Vlak

Je zaujímavé, že pri väčšine týchto starších filmov mi prekáža ich zdĺhavosť. A už si ani nepamätám, či čas v tých časoch bežal pomalšie. Film bol celkom zaujímavý, takmer uveriteľný a takmer bez negatívnych atribútov amerických vojnových filmov. Okrem toho bol veľmi realisticky nakrútený. Pikantné na ňom bolo, že hodnote kradnutých obrazov rozumela iba okrádaná riaditeľka múzea a zahraničný uniformovaný zlodej. Ostatní, ktorí zmarili krádež obrazov, za čo im Nemci zmarili život, nemali žiadnu alebo iba veľmi hmlistú predstavu o "nevyčísliteľnej hodnote obrazov". Paradoxné je, že keď sa Giacomettiho pýtali, či by z horiaceho domu zachránil mačku alebo vzácny obraz, jednoznačne povedal, že mačku. (09.10.2009)

Vlak je důstojnou poctou francouzskému odboji a hlavně francouzským železničářům bojujícícm proti německým okupantům. Mimochodem i naši železničáři se za války v tomto ohledu velmi vyznamenali ač se o nich až tak moc nemluví. Připomínají je spíše pomníčky na nádražích po celé naší zemi... Já jsem věděl, že Vlak je černo-bílý, ale když jsem jednoho dne získal DVD s barevným coverem a posléze se na TV objevilo i barevné DVD menu, měl jsem radost, že jsem se dostal k nějaké kolorované verzi... Nu, nedostal. Samozřejmě to bylo černo-bílé. Po tomto malém zklamání jsem se ponořil do děje a hned od počátku film slušně chytne. Absence barvy nijak nevadí, ba naopak dodalo to filmu správnou atmošku. Opět jsem skřípěl zuby, když v německé ,,obrněné'' koloně na nádraží se objevily americké M3A Halftracky dokonce s padesátkami na korbě.... Kdyby tam dali emgéčko, chápal bych snahu, ale tohle prostě neodpouštím. Stejný šok byl v závěru, kdy v prchající německé koloně jely vesele Greyhoundy a ten poslední se tvůrci ani nesnažili maskovat větvemi... No a poslední tečkou byl sám obrněný vlak, kde na vagonech jely M24 Chaffee. Asi kořist :-) !!! Náladu mi spravil dělový pancéřový vagón a obrněná lokomotiva. Tohle není žádná komedie jak jsme u Frantíků zvyklí, Němci jsou ve filmu chytří a krutí. Ty seš odbojář? Ne? Tak co tu děláš? Tak ke zdi - ta ta ta ta...S nikým se nemažou a hlavně naprosto bezdůvodná poprava rukojmích v závěru mi věru vyrazila dech. Obzvláště major od ženistů byl opravdu dokonalý německý důstojník. Výkoný válečný zabiják, který navíc rozuměl lokomotivám a všemu co patřilo ke kolejím. Sám von Waldheim už tak na mne nepůsobil. Ve filmu zažijeme několik opravdu perných chvilek, kdy hlavně skovávačka se Spitem byla skvělá. Trochu mi to připomnělo našeho Železného dědka a Von Rynův expres. Celkově film velmi mile překvapil, je to solidní válečný kousek bez zbytečného patosu a bez příkras. Hluboká úcta před všemi, kdo se tenkrát v létě roku 1944 podíleli na zastavení vlaku s nakradeným uměním ! Dávám za 4 rozbušky. * * * * (15.06.2017)

Méně známý a mezi válečnými klasikami snadno přehlednutelný snímek, jehož děj napovídá samotný název. Ano, jde v něm o vlak plný vzácných obrazů, které se Němci pokouší odvézt koncem druhé světové války z Francie do Německa. Mám rád válečné filmy ale tento patří k těm slabším kouskům ať už současných nebo klasických válečných snímků, kvůli jeho jednotvárnosti a zdlouhavosti, kterou umocňuje i na slabší příběh zbytečně dlouhá stopáž. Naštěstí vše zachraňuje pár povedených scén a slušný konec. (27.04.2010)

Po delší době opět pořádný válečný snímek. Burt Lancaster jako železniční inspektor a také jeden z odbojářů se pokusí se zbytkem svých přátel zabránit odvezení francouzského národního pokladu, slavných obrazů autorů jako je Picasso nebo Monet do Německé říše. Nejsem si jistý, nakolik do výsledného filmu zasahoval Arthur Penn, ale je tu všude cítit John Frankenheimer, který špinavému snímku dodává na věrohodnosti. Vlak je totiž příjemně špinavý válečný film, v kterém je poměrně slušné tempo doplněno dobrými herci, atraktivním prostředím a mnoha kamerovými vychytávkami (chvílemi hraničícími s dnes populárním dok. stylem ala Bourne). I přes svou délku Vlak slušně uhání a brzdí ho snad jen dialogové scény mezi Lancasterem a ženami, které více prohlubují odbojáře a jejich "nepochopení" a zloby na svět plný války. Krom toho je dobré taky jednou vidět válečný snímek, v kterém nejsou Američani a už vůbec ne Američani, co všechno a všechny zachrání za minutu dvanáct... Jeden z nejreálněji vyhlížejících snímků o válce. (05.09.2009)

Ideově starosvětský, ale formálně progresivní "Vlak" můžeme vidět jako přemostění éry válečných velkofilmů předchozích let a akčních dobrodružek ve válečných kulisách let nadcházejících. Z první kategorie přejímá hvězdný herecký ansámbl i zasmušilý étos a velké morální otázky, které tvoří páteř snímku. Z té druhé kategorie by se chtělo říci, že má důraz na akční scény a spektakularitu. Jenže žádný z nadcházejících filmů (ať už vezmeme jako příklad bijáky s Clintem Eastwoodem nebo hromadu italských žánrovek) se v tomto ohledu "Vlaku" nemůže vyrovnat. Frankenheimer tu inscenuje úchvatné sekvence, kde díky precizním kompozicím s několika plány neustále dává pocítit přítomnost postav v onom velkém dění. Prim zde hrají dech vyrážející momenty, kdy jsou herci přítomní či přímo dělají krkolomné kousky v poblíž projíždějících vlaků, havárií lokomotiv či explodujících nádraží. Jak říká Christopher McQuarrie, který film vyzdvihuje jako referenci k nové "Mission: Impossible",  u řady scén člověk žasne nad tím, jak vůbec tohle dokázali v době před digitálními efekty realizovat, Respektive z mnoha sekvencí na diváka dýchá bezprostřední blízkost reálné akce, protože tu místo optických efektů či zadních projekcí prostě je vše reálně zachyceno v kameře. Také v mnohých napínavých pasážích si tvůrci dávají záležet na tom, aby dění bylo viditelně zasazeno do reálného prostoru, který je sekvencí důsledně dramaticky využitý. Nevyhnutelně pak ony jedna dvě scény točené ve studiu či upravených interiérech působí nemístně. (16.07.2023)