Sherlock Holmes: Hra tieňov

// Distribútor: Warner Bros. // Počet premietajúcich kín v USA: 3,703 // Otvárací Víkend USA: $39,637,079 // A Game of Shadows je lepšie, kvalitnejšie a hlavne prepracovanejšie pokračovanie. Úžasné scény, ako šachová partia, boje z blízka a spomalené zábery v lese, sú hlavné dôvody, kvôli ktorým som z filmu najviac nadšený. No slabší začiatok a miestami nudnejší dej môžu zato, že film hodnotím na 85%. (11.02.2013)

Tak nějak mi to sedlo víc než jednička. I tak nebude Ritchie rozhodně nikdy mým favoritem na režisérské sesli. Hlavně ale, že se zlaťáky po prvním kalkulu sypaly. Logicky tak přišla dvojka, která znovu představuje narcistického chytrolína, který beztak má klíč i od britských korunovačních klenotů. Režijně znovu přeplácané a nevkusně násilně uchopené.. ale jsou to čisté tři hvězdy, naposledy byly docela s otazníkem. (03.06.2014)

Přes všechnu tu samoúčelnost, která mi v příbězích Sherlocka Holmese příliš nesedí, snahu vytvořit nového geniálního-alfa-samce z Downeyho Juniora, a velkolepě stylizované scény, z kterých čiší digitál, je druhý díl povedenější zábava. Pomáhá tomu především kvalitní záporák, kterého Jared Harris zvládá díky svým úchvatným hlasivkám... Díky němu nebudete řešit mnohé detaily, které v příběhu nesedí nebo ty skoro až fantasy (švýcarský zámek v horách?! konec?) scenérie a scénáristické vykličky. Po (krásně stylizovaných) titulcích mám na jazyku sladkokyselou pachuť, v které se podle mě Ritchie jako režisér začíná ztrácet a film chvílemi až často připomíná "slepenec nejšílenějších nápadů, co jsem našel doma v šuplíku", ale tentokrát mu to s přivřením jednoho okna odpouštím. Vždyť tady vás oberou o všechno, hlavně o tu pěknou šálu, s kterou jste přišli...:) (22.04.2012)

Hollywoodská dvojka se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Ústřednímu tandemu to pořád skvěle šlape (i když chvílemi je Holmes už magor přes čáru), děj má patřičnou zašmodrchanost, akční scén jsou velkolepé a Jared Harris je překvapivě skvělý Moriaty. Svěžest předchozího dílu ale zmizela a úvodní hodinka několikrát padne v tempu na zadek. Jinak jde ale o důstojné navázání, které je naštěstí s postupujícími minutami lepší a lepší (přičemž Ritchie má zpomalovačky neskutečně na háku). Finále je výborným způsobem nekompromisní. Na chvíli jsem i zaváhal… (21.12.2011)

Nesdílím převládající názor, že pokračování dobrodružství doyleovského hrdiny je slabší než první díl, protože "dvojka" je co do tempa vyváženější než její předchůdce a zároveň si ji lze užít i jako vyprávění, jelikož jsou mnohem lépe distribuovány informace a poskytovány vodítka pro tvorbu hypotéz. Bohužel mnohem více rozšířenější "teorie" o tom, že ve druhých dílech musí být všeho vic, ale málokdy jsou lepší, převládá. Přitom podle jiného přístupu jsou sequely mainstreamových blockbusterů mnohem pozoruhodnější, pokud jsou natáčeny tvůrci s jasně rozpoznatelným rukopisem, protože ti se už jednou (komerčně, kriticky) osvědčili a nemusí se tolik podřizovat studiovým požadavkům. Bezpochyby to platí i pro Guye Ritchieho, který jednak v holmesovsko-watsonovské bromanci víc zdůrazňuje podvratnost v podobě možného queer čtení (čirá travestie!), jednak v nebývale sebereflexivním vyprávění vytváří nesčetné množství - především prostorových - mezer, aby se zaměřil na čirou potěchu ze samotné podstaty detektivní práce - dedukce jako takové. Zároveň se střet dvou dynamických sil vyprávění - Holmese a Moriartyho - otiskuje i do formální stránky snímku, která staví na pnutí dvou různých poetik (poklidného a dynamického, opodstatňující tak užívání zpomalovaček). Není to efektní, jak by si mnozí přáli, ale naopak maximálně efektivní, když i jednotlivé stylistické prvky, které v předchozí části sloužily k ozvláštnění obrazu jedné éry a její převládající filmové podoby, zde důsledně a důmyslně slouží vyprávění (především střidání velikosti záběrů). Konec? Doufám, že ne - chci další kapitolu. (29.12.2011)