Blue Valentine: Milostný príbeh

Nuda. Chápu, že se najdou tací, kterým tento inovativní, indie styl aneb bez varování skáču z přítomnosti do minulosti a všechny scény působí, jako by dokumentarista zapnul kameru, natočil běžný den průměrného páru z ulice a výsledek následně nijak nesestříhal, bude sedět. Chápu, že takoví lidé žijí, ale já mezi ně nepatřím a nebudu na ČSFD předstírat, jak jsem z Blue Valentine přišla domů okouzlená, když jsem ve skutečnosti první půl hodinu přemýšlela, proč děj nedává smysl (obsah jsem nečetla, tak jsem o více časových rovinách neměla ani ponětí), následně jsem počítala dlaždičky a světýlka na stropě kina a v závěru jsem se dokonce vykašlala na další film, na který už jsem měla lístek, protože mi došlo, že další filmové zklamání už bych za jeden den neunesla. To, že ten film má asi dvě zajímavé scény a že je hezké, když se člověk v druhé polovině filmu dozví, co ovlivňuje hrdinovo chování v úvodu, prostě nijak nevyváží to, že to je nuda. Možná je to umění, možná to hlavní herecká dvojice zahrála výborně, možná to posbírá všechny ceny kritiků... Možná jsem Blue Valentine prostě nepochopila. (19.01.2011)

Chci se na to podívat ještě jednou, protože mám takový dojem, že je zde zaděláno možná i na plný počet, ale nerad bych se unáhlil :) - - - Oproti jiným "indie snímkům" (tenhle vágní pojem nemám moc rád - důležité však je, že mluvím o vymezení na základě stylu filmu) se film Dereka Cianfranceho liší hlavně svou celkovou náladou a vyzněním (vizuálně třeba vůbec nevybočuje z trendu). Namísto odlehčené a příjemné atmosféry je svět Blue Valentine hodně pesimistický a depresivní. Nejde však o jednoznačnou negaci, ze které by vznikal převrácený princip kýče. Naopak, postavy jsou prokreslené a zároveň i do jisté míry nejednoznačné - přitom na příběhu samotném je strašně vidět, že Cianfrance opravdu pro řadu scén vycházel ze svých životních skušeností - jsou tak výstižné a přitom interpretačně bohaté (oproti doslové popisnosti většiny filmů). Jinak lineární příběh je navíc chytře rozsekán a na přeskáčku poskládán - ve filmu tedy neustále přecházíme z přítomnosti do minulosti. Tím se Dereku Cianfrancovi podařilo jednak vybudovat patřičnou fatalitu celého vztahu (radostné chvíle seznámení jsou vzápětí konfrontovány s vyčpělým vztahem v manželství), ale také obě pomyslné poloviny filmu vzájemně propojit drobnými detaily (z filmařského hlediska opravdové lahůdky), přičemž obě časové linie končí naprosto zásadním zvratem pro vztah hlavních hrdinů - což závěr snímku tedy ještě umocňuje. Ale samozřejmě nejde o pouhé laciné (omlouvám se za toto slovo-floskuli) dolování emocí! To je až vedlejší produkt filmu, který je až příliš reálný a ve svých postřezích velmi pravdivý... - - - Nakonec jsem si řekl (nemůžu si jinak pomoct), že musím napsat i jedno z největších komentářových klišé na CSFD: Ryan Gosling a Michelle Williams hrají naprosto perfektně :-) EDIT: Tak po třetím zhlédnutí jsem si jist, že jde téměř o dokonalý film! (21.01.2011)

Velice jemná až filigríánská psychologická drobnokresba dožitého vztahu dvou lidí, probouzející zvědavost, kam autoři svůj příběh nakonec dovedou, jaké řešení pro ty dva zoufalce najdou. Pointa může spočívat v usmíření a hledání nových cest, stejně tak jako v rozchodu, nebo třeba i ve vraždě. Zřejmě je to však film mnohem srozumitelnější pro ty, kteří již mají něco odžito. (27.06.2012)

Nevím, jestli jsem viděl intimnější film o vztahu, životě před a životě po. Ryan Gosling je boží, ale tady opět i s jeho sekundantkou Michelle Williams ukázali, že opravdu dobrá role se musí prožít. A na plátně to bylo opravdu hodně znát. Film o životě, o různých lidech mezi námi a o tom, jak jedna věta dokáže způsobit hotový uragán v jednom obyčejně neortodoxním vztahu. (16.07.2012)

Scénář: Derek Cianfrance, Joey Curtis, Cami Delavigne .. How do you trust your feeling when they just disappear like that? _ Pokus o nezávislejší (500) Days of Summer. Jen nezáživnější. Navíc mne štvala stavba děje, jak nepřehledností, tak tomu ono zpřeházení časových linií spíše ubralo na působivosti. Herecky však velmi zdařile, jen zarazí, že když už je oceňovaná Michelle William, tak by si dle mého zasloužil obdobnou pozornost i Ryan Gosling. Celkově, rychle vyšumí. (30.01.2011)