Krutý dobyvateľ

Kéž by to v mé bakalářce (ano, skutečně píšu bakalářku o této personě, takže si troufám říct, že o tom tak trochu něco vím ;)) šlo říct tak jednoduše jako v tomto filmu: Béďa Rudovous byl prostě břídil, který byl ve vleku své panovačné burgundské manželky a svého kancléře (který mimochodem vypadá spíše jako velkomoravský velmož než kolínský arcibiskup), Italové jsou prostě nejlepší válečníci na světě a samozřejmě i u nich platí, že čím nižší společenská vrstva, tím větší bijec a lepší stratég. (28.10.2012)

Fridrich Barbarossa je považovaný Nemcami sa symbol zjednocovania, Talianmi za zlodeja slobody. A podľa toho bol tento film aj natočený. Teda tak prvú polovicu, kedy mal Barbarossa čo ešte do činenia s ústredným dejom, pretože náhle sa to presunie do stredovekej romanci a už to nie je to pravé orechové. Navyše ten taliansky pohľad je tu dosť jasne pretláčaný. Zaujímavý článok k alternatívnej histórii, ktorý odhaľuje Barbarossov význam pre Európu sa dá nájsť tu: https://zoommagazin.iprima.cz/historie/alternativni-historie-kdyby-frindrich-i-barbarosa-nezemrel-predcasne-byla-evropa-muslimska. A ten článok vám dá oveľa viac ako film. (28.01.2021)

Faktografických chýb som vo filme mnoho neobjavil, hoci vyobrazenie bitky pri Legnane bolo pravdepodobne dosť ahistorické (scenárista tam ako tradične potreboval dostať nejaký úžasný trik, pomocou ktorého bolo "záporácke" vojsko prekvapené a porazené). Historikovi či len trochu historicky uvažujúcemu človeku ale musí do očí byť už len to, s akou ľahkosťou sa presúvame z r. 1158 do r. 1167 a napokon do r. 1176. Bez toho, aby Barbarossa Hauer alebo ktokoľvek iný na obrazovke starnul, bez toho, aby sa postavy v deji istým spôsobom vyvíjali, bez toho, aby bolo nejako urobené hodnoverným, že tá a tá postava je už roky nezvestná a pritom bola v kláštore či niekde inde (v tom druhom prípade narážam na samotný záver, ktorý som si jednak vôbec v tomto smere nebol schopný nejako racionálne vysvetliť, jednak nechcem spoilerovať - preto tá vágnosť vyjadrenia). Inými slovami, chronologicky síce úspešne kĺžeme po povrchu, príbehovo však máme pred sebou zlepenec časovo nevierohodných skutočností. - Druhou slabinou filmu je to, že je predsa len značne ahistorický svojím celkovým vyznením: boj o slobodu Talianska (recte severotalianských komún) proti Nemcom (dajme tomu) je v 12. storočí pekným nezmyslom. Slovo "nezávislosť", ktoré v rámci slovenského dabingu padne, by bolo nutné nahradiť "autonómiou", aby šlo o ako tak dobovo znesiteľnú výpoveď. To samozrejme nemusí scenáristu zaujímať, pretože ten svoj text končí Legnanom a divák sa môže domov odobrať s dobrým pocitom, že dobro zvíťazilo a "naši" sú slobodní. S tým "naši" však súvisí ešte iná vec: ja osobne mám značné pochybnosti o tom, že iný než taliansky divák mohol tento filmový boj o "nezávislosť" nejako zvlášť prežívať. Ak chceli tvorcovia vidieť, ako je treba natočiť scény, kde sa bude kričať "sloboda!" a globálny divák ich bude akceptovať, mali si pozrieť Gibsonov Meisterstück. - Barbarossa, ktorý dal filmu meno, sa síce spočiatku na obrazovke vyskytuje relatívne často a príslušné scény (napr. sobáš s Beatrix) majú určitú biografickú relevanciu, postupom času však začína byť postavou, ktorá iba akosi mechanicky čosi zavelí alebo odkýva spoza stola a celkovo z deja mizne. Smutné je, že postavy, na ktoré sa potom snímka sústredí, nemajú dostatočný potenciál nato, získať si vrelé divácke sympatie, takže ich tragédie idú mimo nás (opäť by som Martinelliho kolektív odkázal na Statočné srdce, aby si zistili, ako sa podrezávajú hrdlá tak, aby to bolo emotívne). - Výprava nie je americky oslnivá, ale voči nej výhrady nemám, hoci nasnímanie súbojov a bojov je mizerné. - Dosť nezaujímavý film, v ktorom sa buď nemohol alebo nedokázal naplno uplatniť Hauerov herecký či aspoň charizmatický potenciál. Servíruje sa nám formálne zvládnutý obsah, ktorému však chýba historická vierohodnosť a emotívna presvedčivosť. (19.08.2011)

Akčný historický film po vzore západoeurópskych kinematografií, v ktorom sa o živote tohoto rímskonemeckého cisára až na jedno proroctvo a výboje s cieľom prisvojiť si územia severotalianskych miest toho veľa nedozvieme. Film sa radšej venuje osudom obyvateľov jedného z oných severotalianskych miest - prizvukujem, že mne nesympatických. A tak sa film s čiastočnou schizofreniou uberá svojou cestou - väčšinou vojnovou. Hauer ukazuje, že aj vo vyššom veku má čo ukázať, jeho charizmu vo filme nikto ani zďaleka nedosahuje. Chýba však silnejší a ucelenejší príbeh a väčšia historická a vojenská vieryhodnosť. (02.04.2016)

Exemplární ukázka toho, kterak distributor obšlehne můj obsah napsaný dávno před tím, než v KaB Music tušili, kde leží Itálie... :-( . Taliáni moc moc chtěli natočit zase jednou něco pořádného. A moc moc se jim to nepovedlo. Legenda o velkém dobyvateli vypadá jako velkovýpravná Kněžna Libuše. Znáte-li filmy L. Simandla, snad vám pomůže následující rozbor: Barbarossa, jsa natočen stejně jako třeba Bathory v angličtině (je to ostatně ve filmu vidět, že herci nejsou dabováni), je prvotně určen anglofonní oblasti. Herci v něm však na rozdíl od Simandlových filmů (ve kterých všechny ty Češky a Východoevropanky mluví s šíleným dialektem, kterému se musíte prostě jen smát) anglicky umí, přestože mají tzv. slovníkovou výslovnost. Mluví bez britského, amerického nebo jakéhokoliv jiného přízvuku, čistě oxfordskou učebnicovou angličtinou, jakou se prostě nemluví. Což má velkou výhodu: Tomuhle filmu je perfektně rozumět i bez titulků! Jeho dialogy však působí hodně legračně. Stejně tak směšná je zápletka. Barbarossa má výbornou paměť, když si pamatuje meč, který před dvaceti lety daroval malému chlapci. Najdete tu přehnaná gesta, velká slova a hlavně pyrotechnické efekty, za které by se nemuseli stydět ani Flash Barrandov při právě probíhajícím Ignis Brunensis. Chtěl bych ve dvanáctém století vidět vrhací stroje, které prorazí metr silnou kamenou zeď tak, že prolítnou čistě zkrz, ještě u toho vybouchnou a pokračují v cestě po střechách města... Romantická linka přináší srdceryvný řev milánských žen nad muži, které ti proradní Germáni přivázali na svoje věže jako živá rukojmí. První díl (104 minut) končí v okamžiku, kdy Barbarossa začíná útok proti Milánu. Druhý díl zatím není, ale pokud vás můj komentář objektivně odradil, dvojku si ani neshánějte, a, ehm, zvážil bych i tu jedničku. (23.05.2010)