Další patro

Tahle mega žranice se Kanaďanům vážně povedla. Měl jsem za těch třicet let, co dýchám možnost žrát už ledasco, ale některé vybrané chody v tomto krátkometrážním snímku bych nepozřel ani kvůli gastronomickému orgasmu. Lahůdek tam bylo jen co je pravda, ale z těch mozků ve škeblích mi bylo zle, jenom když jsem se na ně podíval. Jinak ale tvůrcům nemůžu vyčíst skoro nic. (02.02.2015)

zatímco číšníci nosí čím dál extravagantnější kompozice, prostředí okolo stolu je čím dál horší, toho si však stolující naprosto nevšímají. Klidně a lhostejně přijímají i čím dál silnější nánosy prachu (snad s výjimkou té slzy na jedné z tváří?). A komu vlastně vrchní číšník hlásí to svoje "next floor?" (06.01.2016)

Podobenstiev na tému sebapožierajúcej a seba konzumom sa prežierajúcej civilizácie bolo vo filme neúrekom. Ďalšie poschodie je jednoduchým nadviazaním na tieto podobenstvá. Nie je nejako závratne originálne, no detaily šťavnatých pečienok na olivách, či čerešničkách a mľaskajúce kusy mäska pri ich prerezávaní delikátne nabrúsenými príbormi stoja minimálne za jedno pozretie. Pretože pozretie druhé, na rozdiel od skvostných kusov Jana Švankmajera či Marca Ferreriho, mierne nudí. (29.08.2016)

Prožrat se až do pekla ve jménu šestého smrtelného hříchu nestřídmosti/obžerství (personálně) alias konzumu (sociálně), byť na původní tématický filmový bizár (co do míry bizarnosti, ale i prosté nechutnosti, která mi v tomto směru připomíná snímek Taxidermia z roku 2006) Velká žranice /La Grande bouffe/ z roku 1973 to nemá. ___ Podobenství o vrchnosti (management se svým ekonomickým náboženstvím či obecněji - mimopodnikově - tzv. horní 1%) obskakované mnohočetným plebsem - sociální pyramida či vzdálenosti hrotů sociálních nůžek vypovídají o tomtéž. Armatura budovy (resp. lignin dřeva), která představuje spletitý planetární systém (eko-, ekono-, socio-,...), je dennodenně oslabována narůstající tíhou civilizace, stolu, u kterého sedí elity, až nakonec koroze rozleptá vazby natolik, že to některé slabé místo v komplikovaném systému neudrží a vše se zhroutí mžikem oka. Výstup je pozvolný, ale pády jsou vždy rychlé a bolestivé. ___ Na film se dá dívat i jinak, např. přes perspektivu závislostí a neschopnosti si odříct stereotypně konzumující požitek, překonat vlastní slabost apod. - kalvinisté, resp. presbyteriáni alespoň mají někoho, koho mohou "napíchnout na vidle". (07.01.2017)

Jízlivě opulentní podobenství o pádu do hlubin žrouťákovy duše! Skvostně vymyšleno, skvostně nasnímáno, skvostně odehráno. Ejhle jak dvanáct minut minut stačí, podstatná je pointa a zúčastnění žráči! Úplně jsem při sledování dostal chuť na >něco menšího< a vůbec mi v tomto případě nevadí, že filmek popírá zákon o zachování žvance... %-] . . . Bravo pane šéfkuchaři Denisi! - - - P.S. Pro filmové labužníky k ochutnání zde: http://vimeo.com/75251217 - - - P.P.S. Skutečným filmovým žroutům a znalcům pikantních duševních krmí pak lze jen doporučit lahůdku mistra M.F. "Velká žranice" - viz http://www.csfd.cz/film/25586-velka-zranice/ . . . Ham... - - - - - (Poprvé hned s nášupem viděno 21.10.2013 na Vimeu, hodnocení 176., komentář zde s mlasknutím jako dvacátý - 21.10.2013) (21.10.2013)