Hanna

S Hannou je to tezky. Wright skombinoval Agenta bez minulosti s Lola bezi o zivot, takze vysledek je akcni thriller plnej spionu, ale cloveka to tak nejak nebere. Problem je, ze bitky jsou podivne zrychleny a vypadaj lehce smesne. Ale jinak ruzny honicky a podobne moc pekny, naprosto perfektni hudba a skvela kamera, ktera vypada zajimave a neokoukane a pritom se vyhejba nejakejm super cool trikum a podobne. Herci jsou fajn, i kdyz Ronan uz zahrala lip, Blanchett je pro tuhle roli skoda a Bana ma lehce tupej vyraz. Nejvetsi problem filmu je, ze se Wright neobtezoval nic moc vysvetlovat, takze film jde tak trochu od nikud nikam a po skonceni ma clovek pocit ve stylu no a co. Takle to zni jako sracka, ale to fakt ne, skvele natoceny, fajnovy herci, jen ten scenar pokulhava, ale i tak to da slabsi 4*. (08.06.2011)

Audiovizuální puntičkář Joe „nahoru dolů“ Wright přihodil přírůstek do rodiny hrdinek-zabijáků a pořádně pod ním zatopil. I když je zápletka poměrně chatrná, Wright na plátno dostal takové zvláštní kouzlo. Hannu totiž nejprve sledujeme během jejího nelehkého dospívání, kdy na ní otec několikrát nečekaně vyskočí s bouchačkou v ruce, nikoliv proto, aby jí ustřelil hlavu, ale aby ji zocelil k tomu, co ji čeká. To už je ale nevinná dívka rázem v divoké civilizaci, kterou předtím nepoznala, kope dotěrné zabijáky, poznává úskalí dospívání a u toho všeho proudí elektronická hudba. Wright prostě exhibuje, ne každému to sedne, zvlášť, když střídá situace s obrovskou rychlostí. Technicky je opět výtečný, režijně taky. Herecky pak vyčnívá zejména čím dál tím víc zajímavější Saoirse Ronan, Cate naopak role agentek moc nejdou. Mainstreamová tajenka bez většího překvapení... ale luštění jsem si i tak na slabší čtyři hvězdy užil!! (08.09.2011)

Náběh skoro až k fetišismu, jak Wright rád používá pomalé, detailní záběry (zejm. obličejů) a "otáčivou kameru"... Saoirse mile překvapila, nejvíce si ale odnáším po hudební stránce - Chemical Brothers a jejich breakbeatové/elektro OST je zatím bezesporu jednou z nejlepších filmových CD placek tohoto roku! Díky ČSFD za (další atmosférickou) předpremiéru... P.S. Jeden z filmů, které utečou mrknutím oka. (23.06.2011)

Trošku mi tenhle film připoníná Allenův Hollywood Ending. Proč zrovna ten? No, na začátek natáčení Joe Wright zřejmě viděl. Ovšem ve fázi, kdy Hanna opustila "teplo" domova, ho musela postihnout chronická slepota, protože jak jinak si vysvětlit ten souběh nelogičností a hlavně absurdní výběr záporáků (mělo v tom být trochu z Mechanického pomeranče??). Bohužel ani soundtrack od Chemical Brothers nenapravil filmu reputaci. (27.07.2011)

Tak tentokrát jsem se s Wrightem minul. Evidentně se to nestalo jen mně, a jak se zdá, hodnocení se různí podle toho, zda divák přistupuje k tomuto filmu jako k uměleckému dílu anebo si žádá trochu normálního vyjadřování a vypravování, tedy naopak přistupuje k Wrightovu uměleckému dílu jako k filmu. Wright každým dalším snímkem dokazuje svou všestrannost a "hravost", a Hanna bude pevně doufám jeho největším úletem do světa jeho nesporně originálních, a stejně tak nesporně ujetě deformovaných pohádkových představ. Vlastně celý film je jako (nejen ta ve filmu použitá) hudba Chemical Brothers - ve velké většině odlidštěná, cizí, ale se záblesky přitažlivosti a tu a tam skutečně nádhernými místy. Jsem jen zvědav, co ze "Sírši" vyroste, když se bude ochomýtat kolem strejdy Joea ještě pár dalších let... jejímu herectví to očividně prospívá, ale o její hlavu se začínám docela bát:) A když je řeč o hlavě, Hanna je v podstatě snový film - ale ta snová mozaika není moc příjemná na prožívání, a Wright dělá na určitých místech všechno pro to, aby vám to sledování znepříjemnil - rychlé střihy, točení kamerou, strašidelné detaily a do toho šílená hudba, je to spíš jako trip na pomezí good a bad. Rodinka polohipíků se střelenou dcerou v Hannině věku, pohádková duhová chaloupka, neskutečně úchylný Tom Hollander (teplí sadisté ze starých Bondovek hadr) a jeho zvrácené pohádkové pohvizdování, zrzavá liška/zlá královna Cate, a tu a tam podvratné Wrightovo gesto dělající z pohádek něco oplzlého. To se nám to tu ale zapohádkovalo, což? Ale ta estetika je prostě taková a ne jiná, a pro Wrightův počin jménem Hanna taky klíčová. Protože krom estetiky a strhujících hereckých póz (pozor, nikoliv výkonů) už nemá co nabídnout - o ději se totiž nemá smysl bavit a hledat v něm smysl je ztráta času a budování frustrace;) Čili jako moderní umění OK, jako Wrightova exhibice dvakrát OK, ale pro normálního diváka KO. A já se dnes budu počítat k těm normálním... 60% za vizi a efektní řemeslo. (02.01.2013)