Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Tento Susannin film dostal Oscara. Pred Biutiful a Incendies a Kynodontas ... takže chápete moje rozčarovanie. Toto je totiž film, ktorý akoby vykradol všetky ostatné s podobnými príbehmi. Je tam toho veľa a zároveň nič. A pritom to písal Jensen. Šikana, vydieranie, nevera, klamstvá, slabosť a predovšetkým pomsta. Uznávam ale, že herci, všetci do jedného, hrali výborne. Lenže to niekedy na 5 hviezd nestačí. 3,5* ()
Veľmi solídne zvládnutý, ťaživý, reálne poňatý snímok zo života, ktorý v sebe nesie množstvo otázok, no žiadnu ideálnu odpoveď. Lepší život, lepšou výchovou, formou zdravého myslenia? Šlo by to! Akurát to má malý háčik. Ľudia by museli byť na jednej vlnovej dĺžke, absolútne stotožnení s tým, čo je správne a čo nie. Bohužiaľ, to sa ale nikdy nestane. ()
Seversky důstojné pojednání o tom, jak i pro vyspělý charakter může být těžké nedat volný průchod svému hněvu, nesplynout se skutky, pro které má jen pohrdání a v extrému při zachování tváře umět tu druhou nastavit. A což teprve, když se v dětské duši nenávist rodí z bolesti a dokáže polevit až procitnutím z činu daleko za hranicemi malých dětských vendet a následného osvobozujícího pláče, který ze samého žalu nemohl propuknout, jen doutnal hluboko uvnitř, pod povrchem nepochopení světa a jeho zákonitostí. Civilně komorním herectvím dospělých získávají prostor výborně napsané i zahrané dětské role a úžasné finální záběry přírody s relaxační hudbou jakoby oznamovaly, že ta mladá duše je už svobodná... ()
Docela mě zklamalo, že zrovna oskarový severský film je má naprosto neoriginální scénář a je vlastně takovým koncentrátem prvků typických pro dánskou, švédskou nebo finskou kinematografii. Všechna témata, kterých se Lepší svět dotkl, byla už mnohem lépe zpracována v jiných severských filmech, které jsem viděl. Paradoxně, na to jak je film roztříštěný, působí nakonec, v rámci možností, docela komplexně. Scénář byl z mého pohledu opravdu poněkud slabší, mnoho věcí bylo příliš vykonstruovaných a braných tak nějak samozřejmě, přestože se jednalo o zlomové momenty. Z herců byl nejlepší africký lékař a Thomsenův syn, oba dva typově perfektně vybraní. Dal bych tomu tak tři a půl hvězdy, ale zaokrouhlím nahoru. ()
Další podivně vykonstruované drama. Nakonec mi dětská část přišla docela přesvědčivá a dobře psychologicky pochopitelná, civilně zahraná i citlivě zrežírovaná. Jenže je tu i nepochopitelný svět dospělých. A ten je tu proto, aby zrcadlil teze, o kterých tento film je. Jinak se toho většina ani nedá vysvětlit. Na co všechno skočí Akademie? :-/ ()
Reklama