Rumový bulvár

Ech, proč se jen nemůžu zbavit dojmu, že tenhle film je strašná píčovina? Prvních 18 minut je supr a Lino Ventura mě taky bavil, ale ten zbytek, a především 37 letá zubatá Bardotka... Kristebože, navíc to samozřejmě ČT2 musela odvysílat v příšerném českém dabingu, což zabije i to trochu dobrého, co na tomhle filmu je. Nikdo mi nevymluví, že reprízování podobných slátanin na obrazovce ČT2 je dramaturgickým šlápnutím vedle, a osobně o tyhle polozapomenuté kraviny nestojím. Dávno se za nimi měl zavřít milosrdný příklop času, a ne je násilím tahat zpět na světlo do současnosti. Tenhle žánrově nezařaditelný stupidní spektákl mě iritoval snad úplně vším - celé je to tak odporně dějově rozplizlé, zdlouhavé a především nudné, že bych si opravdu hluboce přál vrátit zpět ty dvě hodiny mého života, o něž mě sledování této sračky připravilo. Spaste svoje duše a obloukem se tomu vyhněte jak můžete, dobře vám radím. (20.05.2012)

Poměrně přijemný a roztomile naivní filmek zasazen do zajímave doby americké prohibice. Nicméně ta naivita přestavá být místy roztomilá a několik scén je naprosto debilních. Podíl na tom má hlavně Bardotka, která už tady nevypadá dvakrát skvěle. Má šilené účesy a její postava je jak z jiné galaxie (a ona ji tak hraje.) S Linem se k sobe moc nehodili a ani se zrovna nemuseli. Každopádně Lino tady hraje trochu jinak než obvykle, ale opět výborně. Předvedl velký komediální talent a jeho Cornelius mi byl sympatický. (29.07.2019)

Dobrodruh a Moreplavec, oceanoplavec a smelinar a paseracky bitkar a macho Vino Lentura sa zamiluje do akejsi vydojenej 40 -ky, ktora uz pomaly ale isto starne a ma zauzivane ritualy ktore nemieni opustit. Vydojenu 40 -ku tu hrala Brigitte Bardott, ktora rozhodne nebola skvela, mala k tomu poriadne daleko, a este par veci mi na nej vadili. No a na tomto vznikol film. Super, beriem. Viem, ze jestvuje aj zaner romanticka komedia, a tu je jedna z nich v plnej krase a kvalite. teda tej krase nepomohli ani tak kulisy ako exteriery. : 74 % (24.06.2017)

Videl som nejakú 90-minútovú lite verziu a neviem, či to bolo tým, ale ten film akosi nemal ani hlavu ani pätu a väčšinou som sa dosť nudil. U filmov s BB to nie je nič zvláštne, tie nikdy nespoliehali na kvalitný scenár, stačilo pár scén, kde bola viac alebo menej obnažená a cieľ splnený. Tu je aspoň jeden poriadny herec, Lino, no ani on nezachráni, čo scenárista a režisér domrví. (07.11.2022)

Lino Ventura je (námořní) kapitán. Má rád (svůj) život. Tj. lodě, ženy a chlast a to nejlépe vše najednou. Přesněji řečeno svou loď „Lady of my heart“, kterou (vy)koupil svou vlastní krví (to doslova), cizí ženy a rum a to s sebou (nejen v době prohibice) přináší nejednu komplikaci (resp.dobrodružství). Lino ale rád riskuje a k jeho štěstí ho „ten nahoře“ musí mít hodně v oblibě a tak nad ním (nejen) drží ochrannou ruku, ale „přihrává“ mu (k jeho spokojenosti a divákově radosti) božskou B.B. Ta tu funguje (především) jako ozdoba, přesněji řečeno zde vystupuje v roli, kde hraje tak trochu sebe samu, krásnou herečku L. Larue. Vskutku nádherná to ozdoba (dáreček), kdy (zejména v námořnickém), neznám chlapa, který by ji (ho) nechtěl „rozbalit“. Člověk při pohledu na ni plně chápe výrazy „omámených“ námořníků-pašeráků, kdy pašovaný alkohol místo na druhé lodi, končí (téměř) ve vodě :-) Pouze s jednou poznámkou. Slušně vychovaná dáma dobře ví, že špatné zprávy se říkají (resp. přijímají) mnohem lépe s plným žaludkem. ANO Brigitte, ten steak jsi měla nechat Lina v klidu dojíst. A „po(na)učení“ z tohoto snímku? Každý (dobrý) námořník (natož kapitán) musí umět vypít 10panáků v řadě, pořádně se poprat (o ženu), pomilovat ženu(y) a umět přijmout porážku. Jestliže jsem byl (během snímku) na vážkách mezi 3-4* ohodnocením, závěrečný spokojený úsměv Lina Ventury to jednoznačně rozťal. Boulevard du rhum je oddechovka (nejen) na Ne večer. Nic víc, ale zároveň nic míň. 70% p.s. a ano, naprostý souhlas. Vidět to v původ. znění, mám silný pocit (jsem si naprosto jistý), že mé rozhodování nad ohodnocením, by bylo dávno (před koncem) jednoznačně dané. Tak snad někdy příště........ (23.04.2012)