동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(viac)Videá (1)
Recenzie (86)
Takhle neznou a krehkou romantiku toci vazne jen v Jizni Koreji, tam staci kdyz nekdo neco rekne, hlavni zena se usmeje a uz jste z toho nameko. Oba hlavni protagonisti sympaticti a roztomili az na kost, cele je to navic pohanene mou oblibenou mezicasoprostorovou zapletkou a je jasne, ze tohle nemuze dopadnout spatne. Hodne mi to pripomelo pribuzny JK kousek "Siworae" a americkou "Frequency", zvlastni je, ze prestoze jde ve vsech trech filmech vicemene o to same, datum vydani je stejny rok 2000, dokonce jen v rozmezi nekolika malo mesicu, takze ani nikdo neopisoval, jen byl zrejme rok 2000 zlatou erou "nadcasove" romantiky. 7/10 ()
Ať je to myšleno jakkoliv, trochu jsem postrádala romantiku. Jako drama to ale funguje velice dobře. Děj je poměrně nepředvídatelný a chytlavý, takže na nudu není čas. Hudba a některé dialogy se opravdu hezky poslouchaly. Ji-won Ha a Ha-neul měly už tenkrát kouzlo..jen nevím, která větší. Nenuceně krásné,4*. ()
1979 ONA - Naivní, infantilní a děsně nehezká Korejka, která miluje největšího školního hezounka, který se do naší šedivé myšky po-ma-li-čku za-mi-lo-vá-vá, než je mu během školních protestů zlomena ruka a jednoho krásného večera pozná JEJÍ nejlepší kamarádku, co má po pádu z kola právě zlomenou nožku. 2000 ON - Nesympatický korejský studentík s věčně otevřenou hubou, syn zasádrovaných, vytrvale a negentlemansky odmítá korejskou přísavku, která ráda pije a dolejzá. ONI (ONA a ON) - dvě nudné existence, které si po večerech pomocí vysílaček volají napříč časem a nudí nebohého diváka svými historkami a milostným trápením. Postupně odhalovanou pointu divák odhalí hned zkraje a je nucen se k ní pronudit pomocí infantilních zpomalovaček, aby už tak pomalý film byl ještě pomalejší. Pak ON uvidí JI, spokojenou a šťastnou, ucítí vůni a v ruku v ruce s alkoholičkou odkráčí. Vše orámované slzopudnou a vyděračskou hudbou. Ukázková superkýčovina, napsal bych něco jiného, ale mohla by se mě dotknout připravovaná POMatená cenzurka komentářů. ()
Kdo viděl Siworae, tak si ho při sledování Donggama okamžitě připomene. Křehoučký a citlivý příběh, tak jak to jen korejci umí s originálním námětem jako je radioamatérština, která je mně na hony vzdálená. Tady ovšem nabývá úplně jiných rozměrů, jen mi tady chybělo trochu víc šlápnout do té romantické linie, ale ve velké míře jí nahrazovala opět přenádherná hudba. Ovšem po seriálu Summer Scent jsem asi moc náročná. Nicméně souhlasím se slovy So-eun, že "muset nechat odejít ze svého srdce někoho, koho miluji, je nesmírně těžké, ne-li zcela nemožné". ()
Jsem natolik technicky zdatný, že mi nečiní problém dovolat se z nefunkční radiostanice do minulosti, budoucnosti nebo kterékoli Korey. Kromě toho mne baví filmy žonglující s časem. Tento navíc disponuje drobnou hádankou, protože na dva žluté šviháky čekají ve dvou časových rovinách hned tři šikmooké štramandy. Jako ten nejchlapáčtější chlapák ze všech chlapáků samozřejmě nemohu přiznat, že se občas pobavím u nějaké té korejské romantiky, ale přesto se již pár let obávám, že si někdo všimne jemného žloutnutí mé pleti, zmenšení postavy a nenápadného protahování očí. ()
Reklama