Réžia:
Susanne BierScenár:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Mikael Persbrandt, Trine Dyrholm, Ulrich Thomsen, William Jøhnk Nielsen, Markus Rygaard, Wil Johnson, Elsebeth Steentoft, Satu Helena Mikkelinen (viac)Obsahy(1)
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (218)
Niečo úžasného. Mala som v pláne napísať výmluvný komentár, ale neurobím to, myslím, že by som to nevystihla. Som skeptik, čo sa filmov o pohnutých ľudských osudov týka, ale tentokrát to tí severskí bastardi podali tak neuveriteľne excelentne, že som sa nechala uniesť a doslova celú stopáž som zostala prikovaná k obrazovke. Vážne musíte vidieť! ()
Sračka za 70. Laciné africké motivy a nápovědy retardovaným divákům v podobě věží z lega. Typický festivalový mix pro lidi, co si rádi připadají chytře a říkají, že nejsou součástí konzumní společnosti aniž vědí, co to znamená. Susanne Bier nepochybně umí točit - škoda, že jen jeden film, který je navíc pokaždé plošší a divácky podlézavější - mělo by to tu sošku dostat. A exaltované devastace hrdinů už mě nudí. ()
Ani obálka Strážnej veže by sa nemusela hanbiť za taký plagátik. Ak by som pociťovala nutkanie spomenúť jednu vec, ktorá mi prekážala najviac, musela by som prezradiť rozuzlenie prakticky všetkých liniek. Takže spoiler. Toľko šťastných koncov nemajú ani v Disneyovkách a masážnych salónoch dokopy. Už som čakala len, kedy Christianova matka vstane z hrobu. ()
Prvú hodinu som mal dojem, že ide o film roka 2010, avšak akási nerozhodnosť, kam to celé nasmerovať a ako to ukončiť toto moje nadšenie tretia tretina rýchlo zmrazila. Keď sa dve postavy rozprávajú o tom, že o siedmej ráno v nedeľu nebude nikto vonku, tak hádajte ako to dopadne. No a čo na to svoje auto Lars, na ktorého sa pri rozuzlení úplne zabudlo, pričom práve on by to tuctové finále mohol poriadne okoreniť? Áno, myšlienkami Bier rozhodne boduje, aj paralelnými príbehmi, kde si jednoducho odvodíte, ako vlastne tie vojny začínajú. Lenže my vojny chceme, za chyby ich ako ľudstvo nepovažujeme, a tak nemôžeme ani hovoriť o neschopnosti poučenia sa z vlastných chýb. ()
Tento Susannin film dostal Oscara. Pred Biutiful a Incendies a Kynodontas ... takže chápete moje rozčarovanie. Toto je totiž film, ktorý akoby vykradol všetky ostatné s podobnými príbehmi. Je tam toho veľa a zároveň nič. A pritom to písal Jensen. Šikana, vydieranie, nevera, klamstvá, slabosť a predovšetkým pomsta. Uznávam ale, že herci, všetci do jedného, hrali výborne. Lenže to niekedy na 5 hviezd nestačí. 3,5* ()
Reklama