Lepší svet

Velmi dobře zkonstruované drama neustále konfrontující jedno z dilemat, které hýbe dnešním světem - bránit se, či předem zamezit hrozícímu řetězci násilí, i když se to třeba může jevit jako projev slabošství. Bierová podmanivě ukazuje křehkou hranici mezi oběma přístupy a skrze ní lehce spojuje i vzdálené kontinenty a vysoce se pozvedá na intimní a individuální drama, i když převládající melodramatičnost v závěru přeci jen bohužel rychle sráží onen široký rozhled k zemi. Poněkud ploché a očistné rozřešení složité problematiky však přeci jen slibuje silný emocionální dopad na diváka, kterému napomáhá především neobyčejné herecké ztvárnění chlapce, zvláštně poznamenaného smrtí své matky. (22.02.2011)

Příběh dvou rodin a drsném světě, před kterým se člověk neschová, ať už je kdekoli. Přestože to není můj šálek čaje, příběh a jeho tempo byl bezkonkurenční a já rozhodně hltal každou minutu. Překvapivě uspokojivá byla zejména klíčová část o šikaně. Dalo by se říci, že klouček Christián postupně vyřešil svým drsným způsobem veškeré problémy druhé rodiny a na závěr snad i ten svůj. 78% PS: Nejsympatičtější postava byl bezpochyby Ulrich Thomsen. (21.10.2021)

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Susanne Bier sa z hľadiska režisérskej taktiky (prelínanie/spájanie nosných motívov za pomoci úhľadného vizuálu v ktorom sú zakomponované jak žijúce postavy konajúce činy bez okatej pretvárky, tak odzbrojujúce panorámy krajín plné alegorickosti) opakuje (pozn. č.1-priama súvzťažnosť s vybranými postupmi Naomi Kawase), no aj keď sa tentokrát v dolovaní emócií viac-menej krotí a k akademikom sa vo finiši viditeľne "túli", tak ani náhodou neunavuje. Napadá ma jedno obrazné prirovnanie: "Po svatbe" zaplače snáď každý, nad "Lepším svetom" sa zamyslí i ten vlažný. Bodaj by aj nie, keď S.B. komunikuje poučný obsah uvedomelo/zrozumiteľne a popritom sa spoľahlivo vyhýba daromnej doslovnosti. Viac než uspokojivému celku potom ešte zlepšuje skóre podarený "casting" s vyčnievajúcim grázlikom Cristianom v podaní talentovaného Williama Jøhnk Nielsena (pozn. č.2-nechcem si nijak uťahovať a ľutujem zverstvo, ktoré sa nedávno udialo v Nórsku, ale aj Vám tento malý chuligán miestami asocioval s nemenovaným psychopatickým vrahom z Osla?), nemálo výstižných paralel+ušľachtilých viet a predovšetkým dostatok morálne/životne správnych vyústení. Na počudovanie koherentné svedectvo o tom, že úskalia ublíženia-odpustenia, šikany-nevery majú hrany ostré ako skalnaté brehy škandinávskych fjordov a držku si na nich ľudstvo nabíja vo vytrvalej permanencii. Len si to nechce priznať a radšej-avšak nie vždy-strká hlavu do piesku. Angažovanosť pripúšťam, ale-ak sa tu aj nejaká objavuje tak kvôli poznateľnej srdečnosti autorky ju-odpúšťam. (19.09.2011)

Není to špatný film, přišel mně jen hrozně vumělkovaný, nebo jsem od něho čekal vzhledem k jeho pověsti víc, nevím sám, každopádně spíše lehčí zklamání. Téma Afriky se mně líbilo mnohem víc v podobném severském filmu Po svatbě, tady mně přišlo úplně zbytečné a navíc.Pochválil bych tak možná pěknou kameru a fakt, že jsem viděl konečně Ulricha Thomsena v nějaké " normální " roli, jinak naprostý průměr, což mě celkem mrzí. A pokud je tohle nejlepší neamerický film roku 2010, tak je něco hodně špatně. (13.07.2014)

Mně se líbí, jak Bierová nekriticky střílí do vlastních (ženských) řad a její dílo nenese (naštěstí) žádný stopy hloupýho feminismu, ke kterýmu mají někdy na severu blízko. Myslím tim portrét doktorky, která někdy vlastní hloupostí, komplikovaností a sveřepostí dělá věci horší, než by mohly bejt. Ale je fakt, že se jemně, žensky, ciltivě a citově, mění a učí. Učí se odpouštět, jako my všichni :-). Jinak je zase na co koukat, pani režisérka má co říct, včetně africký epizody. (13.03.2012)