St. Wenceslas
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Vo svojej dobe opulentný snímok, ktorý ale napriek tomu nepôsobí až tak majestátne, ako sa na prvý pohľad zdá. Vynaložené finančné prostriedky, akosi niesu vidieť ( teda neviem aká bola vtedy ekonomika, ale 6 mega korún na film z roku 1929, to bol podľa mňa majland ). Technicky teda málo zdatné dielo ( možno si mali tvorcovia zobrať príklad od svojich ruských ´´bratov´´, čo sa týka snímania a vedenia kamery a od tých západnejších zase v tvorbe kulís a trikov ), ktoré pôsobí skôr ako zákazka, než niečo čo by sa v prvom rade malo robiť zo srdca ( pričom námet samotný si to vyžadoval ). ()
Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra. ()
Nemý veľkofilm so silným nacionalistým nádychom a s obsahom niekde na pomedzi histórie a legiend. Bohužiaľ, českú históriu nemám nejako naštudovanú, preto som sa v tých početných menách a funkciách často strácal. Film bez zvuku tomu tiež nepridával a miera koncetrácie bola preto silne kolísavá. So západnou produkciou sa to môže rovnať iba relatívne, ale veľkoleposť (napr. kulisy a davové scény) mu uprieť nemožno. Hercov som poznal iba troch, popri Štěpánkovi aj Pištéka (osem rokov predtým zvtárnil hl. postavu v Siekeľom Jánošikovi) a s veľkou bradou zamaskovaného Marvana. ()
Velmi obtížné hodnocení. Na jedné straně na svou dobu velkorysá výprava, na straně příliš zkratkovité vyprávění. Spíš než film jako takový připomíná Svatý Václav ilustraci Kristiánovy legendu a dalších středověkých kronik. Scénář ještě černobílejší než by se na první pohled zdálo. Václav je klaďas největší a Boleslav samozřejmě zloduch. Ovšem ona černobílost je samozřejmě pochopitelná, však byl film natočen k tisícmu výročí tohoto světce. Velkým pozitivem je znovuobjevený hudební doprovod Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, který zrealizoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery. Tudíž právě hudba usnadňuje sledování tohoto posledního němého filmu, který byl na svou dobu velmi drahý, a tak poprvé do filmového průmyslu producentsky vstoupil stát. Herecké výkony z dnešního pohledu úsměvné. Herci spíš než herecké výkony předvádějí teatrální gesta, ale je to pochopitelné, protože si museli vystačit bez hlasů a nějak se emoce vyjádřit musí. Zdeněk Štěpánek ovšem i tak je nezapomenutelný. ()
Vývěsní štít českého němého filmu mívá sice tu a tam své kritiky a odpůrce, ale po prezentaci na CSF i ČT pomalu míjí doba raritních elitářských projekcí v NFA, čemuž lze jedině fandit. Respektive lze fandit novému elitářství, kdy se veškerý český němý film zamete pod koberec s tím, že Václav už viděn byl, tak co chcete víc? Chceme vazbu minimálně s Máňou Ženíškovou, Anitou Janovou a to ani nemluvím o masivní oblíbenosti Skeře :) ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (22)
- Vladimít Slavínský si pečlivě připravil scénu, kdy Horymír skáče s Šemíkem z vyšehradských skal a uhání k Neumětelům. Scénu trénoval velmi pečlivě, ovšem v okamžiku, kdy se mělo točit naostro, zapomněl pan kameraman Heller točit klikou u kamery a to Slavínského tak rozzuřilo, že kameramana celý den po vyšehradských skalách honil. (Elisebah)
- Film produkovala cirkevná spoločnosť Millenium-film, ktorá vypísala súťaž na scenár. Záujem prejavili Rudolf Medek a v tom čase ešte neznámy Gustav Machatý. (Raccoon.city)
- Pre bojové scény bolo zhotovených 2 300 štítov, 800 kopijí, 600 mečov a 100 železných heliem. Na stavby bolo použitých 170 ton sadry, 12 ton farieb a 50 nákladných aut rôznych tráv, rastlín a machov. (Raccoon.city)
Reklama