Nefes: Vatan Sağolsun

Ak turecky vojnovy film, tak potom jednoznacne az "otravne" agitacny, alebo Kurdov v tych najhorsich "zlodusskych" intenciach opisujuci. Pri vsetkych tych patetickych, vlasteneckych nahladoch, podhladoch, ci nabehoch kamery na hrdo plapolajucu turecku vlajku, som s usmevom na tvari cakal, kedy z rohu vybehne Bayov Optimus Prime s jeho prednesom :D. Niekolko scen neprijemne mrazivych (doslovne zasnesene skalnate vrchy) ci pekne melancholickych. V kontexte svetovej tvorby ale lahko zabudnutelna vec. (17.05.2021)

Pro Turky je Nefes něco jako film o Gottovi pro Čechy, prostě must see. Tahleta depresivně realistická podívaná na malou strážní stanici nebyla zas tolik špatná, ale mělo to dost chyb. Rozhodně se nejedná o dobrodužný film, ale ba naopak zas o luxusní drama. Styl vyprávění mi přišel docela divnej, z jedný scénky do druhý rychleji než výstřel z kulomet, bylo to zamotaný jak klubko vlny. Kamera byla taková lacinější, některé svižnější pasáže vypadali jak z Indický telenovely. Ale herecký výkony byly taky dost dobrý. Ani nevím, co si o tomhle filmu mám myslet, jo, je to depka, jo, není to průser, jo, pro fandy dramatu je to povinnost, ale, že by mi film utkvěl v paměti se říct nedá, ani ho nějak neplánuju vidět znova. (27.10.2020)

Válečné drama, které je specificky snové a rozjímavé...A ve chvíli, kdy přijde na samotný boj, je zase náležitě tvrdé, syrové a realistické...Atmosféře napomáhá i ne zcela jasné vymezení prostoru, konfliktu i nepřítele, přestože víme, že se jedná o kurdské separatisty kdesi v horách jihovýchodního Turecka...Při sledování jsem si vybavil neméně působivý izraelský Beaufort nebo ruskou 9.rotu...A taky to, jak moc nezajímavý a nudný byl oproti tomu náš Tobruk... (08.02.2010)

Trosku natiahnuta drama o malej tureckej vojenskej hliadke, ktora sa dostane do konfliktu s kurdskymi militantmi vedenymi vodcom prezyvanym Doktor. Vycibreny pohlad do psychiky mladeho vojaka, ktory musi absolvovat povinnu vojensku sluzbu na velmi nebezpecnom mieste. Sneh, zima, vysoke kopce, pochmurna nalada aj ked svieti slnko, este horsia ked nesvieti, drobne radosti aj starosti maleho kolektivu. Zaverecna scena prepadnutia stanice je surova, realisticka a kruta ... a takto vyzera vojna ... nikto nepozera co je fer alebo kto ma pravdu, koho nazory su spravne, proste ste jej sucastou a bud sa nadychujete alebo naposledy vydychnete ... velmi zivo som si scenu predstavoval, film Vas vtiahne do deja. Akurat to politicke som trosku nepochopil, lebo zopar kurdov bolo aj medzi tureckymi vojakmi v hliadke. (15.09.2010)

Nejsem odbornice na turecký film jako tady kolega Niktorius, takže nemůžu říci, v jakých tendencích se film pohybuje v kontextu této kinematografie. Orientuji se spíš na kazachstánskou a uruguayskou tvorbu. /// Film má jeden základní problém a docela závažný. Nedokáže vyprávět příběh. Ani po hodině pořádně nevíte, koho vidíte, proč tam je, co tam dělá, co je za rok... Nefes se umí místy dobře ponořit do hlav vojáků a zprostředkovat nám jejich vnitřní stavy. Ovšem týden po filmu si nevybavíte ani jeden obličej, ani jedno jméno postavy. Všichni jsou příliš anonymní a jaksi nevýrazní. Byť je tento turecko-kurdský incident poměrně nedávný (1993) a pro spoustu Turků velice bolestivou událostí, mně to nevtáhlo. Poměrně nezvyklé množství komentářů je na imdb, z nich se lze dozvědět o problému více. Doporučuju je ale proto, že většina jich je velmi inspirativních a zajímavých, protože jsou těměř všechny do jednoho reakcí samotných Turků, poté co zhlédli film v kině./// Závěrečná bitva je ovšem zvládnuta excelentně. Syrovost, chlad, nenávist, drsnost a beznaděj z ní čiší tolik, že leckterá americká produkce může stáhnout ocas mezi nohy a jít se vycpat, proto 75%. (10.01.2010)