Zámek v Čechách

„Kachyňovský“ televizní film, který stojí na námětu a opravdu skvostnému herectví Jiráskové a Heřmánka. Scénář se uchyluje ke smíření a nostalgii i tam, kde mohl nastat přímý střet a konflikt, který by šel až na krev. Z tohoto hlediska si Hubač práci na závěr hodně ulehčil: hraběnku nechá - zcela dle očekávání - zemřít (právě ve „vhodnou“ chvíli – předtím na umření rozhodně nevypadala) a než se tak stane, spustí se celá lavina klišé: venkovská kapela v černém, zapomenutý zahradník s kytkou, oživlé vzpomínky z mládí hraběnky včetně předčasně zemřelého milence, vzdorovitě vztyčená černá vlajka a chátrající zámek jako němá výčitka. Scénárista jeho formátu se měl alespoň pokusit takovým klišé vyhnout. (20.02.2011)

Jiráskové hraběnka je pro mě jednoduše nepřesvědčivá. Nejen jako postava s níž bych se měl či naopak neměl ztotožnit, ale dokonce i čistě herecky mi naprosto nic nepřinesla. Na rozdíl řekněme od Rudolfa Hrušínského měla Jirásková vždy prakticky jedinou hereckou polohu "hudrující semetriky", případně "zdánlivě hudrující semetriky, ovšem s citlivým srdcem". To je ovšem výraz na hony vzdálený noblesní a kultivované aristokratce. Její herecký výkon například v Kachyňových Sestřičkách nebo ve Fany je podobný jejímu výkonu zde i v desítkách dalších filmů. Dokonale zaměnitelný... Film sám jinak samozřejmě není špatný, Hollý byl slušný režisér a jeho filmy, a to i ty televizní, jsou vždy řemeslně velmi slušně zvládnuty. Celý příběh je ovšem poněkud nepravděpodobný. Vyvážené je to samozřejmě tím, že minimálně v době vzniku filmu šlo rozhodně o určitý manifest či jednoznačný komentář k naší nedávné minulosti. On ostatně každý historický film je daleko spíše komentářem než rekonstrukcí historických fakt... Celkový dojem: 75% (07.01.2013)

Musím se přiznat, že tentokrát to napálím za všechny hvězdy. Kromě skvělého obsazení film i docela slušně popisuje atmosféru doby. Jiřina Jirásková je samozřejmě vynikající herečka, skvěle zahrál však i Karel Heřmánek. Líbilo se mi, jak je film napsaný i proto, že tregédie nespočívá jen v tom, že je jiná doba, ale také v tom, že se s tím hraběnka odmítá samířit a nechce to pochopit. Aby toho nebylo málo, tak sama ničemu moc nepomáhá, neboť ona rozhodně není milým a laskavým člověkem. Chová se ke všem povýšeně a arogantně, takže ani není důvod, aby jí někdo vyšel vstříc nebo ji měl rád a hlavně k těm, kteří jí pomáhají. Možná je to ovšem hlavně tím, že v ní zůstává určitá hořkost nebo zahořklost. Je to tedy tragický příběh po všech stránkách, kdy vítězové nejsou žádní, jen poražení. (22.02.2021)

Hrůzy nacismu a komunismu znají všichni, bohužel do detailů. Pokud jste se však domnívali, že výroba kabelek z lidské kůže, je původní německý vynález, jste na omylu. Už občan Joseph Fouché se svými spolupracovníky zaregistroval, že mužská kůže je hrubší a pevnější, zatímco ta ženská je jemnější. A protože v revoluční Francii byl tehdy nedostatek skutečně všeho...Dál nemusím pokračovat...Myslím, že v našich dějinách jsou asi tak dvě nejhorší vývojové události. Velká francouzská revoluce, a Velká říjnová revoluce které smetly všechnu šlechtu v jednom velkým krvavým zadutí a díky nim to prošlo i v dalších zemích, a pak určité tzv.znárodňování (kradení) šlechtického majetku .Asi malokdo ví že obnovu a modernizaci Královského hlavního města Prahy udělal právě třeba ten ohavný Hrabě Karel Chotek.Jinak já jsem taky monarchista a jsem proti feudalismu Feudalismus je už přežitý, stejně jako otrokářství za republiky, pokud vím. (09.10.2010)

České drama, jehož děj začíná v roce 1948, kdy je stará, ale psychicky nesmírně odolná hraběnka nucena opustit její rodový zámek, jenž je okamžitě zestátněn, je zbavena veškerého majetku a bylo jí přiděleno řadové jméno Anna Lansdorfová. Po deseti letech, během nichž dle svých slov měla často bídu, ale nikdy strach, si plní svůj poslední sen a vrací se do svého bývalého zámku oslavit své sedmdesátiny. Domnívám se, že J. Jirásková v roli pro režim nežádoucí hraběnky, jež se však odmítala před kýmkoliv sklonit, podala jeden ze svých nejlepších výkonů. Po jejím boku se představil výborný K. Heřmánek, jakožto hraběnčin bývalý sluha Alois, z něhož se postupem času stala alkoholem zničená troska, jenž si nedokázala najít své místo v nové socialistické beztřídní společnosti. Režisér M. Hollý ve spolupráci se scénáristou J. Hubačem, jehož některé opusy hraničí s genialitou, vytvořili velmi poutavé drama, v němž můžeme pouze obdivovat nezlomenou a cílevědomou šlechtičnu, jež si i přes nepřízeň osudu zachovala svou někdejší eleganci a aristokraticky povýšený charakter. (22.07.2014)