Něco jako komedie

Ja som teda už videl celkom dosť priemerných indie flákov s Emmou Roberts (dalo by sa dokonca povedať, že to je moje guilty pleasure), ale napriek vysokým hodnoteniam patrí It's Kind of Funny Story dozaista k tým najhorším "robertsovkám". Aj na žáner coming-of-age s manic pixie dream girl je to mimoriadne zle napísané a postavy nemajú nič spoločné s realitou. Strašné premárnený inak bohovský casting. (25.08.2020)

Tak tohle se mi obzvláště líbilo. Herci i jejich postavy, zpracování - ten střih, vložky atd... napříkald, kdy nám vykládal,jak je jeho kamarád geniální a skvělý, tak mluvil skrz promítaný film na plátně atd... prostě tyto typy scén se mi nehorázně líbily a jejich zakombinování do celku. No a ten konec nevím proč, ale nějak me rozněžnil... bylo to tak upřímné a hezké prostě, že jsem si nemohla pomoct. A Emma Roberts tu měla konečně docela ucházející roli, takže taky fajn. (31.07.2013)

Taký ten typický krásnosmutný nezávislý príjemný a odľahčený filmík z tak trochu neveselého prostredia, s tak trochu viac neveselými postavami a s ich ešte viac depresívnymi náladami, no napriek tomu s tak vysoko pozitívnym feelingom v závere, že by ho mali psychiatri všetkým svojim životom otráveným a osamelým pacientom predpisovať na recept. Zach Galifianakis potešil, aj keď ani nie tak herecky, ako proste len svojou prítomnosťou, rovnako ako fešanda Emma Roberts a ak tu niekto siaha po nejakých výraznejších hereckých prvkoch, tak to bol pre mňa doteraz absolútne neznámy Keir Gilchrist. (16.03.2011)

Pomaloučku jsem se do toho dostával, ale pak jsem se do toho vžil. Celkem se mi to líbilo. Pacienti švihlí tak, aby se jim člověk občas zasmál. Položky dramatu a komedie byly v rovnováze. Snažil jsem se pochopit chápání postav a vcítit se do jejich problémů a také jsem se při vtipných momentech bavil. Takže celkově fajn film. Emma Roberts byla opět skvělá. (08.01.2012)

Zbláznit se může každý, říkají psychiatři. To, že lidé, kteří ten život zkrátka nejsou schopni normálně unést, jsou vlastně mnohem lidštější a citlivější než ti, co žádný papír na hlavu nemají, zjišťuje i šestnáctiletý Craig, který skončil na pár dní v léčebně kvůli svým depresím. Postavičky jeho spolupacientů jsou skvěle zahrané a působí opravdu věrohodně (08.12.2013)