Réžia:
George ClooneyKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Ryan Gosling, George Clooney, Marisa Tomei, Evan Rachel Wood, Paul Giamatti, Philip Seymour Hoffman, Max Minghella, Jeffrey Wright, Michael Mantell (viac)Obsahy(2)
Idealistický organizátor politickej kampane Stephen Meyers (Ryan Gosling) prisahal, že bude potiť krv za guvernéra Mikea Morrisa (George Clooney), horúceho kandidáta na prezidenta, ktorého priekopnícke názory by mohli zmeniť podobu americkej politiky. Lenže počas primárok v Ohiu hrozí, že bude zdiskreditovaná Morrisova morálna bezúhonnosť. Stephen uviazne až po uši v špinavom škandále a zisťuje, že jediným spôsobom, ako vyviaznuť, je hrať na obe strany. (TV JOJ)
(viac)Videá (7)
Recenzie (694)
[imdb: 7.4/10] | me: Režisérsky a herecky výborne zvládnutá záležitosť. Kombinácia Clooney, Gosling, Giammatti a Hoffman je nepriestrelná a dáva filmu ďalší rozmer. Film sám o sebe, čo sa myšlienky týka, nie je nijako prelomový, ale je vynikajúco spracovaný a veľmi dobre sa na to celé pozerá. 101 minút zbehne ako voda a človek má príjemný pocit z dobrej filmariny. All the reporters love you. Even the reporters that hate you still love you. ()
Hlavně díky hercům se dá tohle upovídané politické drama přežít bez újmy i zívání. Přesto i právě scénář si zaslouží slova chvály (zejména při slovních výměnách zapálených přicmrndávačů politiků i při sympatickém oťukávání Evan Rachel Wood Ryana Goslinga), Clooney se do zákulisí amerických primárek opřel po svém, hodnocení ale nechává na nás. Den zrady je především filmem hereckým, dává vyniknout nejen osvědčeným matadorům (Giamatti, Hoffman, Clooney, Tomei), ale dějové linky dotahují i méně zkušení, za to výborní herci (Wood). Kraluje samozřejmě Ryan Gosling, o tom žádná!! ()
|| Scenár: George Clooney, Grant Heslov / Farragut North by Beau Willimon | Hudba: Alexandre Desplat | Produkcia: George Clooney, Grant Heslov, Brian Oliver, Stephen Pevner, Leonardo DiCaprio (executive) | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Smoke House Pictures, Appian Way Productions | Rozpočet: 12,5 miliónov $ | Tržby: 75,993,061 $ || Po tomto filme si viem živo predstaviť rôznych hollywoodskych hercov na pozícií prezidenta, a veruže Clooneymu by som zožral každé slovo aj v skutočnosti :) Gosling je pán herec, ajkeď aj v tomto filme si pojazdieva v aute s kamenným ksichtom ako tomu bolo v tom istom roku v Drivu dlhé dlhé minúty :D Scenár je krištalicky čistý vďaka minimálnemu počtu hovoriacich postáv. Réžia je presná, herecká garda skvostná. Trochu rozsiahlejší obsah, pridaná metráž, a je to klenot na desaťročia. 75% | HD, THX, EN DTS | ()
Vnímat Den zrady pouze jako politické drama par excellence, jako jeden z mnoha těch sžíravě kritických filmů, které analyzují mocenské mechanismy v zákulisí politického veletoče, to je přece veliká škoda, to se člověk o mnohé zbytečně ochuzuje. Jako jsme každý nějaký v rovině osobní a jako se každý nějak jevíme svému okolí, nějak se jevit toužíme, čemuž posléze uzpůsobujeme svůj - moderním slovníkem vyjádřeno - mediální obraz, tak i Den zrady má dvě pomyslné tváře či fasety, totiž privátní (osobní, tudíž nejednoznačnou) a politickou (obecnou, tudíž vystavenou), dvě tváře, o kterých, jak už napovídá povedený plakát, také v jistém smyslu vypráví, pojednává. <> <> Ústředním tématem snímku tedy, jak soudím, není politická pleticha, to by snad bylo příliš průhledné a prvoplánové, nýbrž cosi mnohem abstraktnějšího (a přesto jaksi naléhavějšího), totiž otřesení daného smyslu, ztráta důvěry v ideály, jež jsme považovali za neotřesitelné, pevné ve svých postojích; budu-li prozaičtější, pro někoho možná střet idealismu s pragmatismem. Postava George Clooneyho, již od počátku nápadně upozaděná, není ničím jiným (viděno Meyersovýma očima) než právě tímto Ideálem, pouhou abstrakcí, konstruktem. Guvernér-ideál, slibující dalekosáhlé společenské změny, lepší svět, (nejen) rétorickou utopii, guvernér-ideál, k němuž poradce Meyers upíná své naděje, do nějž projikuje svou víru, svá očekávání. Ideál však zklamává, lépe řečeno, ukáže se, že za přívětivou politickou maskou se ukrývá „obyčejný“ člověk, morálně relativní charakter. V oné nesmírně klíčové chvíli je smysl Meyersova počínání od základů otřesen, všechny jistoty se mu rázem obracejí vniveč, berou za své, pojednou je postaven před volbu, jak s touto ryze negativní, přesto však zcela zásadně prospěšnou, zkušeností naloží, jakým směrem se budou ubírat jeho kroky, nyní, když nahlédl za iluzivní oponu, jež byla spřádána kolem jeho "naivního" zraku. Zkrátka, zda v krizi otřesného okamžiku zahlédne možnost upevnění v nové, reflektované, smysluplné perspektivě, zda se tedy posune dále, aniž by jednak ztratil smysl úplně, jednak morálně poklesl, nebo naopak propadne tomu nejhrubšímu nihilismu, nakazí se cynismem druhých, stane se dalším z nenasytných vlků, jimiž pohrdal. (Možná že jedna z nejožehavějších politických otázek zní: Je přípustné dopouštět se jistých morálních ústupků, abych se přiblížil proklamovaným slibům?) Nabízí se tedy otázka, z mého pohledu nesmírně zajímavá, natolik (a zda vůbec) je možno najít vyjednání mezi již zmíněnou rovinou osobní, o níž víme, že zdaleka nenaplňuje vysněný ideál a rovinou veřejnou, politickou, která však může vykazovat zcela opačné charakteristiky. Jak vnímat toho, o kom vím, že zdaleka není morálně bezúhonný, že kupříkladu není spravedlivý otec či manžel, ačkoli navenek vykonává (nebo alespoň) deklamuje zásady a principy, jež je hodno následovat? Jak vnímat, abych byl konkrétní, Heideggerovo dílo ve světle filosofova lidského pochybení? Mohu vůbec činy jakékoli problematické osoby jednoznačně odsoudit a zavrhnout, když neznám její nejniternější pohnutky, nakonec možná dobré, míněné v dobré víře? <> <> Člověk, jak říká Jan Patočka, nemůže žít beze smyslu, nemůže žít v "jistotě nesmyslnosti". Stejně jako tento velký český myslitel jsem stále více přesvědčen o tom, že je-li nějaký celkový smysl možný, musí nutně existovat mimo nás; jako věčné, neuchopitelné tajemství. A právě takový je smysl ideálního, právě takový je smysl božského. Být nedosažitelné, věčně na dosah natahující se ruky, aby o něj mohlo být usilováno, aby stálo za to o něj usilovat, neboť smysluplnost všeho konání je právě v tomto usilování, v tomto pohybu, v této stále se obnovující snaze o život vedený v pravdě. Zkušenost ztráty smyslu, v níž se nabízí šance uvidět jinak, nově a snad také lépe, je proto nutno brát se vší vážností. Budiž toho rozuzlení Dne zrady dobrým příkladem. () (menej) (viac)
Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (20)
- Na rozdiel od filmu je Ryan Gosling v skutočnosti od herečky Evan Rachel Wood starší o necelých 7 rokov. (MikaelSVK)
- Po zhliadnutí Morrisa (George Clooney), ktorý na videu hovorí, že extrémizmu nemožno čeliť ďalším extrémizmom a že Amerika by mala pochopiť, prečo sa jej nepriatelia správajú tak, ako sa správajú, Stephen (Ryan Gosling) posmešne hovorí: „Dobrý deň, volám sa Neville Chamberlain a chcel by som vám tu veliť.“ Ide o odkaz na postoj britského premiéra, ktorý pred 2. svetovou vojnou slepo veril, že dokáže vyjednávať s Adolfom Hitlerom o mieri zmierením s katastrofálnymi následkami. (Arsenal83)
- Mnohí priaznivci Mika Morrisa (George Clooney) nesú nápisy s nápisom „I Like Mike“, čo je odkaz na slogan „I like Ike“, ktorý bol populárny, keď bol prezidentom Dwight D. Eisenhower, zvaný Ike. (Arsenal83)
Reklama