Smrtonosná pomsta

Od polovinu filmu mě to přestalo bavit a hrál jsem si během koukání na tento "skvost" s mobilem. Bruce Willis tam skoro vubec nebyl je vidět že ho tam obsadily jen jako reklamu na film aby na to vubec někdo šel do kina. Další co mě na tom štvalo bylo že tam skoro nikdo neuměl střílet, Weaver od dob vetřelce asi zapoměla jak se drží zbran, celý film je klišé prostě a je jedno v jaký zemi se to odehrává nebo s jakými herci to je prostě je to furt to samé dokola.. sežen tohle do týhle doby nebo tyhle umřou.. blablabla.. mě už tohle omrzelo a ješte ktomu ten debilní happy end -.- ježiši kriste.. jedna hvězda za tu naháněčku na konci. (31.07.2013)

Pod vedením jednoho z Bessonových hochů by to byla katastrofa, El Mechri ale zachraňuje mnohé. V podstatě se mu svižností filmu a nevyjasněním několika klíčových informací v ději podaří zamaskovat tupost scénáře i plochost postav. Jako bonus v akčních scénách dokazuje, že na béčkové podívané s omezeným rozpočtem je ho škoda (pár záběrů bych si pouštěl furt dokola). Ona "žánrová promyšlenost", o které mluví Matty, je však ve filmu dost skryta a rozhodně to není prvoplánově chytré nebo chytře se tvářící. Záleží tak na vás, jak s tím vynaložíte. Pokud na to jdete jako na akční béčko, dočkáte se solidní, ale horší verze Neesonova výletu do Paříže. 65% (08.04.2012)

Zápletka je ve své podstatě primitivní a kdovíjakým důvtipem scenáristé nevyšperkovali ani dialogy. Chytré a vtipné je, jak s obojím nakládá režisér. Úvodní minuty nás připraví na lehké drama ze slunného Španělska, kde bude prací přetížený syn hledat cesta k autoritativnímu otci. Vyprávění však rychle nabere docela jiný směr a mnohem prudší obrátky a najednou sledujeme macguffinovským kufříkem popoháněnou variaci na téma, které už zdánlivě vydojil Hitchcock – nevinný muž na útěku (rodiny coby jediné jistoty se film nicméně drží celou dobu). El Mechri tohle oblíbené thrillerové schéma neozvláštňuje jenom realistickými detaily během honiček madridskými ulicemi (nezničitelnost řady postav tomuhle žánrovému potěšení naopak zajišťuje přídomek „guilty“), ale hlavně neustálým přehazováním rolí. Vědomě přehnaným zapojením významotvorných prostředků určitého žánru (rodinné drama, akce, paranoidní thriller) dokáže vyvolávat dojem, že sledujeme co chvíli mírně odlišný film, jenž u nás má vyvolat jinou emocionální odezvu, než jaká byla žádoucí před pár minutami. Herci jsou pro něj podobně jako pro Hitche pouhými figurkami k manipulaci s divákovými emocemi. Willovi při pelášení před lidmi, kteří ho chtějí zabít, případně z něj vymlátit informace, které stejně jako my nezná, sotva zbývá čas, aby si odskočil a ofoukal rány (což v momentu jeho „zpasivnění“ musí učinit žena), natož aby vedl delší dialog. Na důkladnější dušezpyt nezbývá čas, což je jenom dobře. Všichni přecházejí z jedné role do jiné s takovou náhlostí, že by jejich bližší poznání akorát vyvolávalo zbytečné otázky po logice věcí. Ve filmu je hned několik scén, kdy se z oběti o pár chvil později stává lovec. Postavy nejsou dobré, případně zlé, pouze vysoce adaptabilní. Nejlépe je to vidět na Willovi, jenž se z pozice „nic nevím, nikoho neznám, španělsky nemluvím“ propracuje až do momentu, kdy stačí jediný pohled, abychom pochopili, nakolik odlišná role mu nyní náleží. Neustálé znejišťování diváka zahrnuje eliminaci romantické linie jejím faktickým znemožněním, odmítnutí pravidel star systému nebo vytváření soucitné nálady v nečekaných okamžicích (v souladu s rozmlženou hranicí mezi padouchy a hrdiny). Režisér si v jednom kuse pohrává s postavami i našim očekáváním, aniž by při tom nějak odbýval řemeslnou stránku, jakkoli nad ní nemá tak suverénní kontrolu jako nad vyprávěním, resp. nad neodolatelně proradným zatajováním a odhalováním informací. Za ty dva neskutečně vychytané záběry se zrcadly mu ale chaotičnost akčních scén s klidem odpustím. Ledový klid zvenčí svádí k jeho okamžitému odmítnutí coby další tupé akce, ve skutečnosti se pod béčkovým povrchem skrývá prozatím největší žánrové překvapení letošního roku. 85% (07.04.2012)

Myslím, že Sigourney Weaver pobíhající s bouchačkou v ruce po madridských ulicích a pálící to bezdůvodně do lidí, mluví za vše. Jakmile plátno nedobrovolně opustí největší hvězda téhle mdlé podívané, jde to s ní od desíti k pěti. Postavy si tu přehazují role, rychle se jim hojí rány a munice v zásobnících ne a ne dojít. Troufám si tvrdit, že znejišťování diváka není o umu tvůrců, ale o impotenci scénáristy nabídnout alespoň trochu solidní podzápletku už tak mizerného celku. Původně vystrašený, nyní už poloakční bourák Cavill neutáhne za celý film ani to, co Bruce zvládá v prologu, právě Willis jako nerudný taťulda je to lepší a možná i poslední, co Mabrouk El Mechri (překvapení v podobě JCVD) a jeho tým nabízí. Akční scény nejsou zlé, ale chybí jim nějaká přidaná hodnota (několik zajímavých kamerových úhlů a pomačkané plechy do světa díru neudělají), Španělsko je nevýrazné a absolutně zaměnitelné, tajemný kufřík nikoho nezajímá a klišé na každém rohu už jen všechno korunuje. A to jsem se docela těšil.. (07.09.2012)

ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: NOVA = 27.9.2014, réžia českého znenia (NOVA 2014) = IVAN HOLEČEK - Tento film má jediný problém pre ktorý mu neudelím štyri hviezdy a tým je hlavný hrdina. Ako herec mi nepríde nijako výnimočný a to, že z neho do kolien padajú pubertiačky je mne osobne dosť ukradnuté. Ako "akčňák" oprostený od zvratkovej digitálne vyčistenej akcie však odsýpa svižne. (29.9.2014) (29.09.2014)