La Vida Loca

Zcela realistický dokument o jiné realitě ze Salvadoru. O realitě, kde platí zcela jiná pravidla a kde život člověka má vemi nízkou cenu. Již první ťafku dostanete v úvodním sdělení, že režisér již nežije a zemřel rukou člena jednoho z gangů. Dál následuje reportáž o mentalitě lidí, pro které je nejdůležitější příslušnost ke gangu. Autor zobrazil lidi ze Salvadoru v běžných denních situacích, které jou proloženy kontrastujícími záběry mrtvol po střelbě, potom křik a pláč lid kolem, pohřeb a truchlení. Jedna vražda za druhou. Nejvíce je působivý příběh mladé dívky, matky, se střelou v oku. Můžeme si jen domýšlet kolik lidí vystupujících ve filmu dnes ještě žije..Volná dostupnst zbraní, nefungující stát, nízká gramotnost a návrat k nejprimitivnějším vzorcům chování v přímém přenosu. (30.11.2012)

Napsat úžasný zážitek mi přišlo jaksi nevhodné, hrozný zážitek by se zase dal vysvětlit všelijak. Takže asi takto: zaplať pánbu za naši malou klidnou zemičku, kde největší problém mládeže je kam se zajít pobavit a jak se ulejt z matiky. Takový to snímek nám vždy připomene, jak se vlastně máme dobře a že je nutno občas vzpomenout na ty pod námi a ne jen se závistivě koukaz na ty co majá více. Jedná se o velmi dobře natočené sugestivní dílo, kde zejména poslední vražda mladé ženy mnou docela otřásla. Do těchto zemí počínaje San Salvatorem, přes Brazilii a Columbi atd. by mne nikdo nedostal, ani kdyby mi za to platil. Za mne 95%. (20.03.2016)

Ač velmi rád cestuji, tak Salvador s největší pravděpodobností rád vynechám. Tahle Středoamerická země toho sice nemá moc co nabídnout, ale i těch pár zajímavých míst nestojí za váš život. Vraždy, násilí, vysoká kriminalita, chudoba – to je tam v takové míře, že vás to od návštěvy odradí už dopředu. Tento dokument ukazuje život v chudinských čtvrtích, kde jsou války gangů a boj o holé přežití na každodenním pořádku. Policie, armáda a hlavně zdravotníci a pohřební služba mají plné ruce práce. Režisér nám chtěl ukázat, že všechno má dvě tváře, ale sám za to zaplatil životem. Spousta aktérů před kamerou během natáčení zemře, nebo sami někoho zabijí. Do vězení jdou i matky malých dětí, které zase pro změnu kradou, když zrovna nepečou v místní pekárně, nebo nekojí děcka před kamerou. Většina z nich potetovaných po celém těle (hlavně na tom ksichtu se mi to vůbec nelíbilo), k násilí jsou všichni vedení již od malých děcek, inu nepěkný dokument z reálného prostředí s reálnými lidmi… (17.02.2024)

Dokument o zbožných pekařích se zálibami jako jsou výchova dětí, tetování, aktivity v resocializačních programech či návštěvy pohřbů, neskonale trpících útlakem ze strany systému, policie a smrti. Taky jsem viděl řidiče autobusů, zdravotní sestry, koronery, prodavače či kněze a ti všichni vypadali, že ten útlak není tak hrozný a smrt je nechávala celkem v klidu. Nepříliš všímavý divák by mohl nabýt dojmu, že péct v Salvadoru housky není zrovna jednoduché.. Každý svého štěstí strůjcem je sice otřepaná fráze, ale zatraceně pravdivá.. (05.05.2015)

Tady se s tím nikdo nemaluje. Není to film, kde tečou litry umělé krve, tady se odklízí opravdový mrtvoly z ulice do černých pytlů. Není to hezkej pohled, ale je to realita, která je v těchto místech na denním pořádku. Nechtěl bych tam být a vůbec - pan režisér má můj obdiv, že tam takovej dokument natáčel 16 měsíců a nakonec ho zpracoval. Paradoxem je, že podle všech informací byl zavražděnej právě jedním členem gangu Maras (Mara Salvatrucha), kteří tvrdě bojujou v ulicích San Salvadoru proti gangu X8 (18th Street gang). Natáčení se mu stalo osudným, ale tím větší sílu celej dokument má. Evidentně z tohoto dokumentu vychází film Sin Nombre. P.S.: There´s no coming back, capici? X8 forever! (22.07.2012)