měsíc je pro malého chlapce nedosažitelný. (M.Niccals)
Reklama