Disco a atómová vojna

Jeden z režisérů filmu říká: "Zatím je pro mne těžké oddělit fantazii od reality, protože mi dnes ta sovětská realita, na kterou si pamatuji ze své minulosti, zdá se být více pohádková než ta skutečná realita. Mám v hlavě podivnou změť, zmatek. Takže můj film "Disco a atomová válka" je právě o smíšení těchto dvou realit. Je to vyprávění o sovětských estonských dětech v době studené války. My tu pohráváme s myšlenkou toho, že podvědomě jsme se octly na přední linii této války. Náš dětský rozum "vyhodily do povětří" západní filmy, televizní reklama a popkultura, kterou vysílala finská televize. V podstatě však ta televize nám změnila pohled na svět a život." ____ Socialismus rozvrátily nikoliv tanky a rakety (i když finančně ano), ale seriál Dallas, banány, punčocháče, disko a džíny - to je právě ten neodolatelný a spolehlivý kapitalistický softpower, lákadlu kterého lidé v socialistických zemích podléhali o to snadněji a ochotněji, o co více je státní propaganda vychovávala k uvědomělé střídmosti. (09.09.2011)

Hezký dokument se správnou mírou nadsázky. Připomněl mi mé dětství, kdy jsem o prázdninách v Bratislavě prvně viděl rakouskou televizi (s opravdovými reklamami, které mne nadchly víc než pořady). Chronologické vyprávění příběhů za železnou oponou, viděné očima těch, kteří za ní museli žít a přitom mohli nahlédnout skrze finskou televizi do života normálního světa. (26.11.2022)

Zaujímavý dokument ukazujúci, akou nápaditosťou disponovali ľudia, ktorí mali záujem a potrebu nahliadnuť za ideologickú ohradu, ktorou boli obkolesení. Ich správanie mi je veľmi blízke, pretože v Bratislave  sme žili rovnakým problémom a každý zháňal konvertor na systém PAL, ktorý umožňoval sledovať vysielanie viedenskej televízie. Zaujímavé bolo, čo všetko sa stalo symbolom toho iného sveta, do ktorého sa snažili ľudia nahliadnuť. (01.07.2022)

Vtipně a s nadhledem na studenou válku vedenou nejen vyzbrojováním, ale i kulturou. Také zajímavý návod na zesilovač příjmu vyrobený z teploměru. Estonci kteří měli možnost sledovat jak propagandu komunistické televize i přijímat finské vysílání přeplněné "americkým brakem" s jiným úhlem pohledu, měli jasno. A když vysílali v premiéře nějaký film (třeba Emmanuelle) sjeli se na podívanou všichni příbuzní. (23.12.2009)

Velmi vtipné a výstižné zobrazení naštěstí již minulé doby. Stojí fakt za vidění.  Estonci i Čechoslováci sdíleli stejný osud a čelili mu podobnými prostředky. Oni na tom byli pod tlakem z Ruska, jehož museli být součástí,  ještě hůře. Proto je třeba jim vyjádřit velký obdiv, kam se za dobu své znovu nabyté svobody až dostali. A v mnohém nás předstihli... (22.03.2023)