Monstrum z galaxie Arkana

obludná, zhovadilá retropříšernost s býložravým přerostlým plyšákem a spoustou šikovných prstů, které umí vše od expolze po kávu... když pominu předpotopní triky a tupý scénář, zaujala mě ještě skvělá kombinace exteriérů jugoslávského pobřeží a interiérů ryze česky panelákových. prostě pecka. než to vidět znova, to se radši oběsit na chobotu. 30% (06.01.2011)

Moje teorie je, že si režisér Vukotic záměrně natočil materiál, který mu ponechával možnost vydat se pak jen s minimálními úpravami jakýmkoli žánrovým směrem podle toho, jak se vyvine situace. Takže ve filmu nalezneme ideální podklady pro rodinné sci-fi, snivou člověčinku, absurdní komedii, čistou avantgardu i soft porno. Asi se to ale nějak pak nevyvíjelo, patrně o film již ztratil zájem, všechno to pak teda prostě sešrouboval dohromady a položil majk. Pokud tohle dílo pak někdy nalezne skutečná mimozemská civilizace, uvaří jí to mozek. (09.03.2020)

Spisovateľ Dušan Mitana razí tézu, že čokoľvek, čo si človek vymyslí v hlave je pravdivé. Miloš Macourek osvedčil fantáziu v scenároch k filmom komediálnej kino-klasiky. Parádne scenáre mali často šťastie na skvelý realizačný a režijný štáb. A čo režisér Dušan Vukotič? Ako on zvládol nespútanú Macourkovu fantáziu? Podľa tunajších ohlasov na 38%. Zapolemizujem s tým hodnotením. Vukotič nechal popustenú uzdu bez výraznejšej korekcie a spolu s Marcelou Pittermanovou pridali vlastné polienka do scenára. Na jednom film-feste dostali aj cenu - za najlepší scenár. Ten je presne o tom, čo som písal v prvej vete. O zhmotnených predstavách spisovateľa. Bizarné nápady sa odohrávajú v prostredí socialistickej klasiky 80. rokov. Spestrené exotikou mora a ostrova. Švankmajerova príšera je odvalenou paródiou na Gigerovho Votrelca. Dôvod, prečo som film kukol je výtvarníkova účasť na riešení Monštra. Žena premenená na kovovú kocku pripomína po prvej premene, kedy z kocky trčí ruka, múku s ušami z filmu Jak utopit doktora Mráčka (scenár: M. Macourek). Odfiknutý prst mimozemšťanky zase pripomína ufiknutú ruku z úvodu filmu Pane vy jste vdova! (scenár M. Macourek). Dav ezotericky a láskou predchnutých naháčov v jaskyni, vítajúcich odhodením šiat mimozemšťanov, pripomína maximálne tak Vávrovo Temné slunce. No tam boli hipícki naháči skôr oblečení. Juhoslovanské socialistické kino predsa len bolo menej puritánskejšie, čo sa nahoty týka. Pár momentov netradičnej zábavy v uletenom filme. Plus menšia porcia nudy. A tie detičky bez citov s peroxidovo blonďatými vláskami? Tie som kde len videl... ...aha v Mestečku prekliatych od Wolfa Rillu a neskôr aj v Carpenterovom remaku. Najprv som dal tejto eklektickej montáži motívov z rôznych filmov a zvláštnych nápadov tri hviezdy. Lenže toto priemer nie je. Napríklad: zelený dym, čo vypúšťa monštrum na útočníkov! To je predsa esencia dámskeho absinthového prízraku z obrazu Viktora Olivu Piják absintu v pražskej kaviarni Slávia. A tento magický tujónový nápoj bol hádam z možných inšpiračných zdrojov scenáristov. (26.10.2015)

Film, ktorý mal vyššie ambície, lenže sa v nich prepadol .... Prvá časť filmu je pozerateľná, má atmosféru a má i spád ... Tvorcovia medzigalaktickej Andry sa zjavne nechali inšpirovať Longovým Metropolisom a to by boli tak asi všetky klady tothoto diela.... Švankmajerova vrecková príšera vzbudzovala akurát úsmev a niekedy až rehot na ústach divákov. Pripomínalo to filmy z rokov päťdesiatych, kde sa dalo napchať do sci-fi takmer všetko. Masaker na svatbe bol vyvrcholením trápnosti vzhľadom na fakt, že celý čas bol dvere vyvalené a napriek tomu nikomu (okrem jedného na záver) nenapadlo pekne-krásne z týchto dverí vycúvať .... Samostatnou kapitolou boli i Andrine tukom prerastené deti s chemlonovýmí príčeskami na hlave . (09.02.2007)

,,A Žlababa řekla ahoj! '' ----- Časem si lze prakticky téměř na vše vypěstovat jistý druh odolnosti. To co po prvotním setkání šokuje při druhém a třetím už není tak šílené, pokud ovšem člověk ve zdraví ten prvotní šok překoná. Své o tom by mohli vyprávět třeba záchranáři jezdící k dálničním nehodám, pro něž jsou mrtví a těžce zranění už jen rutina zatímco náhodný svědek nehody je leckdy hrůzou ochromen. Co se týče socialistických filmů a zvláště takovýchto, považuji se také trochu tak za dálničího záchranáře a opravdu mne už hned tak něco nerozhodí. Přesto jsou nehody, kdy i ti otrlí záchranáři zírají v šoku na neštěstí a jsou otřeseni. Něco podobného se stalo i mně u tohoto filmu. Za prvé žánrově člověk netuší o co jde. Je to taková kravina, že musí jít o komedii, protože horor to není ani na sekundu. Jenže na komedii to není vtipné. První polovina filmu se nese v nudném duchu s dost chabými efekty, ovšem to co se rozpoutá na svatbě, to byl fakt mazec. Jako by někdo řekl uprostřed scénáře, je to moc rozvláčné, nudné pořádně to připepřete. Fakt jsem jen zíral a možná jsem měl i pusu dokořán. Měl jsem dojem, že co se týče koprodukčních sci-fi, je koprodukční V prachu hvězd (DDR/Rumunsko/ČSSR) zatím nejvíc co jsem viděl, ovšem tohle je tak o patnáct levelů úplně jinde... Dávám za jednu kostku, z tohohle s ebudu dlouho léčit. * (21.11.2020)