Obsahy(2)
Pozoruhodný sběrný dokument režiséra Thomase Balmése mapuje souběžně život čtyř miminek z celého světa od narození po jejich první krůčky. Setkáme se tu se třemi holčičkami – Ponijao, která žije s rodinou a dalšími třemi sourozenci u Opuwo v Namibii; Mari z japonského Tokia a Hattie ze San Franciska – a s chlapcem Bayarjargalem z Mongolska. Režisér, který se pro všechny natáčené rodiny stal rodinným přítelem, zachytil nejen důležitou část života malých človíčků, ale také různorodé zvyky a prostředí, ve kterém tyto děti vyrůstají. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (108)
Po tomto dokumentu jsem schopná připustit, že mimina mohou být docela roztomilá, což je u mě co říct. Dokument ve stylu Megacities, mapující život v několika rozdílných částí světa, je v tomto případě zaměřen na 4 prcky od narození až po jejich první krůčky. Na jedné straně sterilní čistota, přístroje, skupinová sezení, pomůcky, hračky, ... a na druhé straně žádná hygiena, hlína, tráva, písek, absence plen, místo hraček kameny a domácí zvířata. Sledujeme vývoj v diametrálně odlišných podmínkách s úplně jinými přístupy. Přesto mi přijde, že děcka se vyvíjejí v podstatě stejně a jejich chování a různé reakce se od sebe vůbec neliší. Na druhou stranu mi přijde, že přílišná sterilita a úzkostlivý dozor jsou občas docela na škodu, zvlášť, když vidíme, že se někde toto tolik "neřeší" a vývoj dítěte probíhá naprosto normálně. ()
Na takový dokument jsem čekal celý život! :-D Ze začátku jsem hleděl s otevřenou hubou co to má znamenat, ale potom jsem se začal smát a vydrželo mi to až do konce. Některé mimina tak moc vtipná a zajímavá nebyla (americká holčička), ale některé byly zase tak prčovní, že bych je hned adoptoval (mongolský ušmudlaný zasoplený prcek). Hudba B. Coulaise k takovým bezkecovým dokumentům perfektně sedí. ()
Je jedno, zda jsou černá, bílá, žlutá nebo chudá či bohatá, dokonce i v které zemi se narodily. Nejdůležitější je, že jsou milované. :-) Moc pěkný a citlivě zpracovaný dokument (myšleno spíše z hlediska různých kultur a tradic). Pro Evropana je asi silné kafe, co všechno dítě ochutná a vypije, ale nemůžu si pomoct, ty přírodní děti mi přijdou víc v pohodě. :-) ()
Bébés je príkladom toho, že niektoré nápady by mali radšej zostať na papieri a nedočkať sa realizácie - výsledok by mohol byť podobne odbytý a neobohacujúci. V dokumente s dĺžkou nad 60 minút potrebujete niečo viac, čo by dokázalo udržať pozornosť diváka. Thomas Balmes neprichádza s ničím novým a jeho uplatnenie časozberného konceptu bez sprievodného komentára sa v krátkom čase vyčerpá. Po zvyšok filmu už potom len pozorujeme povrchný pohľad na etnické a geografické rozdiely vo výchove detí, ktorý viac než čokoľvek iné pripomína rutinné bakalárske cvičenie s pridaným sentimentom pre citlivé povahy. Všetko, čo som sa dozvedel je v zásade banálne a nepodstatné. 40% ()
Čtyři mimina z různých koutů světa vedou přes stejnost svého biologického vývoje už od narození velmi rozdílné životy, protože jejich rodiče mají velmi rozdílné možnosti. A Thomas Balmes je s pomocí "svých" kameramanů hezky snímá. A hraje k tomu Bruno Coulais. A to je všechno. Škoda, mohlo to být daleko zajímavější, takhle máme jen prvosignální "kulturní šoky", třeba z toho, jak africké domorodkyně řeší hygienu novorozenců. A ty mě osobně navíc ani nešokují. Něco si z toho vzít jde dost těžko, protože máte čtyři zcela individuální nebo chcete-li unikátní rodiny, takže z toho nemáte ani co vyvodit, zobecnit, nějak se k tomu postavit... prostě jen sledujete jakéhokoliv dramatu prosté dokumentární šup sem, šup tam cvičení. 70% max. ()
Galéria (39)
Fotka © StudioCanal
Reklama