Von Ryanov Expres

Naposledy jsem viděl Von Ryanův Expres někdy v roce 1996 nebo 1997 ještě na VHS. Po několika letech jsem bohužel naše video doslova zavařil neustálým sledováním Simpsonů, takže k většině svých véháeskových pokladů jsem se už nikdy nevrátil (respektive ne na tomto formátu). A zatímco například takové Božské relikvie jsem znal i dlouho poté zpaměti scénu po scéně, na Von Ryanův Expres jsem měl pouze útržkovité vzpomínky. Vybavoval jsem si snad jen scénu z tunelu a nálet Messerschmittů. A tak teď po těch letech koukám, po čtyřiceti minutách se objeví vlak a já stále koukám a koukám a žádná scéna mi není povědomá. Už už mě jímá podezření, že jsem si to ve svých vzpomínkách spojil s nějakým jiným filmem, ale ne, nakonec jsem se dočkal. Mnou zmiňované pasáže se mi shodou okolností jevily i teď jako úplně nejlepší ze všech, ale nezapomenutelných (hehe) okamžiků je tam rozhodně víc. Franka Sinatru jsem měl vždycky rád jako zpěváka i jako herce, takže k obsazení hlavní role (ani žádné vedlejší) nemám sebemenších výhrad. Už si nevzpomínám, jestli jsem tehdy viděl film s dabingem nebo s titulky (ale přikláněl bych se k první variantě), jelikož se mi nepodařilo najít údaj o roku vzniku první české verze. Tentokrát jsem měl tu čest s primáckou verzí z roku 2007 a i když s volbou dabérů nemám problém, s provedením už ano. Jedná se totiž o jeden z těch filmů, kde se mluví více než jedním jazykem. A zatímco angličtina je převedena do českého slova, němčina a italština mají místy anglické titulky. Vzhledem k tomu, že tam ty titulky v určitých scénách jsou, dá se předpokládat, že jsou dané dialogy pro děj/vykreslení postavy důležité. Česká verze je ovšem zvesela ignoruje, takže lidé neovládající angličtinu nemají občas vůbec ponětí, co se na obrazovce děje. Jakmile se však objevují v záběru pouze Němci, mluví si kliďánko po našem. S tím, koho tohle napadlo, by měli skoncovat jako se starým slepým ovčákem, který už dosloužil - vzít ho do stodoly s nabitou kulovnicí a odprásknout ho. Ale to jsem zbytečně odbočil, film rozhodně stojí za vidění. (13.05.2013)

Skvělý dobrodružný válečný film, jaké se už dnes netočí. Frank Sinatra je velmi přesvědčivý, nejzajímavějším charakterem však bude nejpíš major Fincham v podání Trevora Howarda. Na první pohled drsný a bezprostřední voják, ve skutečnosti však psychicky zdecimovaný jedinec, který se snaží v sobě udržet alespoň trochu vojenské cti. Příběh je velice napínavý a závěr vynikající. Říkal jste, Ryane, že pokud se to podaří alespoň jednomu, je to vítězství. (19.02.2005)

Miluji válečné filmy jež jež vypadají nějak takhle a mají jemný nádech nadsázky. Stejně tak miluji filmy o útěku z vězení stejně jako The Great Escape. Asi jsem sentimentální, ale přesto, že na staré filmy moc nekoukám, tak staré válečné filmy u mě před novou tvorbou jednoznačně vítězí. Tohle je jenom další ukázka toho, že se výborné emotivní, dobrodružné a dramatické filmy točily i bez různých digitálních efektů. Na závěr snad jenom dodám, že pokus se vám líbily filmy jako již zmiňovaný velký útěk, nebo Oddíl 10 z Navarone bude se vám líbit i Von Ryanův Expres (29.11.2010)

Myslím,že šlo o benefiční film pro pana Sinatru,ale to nijak nesnižuje hodnotu tohoto snímku.V obecné rovině je to o lidské důstojnosti,odvaze.Kdosi, myslím, že to byl Ernest Hemingway definoval odvahu jako důstojnost po nátlakem.A tady se to objevuje naplno.Silná osobnost v podobě plukovníka letectva USA se dostává ke skupině, řekněme zanedbaných vojáků, takto válečných zajatců.A s razancí se snaží vyzvednout je zase mezi lidi.Pravda,podmínky ve vězení jsou komplikující, ale jak už to bývá, lze se přes to přenést, anebo být popohnán.A motivace k útěku je velice silná. A daří se to téměř všem.Jen ten, který vše odstartoval končí na kolejích za odjíždějícím vlakem s kulkami v těle.Nikdy se nesmí rezignovat..... (06.12.2014)

Je to sice spíš dobrodružný než válečný film, trochu naivní, ale je to docela příjemné a sympatické pokoukání, které válku jako takovou nezlehčuje. U těchto starých válečných filmů se mi navíc líbí, že v nich vystupují spojenci jako spojenci, ne že si v nich např. Američani honí vlastní triko jako v jiném zachraňovaném Ryanovi. Shlédnuto po asi deseti letech dne 23.6.2010, slabší než Vlak (ten nezestárne) nebo Velký útěk, ale vzpomínka na staré časy. Malá technická: Němci během války neužívali neřízené rakety k bitevním útokům letectva na pozemní cíle (s výjimkou pokusů s raketami panzerschreck odpalovanými z letadel). Neřízené rakety (upravené verze pozemních "Nebelwerfer") užívali pouze proti vzdušným cílům, zejména bombardérům. (23.06.2010)