The Caller

Na prvý pohľad vcelku originálny hororový thriller... naozaj však iba na prvý pohľad, lebo to, čo sa spočiatku javilo ako ďalšia z nekonečnej plejády novodobých duchárin sa po chvíľi vyvinulo v jasnú vykrádačku výbornej Hoblitovej Frekvencie z roku 2000, v ktorej sa James Caviezel prostredníctvom starej vysielačky rozprával so svojím, 30 rokov mŕtvym otcom a tým, že spoločnými silami menili minulosť sa pozmeňoval aj vzhľad prítomnosti, pričom na päty im šliapal nebezpečný šialenec. The Caller je de facto presne to isté, len v trochu inom obale, pričom sa tu objavujú aj niektoré takmer navlas rovnaké (okopírované) momenty, ako je napríklad hlavná hrdinka, rozprávajúca sa cez aparát so sebou samou v detskom veku. Napriek nulovej osobitosti a invencii mi však The Caller v danej chvíľi padol celkom vhod a objektívne vzaté ide o jeden z najlepších hororov roku 2011. (09.10.2011)

Já bych netvrdil, že tenhle film něco přímo kopíruje, i když samozřejmě námět mimočasové komunikace už několikrát zfilmován byl (vzpomeňme třeba výbornou Frekvenci). Tenhle snímek jde ale vlastní cestou, ten mimočasový prvek v něm působí velmi nenuceně, přestože se jedna o docela těžký kalibr. Film je dobře natočený, má spád a doprovází ho podmanivá hudba, takže děj diváka vtáhne naplno, na čemž má zásluhu i skvělé herecké obsazení (především Stephen Moyer se před kamerou doslova vyjímá :-)). Film obsahuje i několik silných scén (pozor SPOILER – potrestání Mary Lee opařením horkou vodou) a i samotné finále je navýsost delikátní. Mně se to prostě líbilo. A hodně. (16.10.2011)

Haló? To je Parkhill? Tady verbal, debile! Volám z roku 2000. Sáhnout takovým hovadským způsobem na můj oblíbený film, tos neměl, vole, dělat! Zrovna se ti zato chystám multiotvorově zprznit matku! Ještě jeden takový amatérský, brutálně nelogický plagiát něčeho z mé topky a vrhnu se ti na labradora! (21.09.2011)

Nedá se tomu upřít, že to chvilkama mrazí a je to děsivé. Stejně tak se tomu nedá upřít, že se zřejmě scénáristovi vytratila myšlenka, která tam asi původně být měla a pak nějak záhadně ji možná někdo zapomněl osvětlit. Ne, říkáte, že nezapomněl?!? V tom případě je jasné, že tohle se nezdařilo, poněvadž ačkoli chápu, kam paní v telefonu směřovala (což je asi jasné asi po druhém jejím telefonátu), není mi moc jasné, proč si vybrala Mary ani to, proč měla tuhle potřebu. Ježiš, tak už jste tam rovnou mohli naflákat, že byla zlej duch a byl by klid, stejnak to v důsledku je jedno. (23.02.2012)

Filmařina čistě průměrná, ale ten způsob, jakým je hlavní postava terorizována, ten mě teda dostal. Předem jsem očekával jenom nějakou běžnou duchařinu, takže o to víc jsem byl podstatou zla v tomhle nenápadným hororu překvapenej - fakt originální nápad, alespoň já si teda nepamatuju, že bych viděl film, v němž tohle bylo použitý ... Představa, že bych se dostal do takovejch sraček jako zdejší hrdinka a současně bych byl stejně bezmocnej jako ona, na mě zkrátka zapůsobila tak, že v nejsilnějších momentech filmu jsem zapomněl na nenápaditou režiii i pár dírek ve scénáři a zauvažoval jsem o čtyřech hvězdách. O ty snímek přišel poslední scénou, která se sice vzhledem k předchozím událostem dá obhájit, ale je neuvěřitelně zbytečná a jen a pouze kazí výsledný dojem. (03.09.2011)