Obsahy(1)
Když Anně Mráčkové odešel muž, věnovala všechnu svou energii dcerám. Ale nedokázala je vychovat v takové píli a takové ctižádosti a cílevědomosti i spolehlivosti, takže má doma starší provdanou za studenta, který nestuduje, fotografuje na „výnosný“ kšeft, z něhož nikdo nic nevidí, a o jejichž dítě se stará babička, a mladší, která lenoší, nechodí do školy, hrozí ji, že ji nepřipustí k maturitě, jakkoli to lživě zamlouvá tím, že „maminku odvezli do nemocnice“. A máma dře za holky, dře na holky, bere si dokonce i druhou práci jako uklizečka, shání pro starší dceru opisování na stroji (a to pak zvládá po nocích), prostě se málem uštve. Když se pak obrátí na psychiatra, najde v něm svého někdejšího ctitele. Ten jí poradí, aby svou péči o děti oslabila a dokonce si s ní domluví schůzku. Matka má pojednou módní oblečení, módní účes a rozpoutá s psychiatrem pořádný flám. Teď mají starost děti – a jsou přesvědčeny, že se babička zbláznila... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Babička se vůbec nezbláznila a začala se konečně na radu psychiatra chovat tak, jak měla, což nekvitují její líné dcery, které mají stejně líné partnery. Jednoznačně se nejedná o komedii, protože děj této televizní inscenace normálního člověka spíše naštve. I když, ruku na srdce, mnozí se ve filmu najdou. Až na Věru Galatíkovou (ani ta není bezchybná, ale dívat se smutnýma očima fakt umí) hrají herci velmi nevyrovnaně - některé scény jsou vynikající, ale střídají je pasáže, ze kterých čiší naprostý amatérismus. Jana Čenského jsem nejdříve ani nepoznal (ne, že by mu to slušelo) a musím na něj prozradit, že opilého opravdu neuměl zahrát, ale hrát se mu nedařilo téměř nikdy. Zajímavé k jednomu shlédnutí, ale jinak asi právem téměř zapomenuto. ()
Zoufale šablonovitá a didaktická "komedie", na níž byly nejsměšnější otřesné kadeřnické kreace na palicích Jeníkové, Čenského a v závěru zejména Galatíkové a rozličné, většinou pletené a všemi barvami hrající hučky, které byli téměř všichni zúčastnění nuceni nosit. Suma sumárum si tady svoji slabší chvilku vybrala nejen drtivá většina herců, ale i Jiří Krejčík, který v době natáčení zjevně frčel na nějakém kvalitním matroši. ()
Ve 106 minutě jsem se konečně pousmála. Galatíková vyrazila do nočního velkoměsta v příšerným ohozu, ale hlavně se stejným účesem co měl po celou dobu na kebuli Čenský. Jinak mi jí bylo líto a to jako babičky (s takovejma fakanama ), tak jako herečky (s takovýma přehrávajícíma dřevama). Docela běs-děs. ()
Babička ne, ale ten, kdo dospěl k závěru, že to byla komedie. Galatíková se zmítala mezi neskutečně špatně hrajícími kolegy (mám pocit, že kvůli tomu i ona podala výkon, za který se musela stydět) a v samém závěru ještě musela předstírat, že je okouzlena krásou Františka Husáka. To by se snad jediné dalo vyložit jako komický moment. ()
Nestárnoucí příběh a po generace stále platící. Námět popisuje realitu mnoha rodin jakékoliv doby. Tohle mělo být natočeno jako celovečerní film a ne jako televizní inscenace. Výborná Věra Galatíková nemohla tímto své herecké dramatické umění dotáhnout do dokonalosti. Jiří Krejčík sice také dělal co mohl, ale v televizi prostě nejsou takové možnosti jako u filmu. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (1)
- Kameraman Adolf Navara v průběhu natáčení umírá, film přebírá Miloslav Borovanský. (sator)
Reklama