동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(viac)Videá (1)
Recenzie (86)
Je pro mě těžké uchopit slova a popsat, jak na mě Donggam působil. Nikdy jsem to neuměl a teď mě to mrzí dvojnásob. Začátek je nádherně nevinný a citlivý. Radoval jsem se a zase smutnil spolu s hlavní hrdinkou pro její lásku. Ale Soeun měla potkat ještě osudovějšího muže. Je smutné, jak si mohou být dva lidé tak blízko a přece tak daleko. Donggam je jemný a něžný film. Smutný, stejně jako život. A krásný... možná ještě víc. ()
Je to krásne sci-fi melodrama je veta z filmu, ktorý rozohral silný romantický príbeh na tenkom lade bez toho, aby sa vo výslednom dojme stal (vo filmoch toľko omielaný) časový paradox fackovacím panákom pre hnidopiškých sucharov. Navyše môj skeptický prístup "človeka ktorý už čoto videl" dostal dávku čistej a chytrej filmovej lásky plnej neľahkých životných rozhodnutí a priznám, že som na konci znova uronil kroupu. Smrk. Hviezda dole za slabší rozbeh a podobnosť s Il Mare (oba idú našťastie svojou vlastnou cestou), ktoý je pre mňa ešte stále normou ideálnej romantickej melodrámy. ()
Ať je to myšleno jakkoliv, trochu jsem postrádala romantiku. Jako drama to ale funguje velice dobře. Děj je poměrně nepředvídatelný a chytlavý, takže na nudu není čas. Hudba a některé dialogy se opravdu hezky poslouchaly. Ji-won Ha a Ha-neul měly už tenkrát kouzlo..jen nevím, která větší. Nenuceně krásné,4*. ()
Donggam je skutočne skôr dráma ako romantický film, ale i tak zostáva nežnou výpoveďou o spoznávaní ľudí, ktorá pomocou hlavného dua skutočne zájde do hĺbky. Ale to vlastne ani nie je potrebné pripomínať, väčšina ľudí, čo videla nejaké juhokórejské filmy z týchto žánrov, mi iste dá za pravdu, že tieto filmy majú tú tendenciu. ()
Jsem natolik technicky zdatný, že mi nečiní problém dovolat se z nefunkční radiostanice do minulosti, budoucnosti nebo kterékoli Korey. Kromě toho mne baví filmy žonglující s časem. Tento navíc disponuje drobnou hádankou, protože na dva žluté šviháky čekají ve dvou časových rovinách hned tři šikmooké štramandy. Jako ten nejchlapáčtější chlapák ze všech chlapáků samozřejmě nemohu přiznat, že se občas pobavím u nějaké té korejské romantiky, ale přesto se již pár let obávám, že si někdo všimne jemného žloutnutí mé pleti, zmenšení postavy a nenápadného protahování očí. ()
Reklama