Halloween

Pokračování, které si původní Halloween zaslouží. Pokud přijmeme ideu, že je dobrý nápad po čtyřech dekádách pokračování točit, tak netuším, jak lépe by to šlo udělat. Na druhou stranu rovněž netuším, co by se muselo stát, aby mě v roce 2018 opravdu nadchnul čistokrevný slasher. V době, kdy jsou vrcholné horory nejenom strašidelné a řemeslně na výši, ale snaží se i o nějaký přesah, stojí prostá vyvražďovačka nutně o stupínek níže. Důkazem, že je Halloween a vlastně celý subžánr reliktem dob minulých, budiž moment, kdy se tvůrci v jednom překvapivém zvratu snaží trochu vybočit a tematizovat nezdravou posedlost publika hororovými ikonami, který působí ve slasheru dost navíc. Byť konceptuálně to dává smysl a zapadá to do logiky děje, v kině jsem se v tu chvíli úplně ošil, že se na plátně děje něco, co do vyvražďovačky nepatří. Jinak je to ale vlastně super. Maskovaný stroj na zabíjení, imunní vůči psychologickému rozboru, americké předměstí, vyděšení teenageři. Chvíle, kdy mladá Alysson narazí na kamaráda napíchnutého na plotě a hystericky běží ulicí, se nejvíce blíží čiré hrůze původního filmu. (20.10.2018)

40 let, působivá hudba i Jamie Lee Curtis zpět na scéně a někde vzadu je i John Carpenter solidně cítit. Právě on to celé odstartoval, po něm přišly vesměs zoufalé pokusy, nicméně některé bavily, třeba jako ten na dvacetileté výročí, kterak tehdy Laurie Strode sekyrou razantně ukončila život svého neposlušného brášky. Nyní ovšem navazujeme přímo na originál, blíží se další tradiční vyhánění bubáků a vyrážení dětí v maskách na koledu, a Michael u tohohle mejdanu nehodlá chybět. Uvadající série prostě chce chytat další a další dech. Z někdejší hrdinky je babička a tvůrci jí dopřáli důstojné zadostiučinění. Hrůza ji sice provází celý život, neustále je na hraně paranoi a na návrat chodícího zla bez emocí neúnavně vyčkává. Při převozu z detenčního ústavu Michael Myers skutečně utíká. A začíná řádit. Expozice je dlouhá, režijně nijak zajímavě uchopená. Pak to ale přijde. Samozřejmě nesmíme přemýšlet nad tím, že 40 let v izolaci by s ním udělalo své (sic mu stačí výhradně kuchyňský nůž, ale na moderní technologie přeci jen naráží), nemůžeme úplně vážně řešit hrdinčin dům prošpikovaný pastmi, nekritizujme ani lehce nesmyslné jednání řady postav, neměli bychom ani moc vytýkat, že chybí sofistikovanější průběh nebo prostě cokoliv navíc. Prostě bychom si to celé měli užít. A já si to užil. PS: Až tedy na ty smrady (snad celá třída puberťáků) v kině, kteří rozhodně neviděli originál, žánru nerozumí, o Carpenteru si myslí, že je youtuber, a jediné, co zvládli, byly pytlíky chipsů a dementní poznámky. (19.10.2018)

Důstojná pocta snímku z roku 1978! Divák dostane vše, co očekává - mlčícího Myerse, krvavé vraždy (nůž vyjíždějící z krku nemá chybu, i když nejdrsnější mi přišlo umlácení na toaletách), tiché noční ulice, kde se pomoci nedovoláte, chladnokrevná Curtisová (prostě skvělá) a Carpenterovo hudební téma v novém a slušivém kabátě. Mrazivá atmosféra a permanentní napětí strčí do kapsy všechny bubáky za posledních deset let. A Green si vůbec nemusel vypomáhat s nekonečným množstvím laciných lekaček doprovázených třískotem padajících hrnců. Ano, tohle je pravý temně podzimní horor... (21.10.2018)

Atmosféra založena jen na nostalgickém nádechu této sáhodlouhé série, zajímalo by mne, jestli tato zbrusu nová Michaelova vyvražďovačka dala znalcům něco nového, třeba pohled do jeho mysli plné zloby, jež proměňuje ve skutečnost. U mě nic, já zhlédl jen klasický příběh, ve kterém má, vždy na správném místě se objevující, vrah nejdříve navrch a krom novorozeňat v postýlkách či malých koledníků bezmyšlenkovitě podřeže každého na potkání. Nakonec si ho vychutnají ženy tří generací. Omlouvám se fanouškům, ale jedno zhlédnutí mi bohatě stačilo. [Kino Citadela] (20.10.2018)

Green dokáže i zbytečným vedlejším postavám dát jednu sympatickou scénu, po níž budete doufat, aby zrovna tohohle nebožáka nechal maskovaný golem na pokoji. Ale v souladu s pravidly subžánru, z nichž moc často nevybočíme, nemá naprostá většina z nich šanci. Samozřejmě až na nezlomnou Jamie Lee Curtis, která poněkolikáté a zase z trochu jiného úhlu čelí řádění svého soka. Zároveň stihne i v souladu s dobovými požadavky stát v čele girl power, jež musí zachránit bezmocné či neschopné chlapy. Inu, Green dokázal vystihnout dobu a prostřednictvím osvědčených metod v aktuálním hávu vlastně definovat leccos z dnešní doby i žánru. Dobře odvedená práce, ale za mě se žádné zpovykané nadšení nekoná. (25.10.2018)