Pouť

Velice slibný náměť a i začátek filmu kazí příliš dlouhá stopáž a chvílemi mizerně nudný scénář. Nebudu říkat, že to ve mě nic nezanechalo ta myšlenka je dost silná na to, aby v hlavě aspoň nějaké střípky zůstaly ale z tohoto se dalo dostat mnohem více. Zapracovat se mělo hlavně na dialozích, které byly dosti otravné a na trošičku lepším výběru herců. Začáteční myšlence jsem podlehl ale ke konci už jsem do dokoukával jen z povinnosti. Slabší 3* (24.06.2013)

No jo no. Já se tam jednoho dne vydám taky. Nevím ještě, jaký k tomu budu mít důvod. Nejspíš pořád stejný. X je proměnná a je to pořád jedno a to samé x. Tak mi připadlo, že ty lidi z toho filmu znám. Zážitky stmelují, a tady ta krušná cesta prošpikovaná čím dál více příjemnými zastaveními mi něco připomněla. Když se člověk vydává na pouť, počítá nějak s tím, že to bude cesta plná odříkání, že by během ní nic příjemného prožívat neměl a měl by se upnout k svému cíli. Jenže ona je ta cesta úplně jiná. Podobně jako ve filmu Babettina hostina jsou účastníci závěrečné famózní večeře na počátku přesvědčení, že si ten zážitek nesmějí vychutnat, musí zůstat přísní a upínat se k vyššímu cíli, a pak je to všechno jinak. Společné vychutnání přítomného okamžiku zlidšťuje a posouvá rovnou do cíle. Jenže ono taky musí být co vychutnávat. Ne každá cesta je cíl. (22.06.2013)

Překvapivě dobré. Hlavně když vezmu v potaz Esteveze, od kterého bych něco podobného nečekal. Atmosféra, hudba, záběry, pozadí celé dohromady to působí moc pěkně. Bohužel příběh lidí, kteří si stěžují, že musí na latrínu, šlapou v džínech a chrápou v hotelech mi k cestě poutníků moc nesedí. Režisérky ale povedené. -"I'm going to walk the Camino de Santiago." (21.09.2011)

Asi by se každý měl aspoň jednou za život vydat na podobnou pouť, aby poznal své nitro. Cítím velký rozdíl mezi cestováním a putováním... Cestováním jakoby člověk od sebe utíkal a putováním se k sobě vracel... Ať je to tak či tak, skrze cestu, cizí kraje, vůně a chuti se v nás probouzí více našich duševních vrstev, jež se na jednom a tom samém místě nikdy neodkryjí. S každou další cestou se člověk dostává blíže k sobě, a tudíž opět domů... Krásný film. (15.04.2012)

Taková instantní duchovní polévka. Stačí přilít vodu, a je to! Citově vyděračský film, plný klišé přioděných do rádoby neokázalých outdoor značkových hadrů, kombinovaný s propagačním zbožně-turistickým filmovým průvodcem. Když už je těch hezkých záběrů krajiny a zaběrů obličeje mužně trpícího hlavního hrdiny trochu příliš, vytvoří se nějaký konflikt, ať se něco děje. Jinak, dobrej vandr, tolik kilometrů a ani jeden puchejř. (05.08.2012)