Bohem zapomenuté město

Kdyby kluci a holky udrželi ve filmu napětí ,kdy jsem se radostně tetelil strachy(nojo fakt jsem se bál,inu horror),po většinu času, byla by to pro mě duchařina roku,-jenže některé pasáže filmu jako by režíroval někdo jiný a scénář taky asi psali dva.Nebo že by produkce? V každém případě to místama někdo pěkně pokakal.Škoda.-Jasně,asi nejde udržet rovnoměrně napětí po celý film,jenže když místo odlehčených chvilek nastane nudné až trapné nic,případně polopatické vysvětlovánky jakože vo co vlastně jde a pak zase bububu,není to už prostě ono.Amen.(hlavně konec byl naprostej debil) (04.12.2009)

Už od začátku mi bylo jasný, že tenhle film zase tak dokonalý nebude. Popravdě jsem ale šel po dvou věcech. Za prvé jsem viděl Španělsko a zadruhé horor a příběh také nezněl nijak špatně. V dnešní době to tak je, že Španělsko vydává jeden zajímavý kousek vedle druhého a Bohem zapomenuté město filmem, na který člověk zapomene, určitě nebude. Jen jsem u toho filmu měl divný pocity, postavy byly hrozně ujetý, ale kulisy neskutečně dokonalý. Tři hvězdy sice nejsou moc, ale rozhodně to k radosti stačí. Špatný film to určitě není a za kouknutí rozhodně stojí. Už jenom proto, že v tom má prsty opět to, v dnešní době, na horory mocné Španělsko. Ale pozor na konec. Kdyby se takhle řešily všecky konce, nemusel by se nikdo starat o šokantní závěry, protože takovej závěr jako je tady, je dostšokující sám o sobě. (03.12.2009)

Sám patřím mezi ty, jenž mají španělskou tvorbu opravdu rád, takže jsem si samozřejmě nehodlal ujít příležitost, podívat se na další tamní film. Samotný hrubý obsah filmu nevypadal vůbec špatně, dokonce sliboval zajímavou duchařskou zápletku. Leč již po prvních minutách mi bylo jasné, že tady asi příliš záživný film sledovat nebudu. Nemohl jsem si pomoci, ale styl natáčení se mi vůbec nelíbil. Připadal jsem si jako při sledování nějaké telenovely a tomu odpovídali i herecké výkony většiny aktérů, či samotná kvalita dialogů. Ono celkově by se dalo polemizovat, zda si raději neměl někdo scénářem vytřít zadnici, ještě před tím než padla první klapka, protože Juan Claver absolutně nedokázal využít ani polovinu potenciálu, který se v něm skrýval. Nevím, možná to byl jen můj dojem, ale já jsem od většiny herců postrádal jakékoliv emoce – ať už se hodlaly samy zabít, nebo se něčeho lekli, či se je někdo chystal zabít (snad kromě hlavní hrdinky). Přitom námět jako takový v sobě skutečně skrýval slušnou dávku mysteriozna. Čím samozřejmě nejvíc trpěla navozená atmosféra. Objevilo se tu sice několik „lekacích“ scén, jenže jich bylo žalostně málo. Takže bohužel nebudu tento film hodnotit moc kladně, protože osobně jsem nebyl vůbec spokojený. Dalo se tu narazit na několik světlejších okamžiků, ale těch bylo opravdu jen minimální množství. Tudíž to vidím na podprůměr, který znovu vidět už nepotřebuji.30% (09.03.2017)

Juan Carlos Claver ukázal dvě tváře. Nejdříve jednoduchými prostředky pyrenejské duchařiny navodí takovou atmosféru, že vám mráz běhá po zádech jak Emil Zátopek v nejlepší formě, aby pak flashbackem o příletu Adolfovy skupinky hochů s magickou tyčí od rajčat odstartoval rychlý odchod Intrusos do kytek. Brzy nejen Bohem zapomenutý film.. (16.12.2009)

Průměrná duchařina s televizním vizuálem dostane spád a přeci jen nějaké to napětí až v poslední třetině. Ano, na začátku je sebevražda, která hluboce otřese Julií, páč ta je přesvědčená, že jí mohla zabránit. Pak už s oficiálním obsahem moc nesouhlasím. Julia s přítelem a dvěma dalšími novináři odjede udělat reportáž do dávno vylidněné vesnice, jelikož jí to doporučila psycholožka. Tam se skupina snaží odhalit záhadu, která za zmizením obyvatel stojí. Nu a pak tu máme kousek z Indiana Jonese, magický artefakt a nacisty. Německé, samozřejmě. Osobně nepovažuji duchařiny za příliš strašidelné a zde tomu není jinak. Ale jak jsem zmínil, poslední třetina a zejména čtvrtina atmosféru mají, čemuž hodně napomáhá hudba. Každopádně jedním z nejděsivějších momentů je setkání s...oslem. Z původní jedné hvězdy jsem vytáhl na slabounké tři, žádný zázrak se ovšem nekoná. Závěr sympatický. (18.04.2024)