Jana Eyrová

O knižní předloze jsem se sice učila ve škole, ale nikdy jsem jí nečetla, takže jsem do snímku šla s tím, že vlastně nevím co mám očekávat, což mělo za následek to, že jsem půlku filmu nevěděla, která bije. Ale v celku se mi to zdálo jako docela slušný film, i když teda ten konec se mi k tomu vyloženě nehodil, no jo, ale to byla chyba knížky, nikoliv filmu, který se jen držel předlohy. 4* akorát teda Charlotte Brontëová asi neměla moc představivosti co se týče jmen, protože se tam každý druhý jmenoval John, což bylo značně matoucí. (07.04.2013)

Najnovšej adaptácii slávneho románu nemám veľmi čo vytknúť, naopak musím vyzdvihnúť hneď niekoľko vecí. Prvou je menšia zmena v rozprávaní, čo je oproti iným osviežujúce a pre mňa najnudnejšie časti knihy sa rýchlo odbijú už v úvode. Ďalej je to Michael Fassbender, chodiaca charizma, pre ktorého akoby bola rola Rochestera šitá na mieru. A poslednou je opät magicky podmanivý soundtrack Daria Marianelliho. (13.07.2011)

S Jane Eyre se mi opět připomněl onen pradávný problém: Jak posuzovat filmovou adaptaci knižní předlohy (navíc tak profláklé)? Podle mého názoru by se film měl posuzovat naprosto nezávisle (oprostit se od předlohy, na chvíli na ni zapomenout). Nemuselo by pak docházet ke zbytečným zklamáním a rozčarováním typu to se vynechalo, tamto se zkrátilo, tohle je jinak... apod. Divák by tedy měl vnímat a posuzovat pouze film sám o sobě a nehodnotit podvědomě vlastní očekávání založené na znalosti knižní předlohy. To jen tak na úvod... V případě Jane Eyre mohu za sebe konstatovat, že film se povedl... Klasické vyprávěcí schéma není nijak převratné, avšak pomocí zručné montáže příběh perfektně drží pohromadě a bylo by myslím docela obtížné najít slabší okamžik, zbytečnou scénu či rušívý záběr. Fukunaga vypustil svoje postavy do poměrně syrové a temné atmosféry, která výborně souzní s jejich trudnými osudy. V dialozích jim scénárista zachoval literární akcent a i v ostatních ohledech film působí příjemně staromilsky a konzervativně. Mia Wasikowská i ten slavný Fassbender odvádějí skvělé herecké výkony, díky nimž jsou charaktery jejich postav perfektně vykresleny a "vysvětleny". Díky tomu také vztah Jane-Rochester vytváří potřebné napětí, které rozvíjením příběhu sílí a vrcholí v notoricky známém konci. S tím ovšem (s jako jediným prvkem filmu) mám malý kacířský problém: A teď následuje SPOILER: Dle mého by filmu mnohem více prospělo - a příběh by se dostal do ještě mnohem zajímavější polohy - kdyby Jane nezamířila z Thornfieldských ruin za svým ztrápeným Edwardem, ale naopak k jeho hrobu... Takto mi to finále (uvážíme-li všechy podivuhodné náhody, ke kterým mezitím došlo), přijde až příliš sladkobolné. Tedy uvítal bych raději, kdyby bylo pouze bolné... Když už deprese, tak pořádná! (4 a 1/2*) __Edit 3.9.2011: Podruhé se mi to líbilo ještě víc. Beru zpět slova o sladkobolnosti a i ten závěr je ok. Nechť tedy Rochester žije... Nějakému letošnímu filmu musím konečně dát 5*, tak nechť je to tento :) (28.07.2011)

Temný a totálně emotivní film, který mě dostal naprosto nepřipraveného. Cary Fukunaga dokázal díky své bravurní režii najít v knižní předloze to, o co se tvůrci ostatní verzí někdy jen marně pokoušeli. Atmosféra filmu je temná a depresivní, což podtrhuje i výborná kamera a hudba. Největší výhrou bylo ale pro režiséra bezchybné herecké obsazení. Skvostná Mia Wasikowska ukázala, že není jen mladou hvězdičkou z Alenky, ale že od ní máme v budoucnu očekávat ještě velké věci. Judi Dench se své role zhostila se svou přirozenou grácií. Ale nejvíc pozornosti na sebe upíná, jak už je v poslední době zvykem, famózní Michael Fassbender, který si každou scénu doslova ukradne pro sebe. Ještě mnohem silnější film než Wrightova Pýcha a Předsudek. (02.10.2011)

Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!". (20.01.2012)