Chytrost má děravé šaty
Réžia:
Vlasta JanečkováKamera:
Milan DostálHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Petr Štěpánek, Jana Preissová, Otakar Brousek st., Václav Kotva, Milan Stehlík, Jaroslav Kepka, Václav Vydra nejml., Vladimír Hlavatý, Jiří Bruder, Zdeněk Dítě, Otakar Brousek ml., Josef Větrovec (viac)Obsahy(1)
Orientální pohádka o tom, jak si vladař vybral toho nejlepšího rádce a tu nejkrásnější nevěstu. Nezapomeňte se podívat na orientální pohádku o kováři Básimovi, který obstál ve všech zkouškách vladařových a nakonec se stal jeho rádcem. Příběh o chytrosti prostého člověka, který si umí poradit v každé životní situaci, vás určitě pobaví a potěší. (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
Orientální pohádky mají v sobě vždy něco zvláštního. Těžko totiž říct, proč si kovář Básim není schopen ušetřit na večeři, když na dům a další věci si evidentně přišel. A ještě víc je nepochopitelné proč vladař musí zkusit přetrumfnout svého hostitele. Tím spíš, že jeho rozhodnutími musí po několik dnů trpět jiní. Leč v pohádce nemusí mít všechno logiku. A jak moc nemusím všechny orientální pohádky, které byly v ČST nebo ČT natočeny, zde Petr Štěpánek a Jana Preissová ztvárnili sympatickou dvojici a herecké obsazení se mi celkově líbilo. Stejně jako kulisy. Celá pohádka je obalena do příjemně sledovatelné stopáže. ()
Pohádka-podobenství zjevně inspirovaná TISÍCEM A JEDNOU NOCÍ nepostrádá lehký půvab, který byl do něj vložen scénářem a nápaditou režií. Lehce nahozený příběh dává vyniknout páru Štěpánek - Preissová, pro nějž ostatní dotváří tu lehkost, v níž se skrývá hluboká moudrost a lidská procítěnost. Přetavení orientálního tématu do českého prostředí je citlivé, mimořádně dobře zvládnuté a naše - tehdy československé - prostředí kultivující. A osvěžující. ()
A já si dodnes myslel, že na arabské pohádky z Tisíce a jedné noci má patent jen brněnská televize. Vida, tohle je zajímavý a vtipný počin, i když ne vždy rozumím logice příběhu (nejspíš krácení předlohy - jak třeba mohl nechat předvést dceru jako zlodějku jen tak? Nechybí tam scéna, kdy u ní najdou šperky - dary?). Ale celkově je to příjemně natočené, má to rozumnou stopáž, Petr Štěpánek pojal roli rozverně klukovsky, pobaví. (Samozřejmě raději nepřemýšlet nad poselstvím, kdy to vypadá, že je lépe nic si nešetřit a vše hned utratit - to je takový poněkud cikánský princip.) ()
Klasická orientální studiovka na provařené a milionkrát omleté téma moudrého (ne až tak, podle mě) panovníka, který v přestrojení chodí mezi lidi a tam páchá všelijaké legendární skutky. Převlečenému vladaři padne do oka půvabná dcera kovářova (metaforicky, ne, že by mu vyvrátila bulvu) a z čiré lásky nepřijde, v záchvatu podivných pochodů, které z nedostatku vhodnějších termínů nazvěme myšlenkami, na nic lepšího, než vymýšlet další způsoby, jak jejímu otci znemožnit, aby si vydělal na večeři. Pravda, kovář se neprozíravě chlubil, že na večeři si vydělá vždy. Záhadou pro diváka zůstává jen to, proč kovář, který měl bohatě vybavený dům, nepochybně dílnu, dceru, kterou mohl hýčkat jako princeznu, žil de facto z ruky do huby. Lehce nadhodnocuji, ale Afra a Vladař jsou tak půvabný ústřední pár, že bych si jiné hodnocení do smrti neodpustila a musela bych si sama zafackovat uši do hlavy. ()
Pohádku jsem si zapamatoval i po cca 20 letech. Její předností je jednoduchý námět a krátká stopáž. Vladař (velmi dobrý Petr Štěpánek) se rozhodne jít v přestrojení mezi lid (něco jako Jiřík z Poděbrad). Potká kováře Básima, zamiluje se do jeho dcery. Básim ho pozve na velmi drahou večeři. Vladař je udiven a špičkuje se Básimem, jestli dokáže uspořádat stejně drahou večeři i další den. Samozřejmě, že vladař mu svými nařízeními hází klacky pod nohy a snaží se Básima dostat do úzkých. Jako první zakáže kovářskou činnost, Básim je ovšem vychytralý... Poznámka 2018: Nevím, odkud tento příběh pochází, ale pokud vystihuje orientální mentalitu, tak to potěš pánbůh. Vladař ani Básim se neštítí skoro ničeho, aby dosáhli svého nicotného cíle a uspokojili svoje ego. ()
Reklama