Ivanhoe

Co se týče předlohy, v té mám ještě mezery, ale hodlám to samozřejmě napravit, protože Ivanhoe je opravdu velká klasika, což tenhle film jen potvrzuje. Jenže na druhou stranu tenhle film taky poměrně zestárl, ale stále má to nádherné a neopakovatelné kouzlo tehdejších dobrodružných filmů. Občas v něm některé momenty působí komicky, občas je celý film zbytečně utahaný, ale to je holt takový klasický úděl a nelze se za to na tento film zlobit. Na začátku nás čeká přehlídka hradů a když se konečně rozjede příběh, je to ta pravá rytírna se vším všudy. Akce, napětí, romantika... Jen teda nechápu, proč si vybral Rowenu, když ta Rebecca (Liz Taylor) je oproti ní mnohem hezčí. Tak, že by to poznal i slepý. 70%, ty tři hvězdy si to nezaslouží. Každopádně příběh (ačkoliv nijak objevný) a Robert Taylor to táhnou nahoru a mně se to líbilo, což je přesně to, co jsem chtěl. Takže tak. (06.09.2020)

První a asi nejpovedenější ze tří rytířsko-dobrodružných filmů které natočilo MGM s Robertem Taylorem v první polovině 50l. (v roce 1953 následoval film Knights of the Round Table a v roce 1955 další "Scottovské" téma The Adventures of Quentin Durward). Přestože jsou všechny postavy a zásadní momenty ponechány, je film oproti knižní předloze docela dost poupraven, nicméně i tak se podle mě jedná o nejlepší zpracování tohoto klasického romantického Scottova příběhu, které tu kdy bylo. Taylor je pro tendle typ rolí jako dělaný a dobře se na něj kouká, v té době 20ti letá Taylorová je jako Rebecca okouzlující a přehlédnout nelze v roli lady Roweny ani Joan Fontaine, sestru to slavné Olivie de Havilland. Ve filmu jsou opravdu hezké a na 50l. stále ještě vkusné kostými, nádherná hudba Miklóse Rózsy a nelze rozhodně nezmínit rytířské turnaje s perfektními jezdeckými scénami, které patří mezi nejlepší jaké jsem kdy na filmovém plátně viděla. Slabinou je snad jenom nekonzistentní tempo filmu, nebo občasné komičtěji působící scény jako třeba střílení šípů při obléhání hradu (oproti dokonale a realisticky natočeným turnajovým scénám jsou pak takovéto výjevy jako pěst na oko), které člověk ale tédle klasice rád odpustí. (19.05.2011)

Tak jako Krizaci meli svoji Lorettu, Rytiri Kulateho Stolu svoji Avu, tak ma Ivanhoe svoji Liz. To je bez debat. :-) Jinak jde o barevnou romantickou podivanou, presne v ocekavanem duchu. Cili mate-li chut na rytire, souboje, turnaje, princezny, proradne padouchy, dobyvani hradu, hrdinske ciny atd., smele do toho... P.S.: a Joan byla obsazena jako anglicka princezna v pohode. Ono postavit nekoho proti Liz je asi jako shanet nekoho proti Marilyn... :-))) 4+ (08.04.2014)

Dobrý historický film Dicka Thorpea, s nádhernou a mladou Liz Taylor, ale i Joan určite stojí za hriech, alebo som mal po ruke svojho obľúbeného Freddieho Younga, či trebárs, odohráva sa to v časoch anglického kráľa-Richarda I. Levie srdce, keď bol ale väznený na rakúskom zámku, a tak si zatiaľ jeho brácho Ján Bezzemok robil, čo chcel, a pochybujem, „že bol bez akéhokoľvek pozemku” ! _Do tohto obdobia „vtesnal” škótsky spisovateľ WALTER SCOTT v prvej polovici 19. storočia „fiktívnu” postavu legendárneho R-Y-T-I-E-R-A Wilfreda z IVANHOE, ktorý musí vzdorovať nielen pochabému kráľovi, ale aj ostatným hrdlorezom-templárom_ Je vôbec zaujímavé pozorovať, ako v stredovekom Anglicku funguje rozdelená spoločnosť na dva tábory: ANGLO-Sasi VERSUS Normáni, že do toho sú zakomponované rôzne postavy, napríklad na REBECCU a ROWENU, s veľkou pravdepodobnosťou-len tak nezabudnete, či aj k povestnému obliehaniu hradu dôjde, čo inak znamená, že sa schyľuje k poriadnej bitke, ktorú si pre nás filmoví tvorcovia prichystali. I napriek niekoľkým pozitívnym faktom, ktoré snímok ponúka, má ich, v konečnom dôsledku mu niečo chýba, s čím nie som spokojný, a tak mi to automaticky bráni zvýšiť hodnotenie smerom nahor ! Nevravím, že by som sa vyslovene nudil, ale zdalo sa mi, akoby sa čudne vliekol, s pár komickými postrehmi. (02.09.2018)

,,KU KTORÉMU BOHU SA MODLÍ ŽID ZA KRESŤANA?" ,,K TOMU, KTORÝ ICH STVORIL OBOCH." __ O zastaralosti Ivanhoa v bojových scénach (dobýjanie hradu) už bolo napísané dosť. Už v tej dobe mohli byť spracované lepšie a nemyslím si, že by pri tom museli tiecť potoky krvi. Miesto toho treba zdôrazniť, že nominácia na Zlatý glóbus pre Najlepší film podporujúci porozumenie (medzi židmi a kresťanmi) je príhodná a opodstatnená a svoju symbolickú (ak nie inú) funkciu splnila. V prípade záverečného súboja uplatnil Miklós Rózsa podobný postup ako neskôr pri závodoch v Ben-Hurovi - teda, že táto scéna je bez hudby a iba s prispením diegetického jednoduchého opakujúceho sa rytmu bubnov, čím je výborne dosiahnutý efekt maximálneho napätia. Okrem toho Rózsa svojou partitúrou opäť dokazuje, že patril medzi najväčšie skladateľské piliere Golden age. V inak pomerne ťažkopádnej verzii z roku 1982, kde sa predstaviteľ De Bois-Guilberta v podaní Sama Neilla nechá v súboji prakticky dobrovoľne prepichnúť mečom je však týmto činom omnoho lepšie vystihnutá pravá láska, ktorú k Rebeke cíti, čo je tu trocha ledabolo odbité. O kráse Liz Taylorovej sa mi však ešte v noci snívalo. (228. hodnotenie, 25. komentár k filmu) (13.06.2015)