Paralelné svety

Paralelní světy jsou typickou futuristickou modifikací Shakespearovského románu, s tím rozdílem, že zamilované nerozděluje jiný rod, nýbrž jiný svět. Ano je to tak, příběh se odehrává v univerzu, ve kterém existují dva světy, mezi sebou koexistující, s poetickými názvy Horní a Dolní. Zamilovaní si tedy budou muset s touto překážkou poradit. Film sází na svou neotřelou originalitu a po vizuální stránce se filmu nedá prakticky nic vytknout. Vše vypadá nádherně a až do konce filmu jsem se kochal vyladěnými CGI efekty, a to jsem ani neviděl 3D (po letech snad můžu jen dodat, díky bohu)...80% (26.02.2013)

Fajn nápad, ale odstráňte vizuál a opačný svet a dostane nezaujímavý príbeh, ktorý moc nemá čím zaujať. Nemám nič proti jednoduchým príbehom, ale celý film som len čakal kedy sa tam začne niečo diať. Prechádzanie s jedného sveta do druhého bolo zaujímavé, ale to bolo asi tak všetko. Herci sú fajn a vizuálna stránka sa tiež podarila, ale ten dej je v podstate nudný a na konci si keď sa nad tým zamyslíte, tak sme veľa toho nedostali. Škoda, pritom to mohlo byť fakt zaujímavé. 65% - 3* (03.07.2013)

Fyzika a zemská príťažlivosť mi tu často vŕtala hlavou viac ako love story na pozadí zvláštnych paralelných svetov. Myšlienka iste zaujímavá a možno tvorcovia skutočne verili, že sú súčasťou niečoho veľkého a že vytvárajú niečo prelomové a pokoria i napr. Matrix. Mňa to však nejako nebralo. Chvíľu trvá kým, človek na takéto svety pristane a vlastne celý čas som mal taký pocit, že filmu niečo chýba, alebo skôr že si ukrojil príliš veľké sústo. Film na chvíľu oživil iba T. Spall. Na jedno pozretie fajn, ale nedokázal ma vtiahnuť do deja natoľko, aby som si ho lepšie užil. 60%. (23.11.2014)

Mnoho sci-fi stojí na fikčním světě, na jeho konstruování, zákonitostech, pravidlech. Jak píše J*A*S*M, v Paralelních světech je těch nelogičností příliš mnoho na to, aby se člověk mohl v klidu soustředit na příběh (který je k tomu silně konvenční). Spíše přemýšlí nad tím, jestli to či ono dává alespoň trochu smysl. A ono spíše nedává. K tomu všemu je často ztížena divákova prostorová orientace ve smyslu "má teď postava padat nebo naopak?", tzn. akceptování pravidel daného světa (horního/dolního). Hlavní záporácká korporace mi přišla podivně pasivní (postavy jsou zatčeny, ale za malou chvíli se znovu setkají). Divím se, že se takovému polotovaru, který nedává moc smysl, Kirsten Dunst a Jim Sturgess vůbec upsali. (30.12.2012)

Dlouho se mi nestalo, abych si vizuálně užíval naprosto překrásný film a jeho příběh byl neuvěřitelně pitomej. On by ale dost možná ani zase tak pitomej nebyl, kdyby mi režisér během prvních pěti minutách nepředstavil tak, jak to v tomto světě funguje. Pak přesně, jak tu zdejší uživatelé říkají, jsem musel neustále přemýšlet nad tím, co je ve světě dobře a co je špatně. V tu chvíli jsem si všímal blbostí, kterých bych si normálně asi ani nevšiml. Nakonec jsem z toho byl úplně jalovej a závěr tomu vůbec nepomohl. Za ten překrásnej a až neuvěřitelně krásnej vizuál a spojení dvou světů si ale samotný film pozornost zaslouží. (04.01.2014)