Srbský film

Čakanie sa vyplatilo, konečne som si to pozrel v dvd kvalite. Podotýkam že uncut verziu. Keďže mám rád porno, a mám rád gore tak ma tento film nemohol sklamať. Dostal som od neho všetko čo som očakával. Srbov som trochu podcenil, predpokladal som že to bude natočené dosť amatérsky, ale nieje. Takže klobúk dole. A vy čo ste tomu dali odpad, čo ste čakali...? (01.05.2011)

Ťažko subjektívne hodnotiť film, ktorého príbehové posolstvo je za všetkými medziami znesiteľnosti, ktorého hlavnou náplňou je čo najviac znechutiť a totálne zhovadiť ľudskú dôstojnosť. Neviem akej skupine divákov mal byť určený, snáď si tvorcovia mysleli, že sa v každom z nás kúsok zvrhlíka, bohužiaľ u mňa tým nezabodovali. Na zvrhlosti od Takashiho Miikeho ešte pristúpim, ale toto bolo veľa. Objektívne, hudobný podmaz a celá technická stránka filmu sa pohybovali tak v miernom nadštandarde, hviezdičky a percentá však neuvádzam, nechcem nikoho zavádzať. (18.12.2010)

Jak srbští obdivovatelé markýze de Sade natočili svůj film aneb Komicky šokantní variace na 120 dní Sodomy ve věku snuffu. Čtenáři Sadeho nebudou překvapeni ničím, co se zde odehrává (možná některým bude chybět koprofilie, kterou markýz svůj slavný traktát hustě prokládá, ale něco holt muselo ven, aby celek působil efektivně). Vše, co je na filmu dobré, se odehrává zhruba v první třetině - tajemství, očekávání toho, co se na hlavního hrdinu šije, napětí... Potom, když TO propukne, je to zase jenom ten starý smutný příběh z 18. století, který si člověk dá jednou a pochopí navždy. Že ho pochopil i Srdjan Spasojevič je sice fajn, ale už to holt není žádná revoluce jako tenkrát, před nějakými dvěstědvaceti léty. Mimochodem, je zajímavé, jakou popularitu si Srbský film vysloužil u (některých) fanoušků (filmového) horroru. A jakou popularitu si vysloužili např. Martyrs. Pro mě osobně není utrpení skutečným smyslem horroru. Markýz de Sade a jeho dílo může v horroru fungovat jako symbol, ale utrpení samo o sobě bude jen těžko alfou a omegou horrorové tvorby. Srbský film má v sobě lecos sympatického, ale za podívaní nestojí. Stejně se na něj ale každý podívá už ze zvědavosti - tak jako já. :-) (31.07.2010)

Přes veškerou svou kontroverznost se mnou Srpski film nehnul. Hojně komentovaná scéna s novorozencem je sice nechuť, jinak ale určená čistě pro odpuzující efekt; mnohem drsněji vyznívá ke konci filmu zjištění titulní postavy, do koho to vlastně strká péro. Závan něčeho jiného přijde až pár sekund před závěrečnými titulky - je fakt, že ať děláte cokoliv s kýmkoliv a jakkoliv, vždycky se najde někdo, kdo se tím bude dobře bavit. Pokud už jste na tenhle film narazili, doporučuji informační zhlédnutí. Nebo ne. (05.09.2010)

Přesně ten typ řemeslně vydařeného filmu, který už nechci vidět znovu, ač poprvé jsem ho sledovala i ve chvílích, kdy jsem ho sledovat nechtěla. Zásadní scény ani atmosféru už z podvědomí nesmáznu, takže netřeba sjíždět znovu, to bych si teprv připadala divně. Film mi tak jako tak připadá hodný zamyšlení a rozhodně není nezajímavý. A jo, rozhodně je nechutný, ale není to takové terno, jaké jsem čekala ze zdejších a jiných komentářů. Takovej Klip mě znechutil teda daleko víc, minimálně svou trapnou samoúčelností, to tady na mě explicitní scény tolik jako pěst na oko nepůsobily. Každopádně mě na tomhle filmu potěšil fakt, že mám na co odkazovat svoje fellas, až mi budou tvrdit, že jsou mé myšlenky úchylné, ne ne, kdepak, oproti tomuhle jsou perverze v mojí hlavě čirá kašička. 70% (PS: přidávám čtvrtou hvězdu za to, že s odstupem od vidění se mi některé scény z filmu rozležely v hlavě a pomyslně nad nimi začínám zvracet, to se jinému hororu nepovedlo). (21.06.2013)