Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Vyvrcholení celé téhle látky sice je tu a tam šité (stejně jako druhý díl) horkou jehlou, pořád je to však nadmíru kvalitní filmařina. Trojka na dvojku bezprostředně navazuje. Lisbeth Salander je v nemocnici, pobitá a čekajíc, že bude muset před soud. Vrací se i postava novináře Blomkvista, který usiluje o Lisbethinu nevinu, takže po většinu děje pro houževnatou hlavní hrdinku hlavně sbírá fakta a důkazy. Čelí výhružkám, rozpadá se mu novinářský tým. Trojku ocení hlavně ti, kterým se líbil mnohými kritizovaný prostřední díl. Nabídne komplexnější závěr a ostatně i víc akce a konfrontačních scén. Scénář je výborný, ale nového toho do příběhu moc nevnese. A teď pozor na spoilery!! Nervy drásajícím vyvrcholením trilogie má pak být soudní přelíčení, a díky bohu jím docela je (rozsáhlý komplot nicméně nenabídne nic moc zásadního navíc – a těžký punkový outfit Lisbeth u soudu je sice stylový, ale k chytrosti má daleko. A naši mlčící hackerku spíš degraduje). Samozřejmě nás také zajímá, s čím a kdy přijde na scénu blonďatý ďábel Ronald – přijde, ale jeho konání a skonání je vykonstruované, bez napětí a lehce úsměvné. Rovněž je diskutabilní i samotné spiknutí členů tajných služeb, kteří jsou dnes belhajícími důchodci, takže i podle toho jejich konání vypadá. Vlastně těch výhrad (i když čtyři hvězdy bezpečně dám) je docela dost, protože lehčí problém jsem měl i se samotnou šťavnatou Lisbeth. Její chování je kapku spratkovité, nebýt Blomkvista a jeho týmu, ty stařečci by jí hravě dostali na lopatky. Příliš nepomáhá ani režisér, který moc přidané hodnoty nepředkládá, dlouho čekáme na scénu, která by nás dostala do kolen (snad jen srbští gangsteři to v kavárně slušně rozjeli). Přesto mi v téhle společnosti bylo hodně dobře!! Takže 75% (16.11.2013)

Celkem důstojné završení celé trilogie, které narozdíl od minulého dílu nasadilo hned od úvodních minut příjemné tempo. Divák se tak nenudí od samotného začátku. Mám pocit, že předchozí díl pouze vybudoval půdu pro tento. Lisbeth poodhalí divákům další nadržené úchyláky se zlým vkusem, na které měla v životě smůlu. Obzvlášť oceňuji, že ačkoli je děj vcelku rozsáhlý s množstvím postav, tak je velmi dobře srozumitelný. Velkou výtku bych měl tradičně pouze k přepálené stopáži, díky které se ve snímku našlo místo i pro méně záživnější části. Příjemné krimi drama. Milovníci těchto žánrů si u snímku pravděpodobně opakovaně pohrají se svými ozdobami. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel kulyk. (20.03.2017)

Milénium 3: Spiknutí starců. Pokud bývá první díl přirovnáván k lahvi vychlazené severské vodky, je trojka zteplalým pivem ze zapadlé knajpy, z kterého dávno vyprchaly poslední zbytky pěny a u kterého mám neodbytný pocit, že ho už někdo jednou pil... Schématická černobílost, patrná už dříve, tady dostoupila k vrcholu nechtěné směšnosti, dialogy se vesměs nedají poslouchat a atmosféra se definitivně odebrala na odpočinek, takže jsem poprvé neměla šanci se o hrdiny vůbec bát, ačkoli si svou pitomostí skoro všichni koledovali o Darwinovu cenu. Když Michael pověřil obhajobou všemi pronásledované Lisbeth vlastní těhotnou sestru, chytala jsem se za hlavu. Když otřískaní investigativní novináři, zvyklí působit pád celých obchodních impérií, omdlévali hrůzou ve chvíli, kdy v mailu objevili první výhrůžku, tloukla jsem hlavou do zdi. Když titíž žasli, že existuje odnož tajné služby, odebrala jsem se se zařváním "hej, mám pro vás další šoky - Ježíšek neexistuje a vaši rodiče spolu spěj" do bezvědomí, ale probrala jsem se ve chvíli, kdy se zmiňovaná těhotná advokátka nalévala vínem. Měla jsem totiž neodbytnou chuť udělat ihned totéž, ačkoli jsme ve stejném stavu, tedy jiném. Ale co jsem mohla čekat, když jsem očividně jediný člověk na světě, kterého Larssonovy knihy neuvedly do extáze a vidí v nich pouze schématické konspirativní spisky o novináři, kterému se ženy všeho věku cpou do postele, sepsané novinářem, kterému se jich asi do postele moc necpalo, a dávající ženám všeho věku jasný pokyn, aby Švédsko raději ani nehledaly na mapě. Už takhle tam těhotné asi ze vší té hrůzy nejmíň rok přenášejí - vzhledem k tomu, že potřetí zmiňovaná právnička je na rozsypání po celou dobu Lisbethina zotavování i soudního procesu. (05.10.2011)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

Mě se na celé trilogii líbí, jak je to chytlavě natočené. V tomhle díle je vlastně jen soudní proces a kecaj tam důchodci a přesto jsem byl dvě a půl hodiny napjatej a bavilo mě to. A to finální zůčtování v cihelně bylo perfektní. Člověk se úplně bojí toho kolose a baví se tím, až videoherním zdrháním po bednách. A byl tu asi nejlepší záporák. Perverzní švédskej doktor. Stejně je ale nejlepší první díl a hlavně proto, že tam dělá Lisbeth s novinářem dohromady a tvořej takovej dobrej tým. Tady jak se vždycky setkají jen na konci to nemá takovej drajv, ale zase se mi líbilo to odcizení. Po Pusherovi je toto další perfektní Skandinávská trilogie a já si musím dát na tamnější tvorbu větší pozor. (27.11.2010)