Zámek v Čechách

Bez mučení přiznávám, že šlechta mé sympatie nemá. Na druhou stranu vnímám Zámek spíše jako střet dvou světů - starého dobrého a nového, jakého že vlastně? ,,Ten režisér měl pravdu, pane předsedo, lidské role vám opravdu nejdou..." Nevyhovující systém byl nahrazen ještě děsivějším. Hraběnka tak s noblesou odolává zhovadilé době, která kořeny prorostla do současnosti. Duo Jirásková-Heřmánek táhnou celý film s gracií, Vinklář v roli předsedy je natolik přesvědčivý, jako by ani nehrál. Ostatně jeho vystoupení na 1.máje 1989 o něm cosi napovídá... (20.02.2011)

Skvělé herecké koncerty Jiřinky Jiráskové, Karla Heřmánka i ostatních, poutavý děj noblesni výchovy starých časů, drama tehdejší doby mě velice zaujalo a hodnotím plným počtem hvězdiček a není to jen z nezměrné úcty k Dámě našeho hereckého Českého nebe, která dnešního dne ukončila svou životní pouť ..... (07.01.2013)

Perla mezi českými ( československými ) Tv filmy, která by si zasloužila filmové plátno právě v těchto dnech, kdy u nás politické buranství naprosto vrcholí. Herecký koncert Jiráskové a Heřmánka, věrné vykreslení atmosféry 50. let. Arogance a sarkasmus paní hraběnky byly zcela na místě a lépe zahrány být nemohly. Film jsem viděla již několikrát a dnes je mi z něj tak nějak více smutno. (05.11.2014)

Zdařilá obžaloba bezdůvodné šlechtické nadřazenosti. Po staletí praktikované dělení lidí na šlechtu a ty ostatní v lidech tak zakořenilo, že i předseda národního výboru našlapuje kolem nesnesitelně namyšlené panovačné hraběnky po špičkách. Ani lekce v podobě postavení šlechty na roveň ostatním nevypudila z příslušníků této sorty neodůvodněný pocit nadřazenosti a nekonečnou míru arogance. Přestože hraběnka má do kladné postavy daleko, film dokáže ukázat dva protipóly. Falešnou noblesu "lepších lidí" a zároveň křupanství a buranství garnitury po ní nastupující. Každopádně zdařilé dílo. (16.02.2016)

Herecké galapředstavení naší paní herečky Jiřiny Jiráskové. Přestože účinkovala v celé plejádě vynikajících českých filmů, namátkou jmenujme kupříkladu dnes již kultovní "Sestřičky" nebo "Fany", tak snímek "Zámek v Čechách" ve mně zanechal skutečně silný dojem. Fascinovala mě především její nezdolná vůle se nepodřídit komunistické diktatuře a i v prakticky nelidských poměrech zůstat sama sebou. To se samozřejmě nedalo říci o ostatních aktérech filmu, kteří se dokázali novému režimu "přizpůsobit", a tudíž postoupit výš a profitovat z něj ve svůj vlastní prospěch. Silná byla pro mě zejména závěrečná vzpomínková scéna, která mi velmi silně připomíná dvoudílný snímek "Babička" v režii Antonína Moskalyka. Za mě rozhodně plný počet. (17.02.2016)