Sherlock Holmes: Hra tieňov

Zhlédnuto v kině. Nový Sherlock je vtipná, skvělá a rychlá jízda, to bez debat. Všichni herci do svých rolí parádně pasují (i ten Jared Harris se mi jako Moriarty líbil), potěšila mě kratičká účast Rachel a větší účast Noomi. Hudba Hanse Zimmera je jako vždy úchvatná a naprosto vás vnese do děje. Nicméně stejně jako u prvního dílu mi zde něco chybělo k naprosté blaženosti. Nebo alespoň spokojenosti. Spíše mi po celou dobu snímku vrtala v hlavě otázka pro uživatele tohoto serveru - proč, vám nevadí, že Ritchie z Sherlocka udělal Jamese Bonda, který vše přežije? Kde jsou ti, kteří speciálně u Tří Mušketýrů házeli odpady a nižší hodnocení s tím, že chudák Dumas by se obracel v hrobě? Jak to, že u Sherlocka nikomu nevadí, že si z toho Guy dělá legraci (Downeyho brýle, převleky za ženskou a podobně) ale když si z Mušketýrů udělal prdel Anderson, tak zde málem byla bitka o to, kdo to dřív nebo vtipněji shodí? Jo, to nebude námětem/knihou, ale zaujatostí vůči režisérům či tvůrcům, ale chápu, jsem moc naivní, když bych chtěl nějaké ty objektivní názory… Nic, film mě bavil, peněz nelituju a někdy si tuhle stínovou hru dám znovu. 80 %. (20.12.2011)

Ajaj - leden a hnedle taková palba? Co lepšího ještě letos v kině uvidím? Bojím se, že toho už moc nebude (komiksárny nepočítám)..! Jestliže mě jednička těžce zklamala, dvojkou Sherlocka si Ritchie rozhodně napravil reputaci. Sice ze sebe asi definitivně udělal komerčního režiséra (Hra Stínů je na míle vzdálená jeho starší tvorbě), ale kupodivu to vůbec nevadí. Okamžitě chci další nášup, protože jestli v něm opět bude tolik dechberoucí akce, vtipu, Downeyho charismatu a úžasných zpomalovaček, bude to zase pecka. Takhle spokojený jsem z kina naposledy odcházel snad z Monstra. (10.01.2012)

Film s úpornou snahou být na humorné vlně po celou dobu stopáže nabízí jen epizodické (a překombinované) scénky, které jsou divně propojené a místy samoúčelné. Doufám, že diváky nepostihne slepota a zaznamenají, jak ve filmu postavy jen pořád někam cestují a de facto čekají, až se stane nějaká náhoda (připomíná to nového Conana). Tvůrci jako kdyby nám prostě chtěli jen ukázat řadu lokací (Anglie, Francie, Německo, Švýcarsko) a scenáristické duo zapomnělo, že Holmes není cestopis, ale měl by být rafinovaným příběhem geniálního detektiva, který se musí postavit největšímu nepříteli, jakého kdy měl - Moryartimu./// Obsadit Rapace byl krok mimo. Nejen, že jí člověk roli cikánky, co mluví francouzsky nevěří, ale její postava je z hlediska posunu příběhu nebo jeho obohacení dosti postradatelná! Struktura vyprávění je zkrátka nezvládnutá - skoro nic nevíme my diváci, ještě větší houby ví postavy. Takže je to takové potloukání bez motivací a hlavně napětí./// Downey šaškuje za každou cenu, což v jedničce vyvažovala zábavná koketérie s McAdamsovou, které si v Hře stínu příliš neužijeme. Nejlépe je na tom Law, jehož Watson je mnohem charismatičtější a výraznější než před dvěma lety./// Zimmer je břídil a jen zrecykloval, co už jednou složil. Navíc ve filmu zní příliš často onen leitmotiv (cimbál, akordeon a další na HZ nezvyklé nástroje, což se ovšem cení), takže vyvstává otázka, jestli střihač hudby vybral to nejlepší, co měl k dispozici nebo to byl prostě imbecil./// Ritchie ve zpomalovačkách, (které alespoň nejsou na rozdíl od většiny hollywoodských jen na efekt a mají legitimní důvod k existenci, protože povětšinou vysvětlují, jak na něco Holmes přišel nebo jak dokáže předvídat pohyby ostastních) a agresivnějším střihu jde ještě dál, až na hranici kýče, snesitelnosti a také přehlednosti. Bojů je však ve filmu zoufale málo, nehledě na retro kouzlo, které se kvůli automatickým zbraním vytratilo. Režisér tuhle šachovou partii prohrál. A Stephen Fry aka Melchett z Černé zmije mě těžce zklamal - jeho scény nebyly vtipné, pouze trapné./// Shadwelle, ticho, nebo ti zacpu pusu :p. 65 %. [Kino] (20.12.2011)

Druhým dílem mi přijde ještě více než kdykoliv předtím, že Ritchie říká sice na oko divákům "pojďte se bavit semnou", ale za oponou je to pouze brutální kalkul na peněženky diváků, kteří jdou téměř automaticky do kina na garantovanou zábavu. Tedy film, kde je všechno to klišé, na co lidi na jednu stranu nadávají, ale na druhou to stejně sledují tupě dokola. Holmes mne nebavil téměř v ničem. Snad jedině technicky je to film velmi nadprůměrný a některé záběry (ano uchcávací scéna v lese) stojí za to. Jinak nuda, klišé a pár vtípků. Instantní rychlokvaška, která zastará rychlostí zvuku. (15.05.2012)

Nesdílím převládající názor, že pokračování dobrodružství doyleovského hrdiny je slabší než první díl, protože "dvojka" je co do tempa vyváženější než její předchůdce a zároveň si ji lze užít i jako vyprávění, jelikož jsou mnohem lépe distribuovány informace a poskytovány vodítka pro tvorbu hypotéz. Bohužel mnohem více rozšířenější "teorie" o tom, že ve druhých dílech musí být všeho vic, ale málokdy jsou lepší, převládá. Přitom podle jiného přístupu jsou sequely mainstreamových blockbusterů mnohem pozoruhodnější, pokud jsou natáčeny tvůrci s jasně rozpoznatelným rukopisem, protože ti se už jednou (komerčně, kriticky) osvědčili a nemusí se tolik podřizovat studiovým požadavkům. Bezpochyby to platí i pro Guye Ritchieho, který jednak v holmesovsko-watsonovské bromanci víc zdůrazňuje podvratnost v podobě možného queer čtení (čirá travestie!), jednak v nebývale sebereflexivním vyprávění vytváří nesčetné množství - především prostorových - mezer, aby se zaměřil na čirou potěchu ze samotné podstaty detektivní práce - dedukce jako takové. Zároveň se střet dvou dynamických sil vyprávění - Holmese a Moriartyho - otiskuje i do formální stránky snímku, která staví na pnutí dvou různých poetik (poklidného a dynamického, opodstatňující tak užívání zpomalovaček). Není to efektní, jak by si mnozí přáli, ale naopak maximálně efektivní, když i jednotlivé stylistické prvky, které v předchozí části sloužily k ozvláštnění obrazu jedné éry a její převládající filmové podoby, zde důsledně a důmyslně slouží vyprávění (především střidání velikosti záběrů). Konec? Doufám, že ne - chci další kapitolu. (29.12.2011)