Gainsbourg
Serge Gainsbourg: Heroický život
Gainsbourg (Vie héroïque)
Gainsbourg: A Heroic Life
Réžia:
Joann SfarKamera:
Guillaume SchiffmanHrajú:
Eric Elmosnino, Lucy Gordon, Laetitia Casta, Doug Jones, Anna Mouglalis, Mylène Jampanoï, Sara Forestier, Răzvan Vasilescu, Kacey Mottet Klein (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t'aime... moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (137)
Už dávno som zistil, ako ťažko sa mi hodnotia životopisné filmy. Ich forma je dopredu určená a väčšina ozvláštnení zúfalo neoriginálna. Jedinou cestou je šťastne volený balans medzi subjektivitou a únikmi do fantázie prístupnými ešte všetkým divákom, a autenticitou = dôkladnou faktografiou, hereckou presvedčivosťou a vierohodnosťou reálií. V konečnom dôsledku však aj tak napokon rozhoduje hlavne naša zaujatosť historickou postavou, obdobím či prostredím, v ktorom žila alebo jej povolaním, sprostredkovaným filmom viac či menej... - No a ja nemôžem neoceniť do veľkej miery imaginatívny portrét kontroverzného umelca, ktorý sa skrze silný individualizmus z Nikoho stal Niekým a oživil predstavu umelca a bohéma wildeovského typu v podobe, o akej som si myslel, že ju 2. svetová vojna nadobro vykynožila. ()
...v porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti...asi ano, ale na plátně jsem se nedočkala ničeho co by tento výrok potvrdil.....film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život....hmm mám pár přátel jejichž život je bouřlivý, ale tady je ukázán život lehce nadprůměrného občana a ne Serge Gainsbourga, kdy v porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Je mi líto, ale potenciál zůstal zcela nevyužit a nic tomu nepomůže výrazný výkon hlavního představitele, ani skvělá hudba...na tenhle čajíček jsem mohla vzít klidně své děti .... i když tato reklama na kouření, by asi pro ně nebyla nejvhodnější. ()
Lucien Ginsburg, neboli Serge Gainsbourg, byl výraznou personou francouzského uměleckého světa. Do mého podvědomí se dostal již před lety na základě své vlastní osobité hudební tvorby a otevřených textů věčného rebela a společenského provokatéra. Jeho bouřlivé bohémství nenechávalo nikoho chladným, jeho způsob přitahoval, podmaňoval a rozeštvával. I dnes je jeho aura a odkaz lákavým zbožím, se kterým chtějí ostatní zaujmout, či vzdát originálnímu umělci zasloužený hold. Joann Sfar dokázal zachytit rozpolcenou duši, která se dříve, nebo později snaží uniknout ze sevření a objetí, byť milovaného a nezištného. Film má svůj originální styl, se kterým se provádí až freudovská psychoanalýza svérázného umělce. Ústřední postavou životopisného příběhu je Lucien Ginsburg alias Serge Gainsbourg (velmi dobrý Eric Elmosnino, jako malý pozoruhodný Kacey Mottet Klein) a jeho neobvyklá individuální cesta životem a uměleckým světem již od útlého mládí. Bez předsudků a přetvářky, bez strachu a prospěchářství. Po překonání posledního zbytku ostýchavé zdrženlivosti se mu otevírá svět bez hranic. Mince a život ovšem mají dvě odvrácené strany a otvírají těžkou kovovou petlici vrat rozpolcené duše v osvobozujících omamných bouřích a sebevědomého skandalizování. Sebedestruktivně a upřímně. Není to ovšem zapšklá provokace, nýbrž odhození všech masek standardizovaného společenského chování a přijímání života. Hlavní ženskou postavou je Lucienova životní partnerka a obletovaná atraktivní herečka Jane Birkin (šarmantní Lucy Gordon) v bezprostřednosti, okouzlení i konečném zklamání. Pozoruhodnou postavou je La Gueule - Ksicht (zajímavý Doug Jones s hlasem Erica Elmosnina, jako malý Montse Ribé) v jedinečné metafoře Lucienova vnitřního hlasu dychtivé a dekadentní rozbouřenosti, která nenasytně nabírá rozkoše, rozhazuje je vůkol a ničí vybudované symboly. Zvláštní kategorií jsou ženy, které podléhali neodbytnému šarmu rozháraného života: nenaplněná francouzská herecká hvězda Brigitte Bardot (elegantní Laetitia Casta), trpící a ostražitá první manželka Lise Levitzky (velmi zajímavá Deborah Grall), vytažená růže z popela a poslední umělcova manželka Bambou alias Caroline von Paulus (zajímavá Mylène Jampanoï), sebevědomá oblíbená šansoniérka Juliette Gréco (půvabná Anna Mouglalis), či modelka z malířské akademie (pozoruhodná Ophélia Kolb). Z dalších rolí: slavná zpěvačka v odkvětu Fréhel (zajímavá Yolande Moreau), nevyzrálá zpěvačka France Gall (křehká Sara Forestier), přísný i nadšený otec Joseph Ginsburg (dobrý Razvan Vasilescu), starostlivá matka Olga Ginsburg (elegantní Dinara Drukarova), významný a extravagantní francouzský hudební skladatel a kritik Boris Vian (příjemný Philippe Katerine), či odvážný hudební producent (Claude Chabrol). Film se záměrně přehrabuje ve skandálních situacích, libuje si v nich a provokuje. Celková forma v osobitém autorském stylu sugestivním způsobem zasvěcuje do života uměleckého velikána s upřímnou a rozervanou duší. Pobaví, uchvátí a uspokojí a inspiruje. () (menej) (viac)
Zábavná hudební revue plná opravdu krásných žen, výlet na přehlídkové molo ozvučené hudbou velkého génia, o jehož životě se ale v tomto filmu dozvíme prakticky kulový. Jako malý neměl rád klavír, ale byl nadaný kreslíř, brzy začal kouřit a nepřestal ani po infarktu, a ano, uměl na sebe lepit nádherné ženy, z nichž jedna vyniká - Laetitia Casta v roli BB. ()
Postava Serge Gainsbourga fascinuje obrovským tvůrčím potenciálem utápěným a rozpouštěným v alkoholu, cigaretovém kouři a vůni ženské kůže. Film je v tomto směru velmi přesvědčivý, ale zároveň je dobré vědět, že není určen pro diváka, který o Gainsbourgovi nic neví. Nepodává mu po lopatě jeho životopis, nesděluje, kde umělec ku slávě přišel či které skladby jej proslavily. (Nepoučený divák se pak po filmu ptal: A ta Charlotta Gainsbourg je nějaká slavná?) Ani Je t´aime nezazní ve filmu celá, takže divák může i nadále žít v domnění, že jde o milostnou píseň, přestože to není pravda. Ani já nejsem znalec Gainsbourga a až po filmu jsem se dozvěděla, že ta pasáž z Dvořákovy Novosvětské nebyl režisérův výmysl, ale citace Gainsbourgovy písně Initals BB, do níž si část Dvořákovy 1. věty půjčil. Mně osobně moc neseděly Gainsbourgovy obsese a představy ztvárněné figurami s papírovými hlavami, ale i tak pozitiva filmu jednoznačně převážila. ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (16)
- Scéna vo filme, kde sa Serge Gainsbourg (Eric Elmosnino) pýta France Gall (Sara Forestier), či by chcela, aby jej napísal „špinavú pieseň“, a potom opisuje pieseň o dievčati, ktoré miluje cmúľanie lízaniek, odkazuje na pieseň „Les Sucettes“, ktorú napísal pre Gall v roku 1966. France Gall spočiatku nerozumela dvojitému významu textu a bola zhrozená, keď naň bolo poukázané po rozšírenej popularite piesne a do smrti v roku 2018 ju odmietala spievať. (Arsenal83)
- Pôvodne posledným dejstvom filmu mal byť Serge Gainsbourg (Eric Elmosnino) v jeho grotesknom štýle, ktorý pokračuje zo scény v kaderníctve. Producenti filmu ale povedali, že by to stratilo divákov a neodporúčali to. (Arsenal83)
- Představitelku Jane Birkin vybíral štáb mezi čtyřmi stovkami mladých hereček z Francie a Velké Británie. (Snorlax)
Reklama